Stanislav Krupař

Fotograf Stanislav Krupař dokumentuje ruskou invazi na Ukrajině, třeba poslední týdny strávil na Donbase. Do země, kde zuří válka, prý raději odjíždí, než se vrací. „Protože mám pocit, že to, co tady v Čechách zažíváme, jsou často malichernosti,“ ře…

I v minulém týdnu pokračovaly ruské útoky na několika místech fronty. Lidská a materiální převaha invazních sil je nadále výrazná, byť tomu výsledky ani v „nejžhavějším“ sektoru fronty v posledních dnech příliš neodpovídají.

Potíže na frontě pro Ukrajinu nekončí ani po ztrátě města Avdijivka. Život vojáků ukrajinské armády i běžných lidí sledoval přímo v Doněcké oblasti reportér SZ Jan Novák. Setkal se s nelibostí k politikům, ale také s odhodláním.

Pět dní před dovršením dvou let od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu - se na východ napadené země vypravili reportér Jan Novák a fotograf Stanislav Krupař. Toto jsou zápisky z jejich čtrnáctidenní cesty.

Během ruské okupace se v Izjumu pohřbívalo narychlo, místo rakví často jen v igelitových pytlech a s narychlo stlučenými kříži z neohoblovaných latí. Některé mrtvé se stále nepodařilo identifikovat.

„Lidé sem přijedou, popláčou si a zase odjedou. Vracet se sem už nechtějí,“ shrnuje paní Lili smutnou realitu vesnice v ukrajinské Doněcké oblasti po ruské okupaci.

Čtyři doktoři a tým zdravotníků ve vesnické kůlně vytahují z vojáků šrapnely o velikosti zapalovačů. Reportéři Seznam Zpráv strávili noc v polní ošetřovně, kam svážejí raněné z bojů kolem Avdijivky.

Vesnice Bohorodyčne u Slavjansku měla před válkou přes osm set obyvatel. Skoro nic z ní nezbylo. Není tam elektřina, nefunguje voda a v širokém okolí jsou poházené miny. Přesto se pár původních obyvatel rozhodlo k návratu.