Václav Kovalčík

Dnes v pondělí se mi doma vyskytla zajímavá polo-kresba, jež připomínala Axolotla v noci - tam někde v mexických bystřinách - jeho původní domovině.

Velikonoce jako svátky jara pro mě ještě neskončily. Pokračují v tvůrčím umění. Chtěl jsem abstrakce zveřejnit dříve, ale o hlavních svátcích jsem pociťoval nával všemožných inspirací.

Naše země i Země nesmí být skládkou odpadů, betonem a montovnami „na zelené louce!“ Vybral jsem několik podobných obrázků, neboť kompozice stromu je o tom, že si máme vážit zeleně, tropických deštných pralesů a naší planety Země. Též by bylo třeba, …

Před Velikonočními svátky a o svátcích jsem se opět věnoval digitální počítačové malbě. Putoval jsem do reálného, abstraktního a fantazijního umění.

"Portréty chameleóna sice vypadají podobně, ale každý má něco zvláštního. V počítačovém programu jsem uvažoval, že chameleón vylézá z nějaké vlastní skrýše."

"Verše ze života naší ještěrky, která je velmi aktivní a vitální s postupným příchodem jarního období."

Je to hrozný nepoměr - viz statut zemědělce a ostatních poctivých povolání versus výnosné funkce politiků.

„Dle mého pohledu se jedná opravdu o vděčnou rostlinu, jež pohledem dokáže zpříjemnit jakékoliv roční období u nás doma.“

"Ještě nemáme vyhráno v měsíci březnu. Předjarní souboj vyšších a nízkých teplot jest toho důkazem."