Projekt "Eclipse One" bude z celé řady důvodů stát mimo klasickou diskografii formace. Vznikl, jak jsme již zmínili v perexu, v synergii s Bön, tvůrci unikátních zvukových krajin z Polska. Výsledek nemá pevně daný koncept, ať už přímo vyjádřený i způsobem natáčení, jako debut "Feathers Of Oblivion", nebo jen tušený. Je totiž záznamem improvizované session, která se odehrála na magickém místě v Soulkostele ve Verméřovicích. A rozpadá se i klasická písňová, byť pochopitelně psychedelicky zamlžená a deformovaná, forma, která byla v pozadí dosavadních nahrávek přítomná.

Dvě zhruba dvaceminutové skladby - "Into the Dark" a "Out of the Dark" - jsou improvizovaným hudebním rituálem, přehlídkou atmosfér a zvuků, které vyrůstají jeden ze druhého, zachycením jen tušeného a těžce uchopitelného magického momentu a duchovního prožitku. To je přesně to, oč tu běží. "Eclipse One" rezignuje na jakási hudební pravidla a staví dopředu obraz, dojem či pocit, který tento hudební proud vyvolává v mysli a duši posluchače. A přesně to má činit i rituál.

Hučení lidských hlasů, tiché zvonění či jemné ťukání tu tak postupně nabývají na objemu, přidává se zaříkávání, elektronika, smyčcové nástroje, temný rytmus, kytary, dechové nástroje, ... Vše přichází ve vlnách, které se zvětšují, narůstají do hutných zvukových stěn, postupně dosahují extatických vrcholů a zase odeznívají, načež se v nové síle a v nových hudebních barvách vracejí. Melodie se střídají s volnými plochami zvuků či hluků, nápady se objevují, mizí nebo jsou naopak tvarovány a přetvářeny.

Ze spojení obou hudebních těles - jednoho spíše abstraktního a druhého, které se umně pohybuje v rockových vodách - mohl vyjít třaskavý střet, v němž by se obě nakonec ztratila. Tady ovšem došlo ke spojení, které je v obou směrech obohacující. Míra posluchačského zážitku se odvíjí od toho, jak bude dotyčný ochoten se nechat výsledným hudebním tvarem pohltit.

Jestli nějaké dílo vyžaduje specifické napojení a okolní atmosféru, tak je to určitě toto. Přesah mimo hranice vytyčené formátem hudebního alba je zde velký. Tohle je stejně tak výboj současné psychedelie i soundtrack k rituálu, který si pohrává s čímsi starším. V každém případě je radost sledovat, že se Olaf Olafsonn and the Big Bad Trip nebojí kráčet dosud neprobádanými cestami a klást před své publikum nesnadné úkoly. "Eclipse One" je výzva - bezesporu pro kapelu i posluchače. A překonání výzev, jak známo, obohacuje.