Jiří Soustružník

Před pár dny jsem zaslechl úvahy o tom, jaká úroveň výnosů desetiletých vládních dluhopisů by už znatelně negativně doléhala na akcie. Za onu hranici bylo zmiňováno cca 5 %.

U akcií nepatří sazby centrální banky mezi přímé nejdůležitější proměnné určující jejich hodnotu. I když při tom, jak moc se o sazbách hovoří, může být takové tvrzení překvapivé.

Již nějakou dobu se hovoří o tom, že dluhopisy jsou opět relevantní alternativou pro akcie. Příčina je zřejmá – výnosy dluhopisů jsou výrazně výš, než po řadu let před rokem 2020.

Pokud je vývoj na korporátních dluhopisech nějakou indikací, pak jsou prémie na akciových trzích v USA nyní extrémně nízko. To, neznamená, že nemohou jít ještě níž, nebo že se na současných úrovních nemohou držet delší dobu.

Podle BofA inflace v USA o něco klesne, ale pak se začne zase zvedat. Ale Fed i přesto začne cyklus snižování sazeb – viz včerejší úvaha. Dnes se podíváme na jiný scénář, tentokrát od Deutsche Bank.

Kdyby na trhu stále fungoval vztah, či alespoň korelace mezi reálnými sazbami na straně jedné a valuacemi na straně druhé, ceny akcií by nyní musely být mnohem níž.

Na trhu může dlouho fungovat nějaký vztah a pak se najednou rozplyne jako pára nad hrncem. Týkat se to může reálných sazeb na straně jedné a zlata, či akcií na straně druhé.

Robert Shiller v roce 1990 zveřejnil celkem známou studii, ve které tvrdil, že ceny akcií jsou příliš volatilní. Tedy ve srovnání s tím, jak by se mohly měnit odhady hodnot akcií založené na očekávaných dividendách.

Na jednu stranu je celkem zřejmé, že „dělat předpovědi je těžké, zvláště pokud se týkají budoucnosti“. A to je ještě mírně řečeno. Na druhou stranu je poptávka po různých předpovědích na trhu veliká a jsou také ve velkém nabízeny.

Řada investičních diskusí se stále točí kolem toho, jak se letos budou vyvíjet sazby americké centrální banky. Sazby mají přitom ve srovnání se ziskovostí obchodovaných firem mnohem nižší a méně přímý vliv na hodnotu akcií.

Nedávno jsem tu trochu hovořil o vztahu mezi takzvanými zadrženými, či nerozdělenými zisky ve společnostech a hodnotou firem (tj., i hodnotou akcií). Nerozdělené zisky totiž podle mé zkušenosti mohou hodně mást svým názvem.

Co tak obvykle dělá s cenami komodit pokles sazeb americké centrální banky? Jednu z možných odpovědí nabízí Bank of America, neuškodí jí přitom podle mne pár dodatečných poznámek.