TZ: Veronika Holcová a Luboš Plný v Alšově jihočeské galerii

Alšova jihočeská galerie připravila pro své návštěvníky na začátek výstavní sezony roku 2022 výstavy dvou uznávaných českých autorů, malířky Veroniky Holcové a Luboše Plného. Kromě toho, že oba tvůrci jsou etablovanými umělci jak na české scéně tak i v zahraničí, mají společnou historii na Akademii výtvarných umění v Praze. Potkávali se tam ovšem v opačných rolích, Veronika Holcová byla studentkou a Luboš Plný byl modelem, podle kterého se cvičila kresba aktu. Slavnostní zahájení obou výstav se bude konat ve čtvrtek 20. ledna od 17 hodin ve Wortnerově domě v Českých Budějovicích. Úvodní slovo pronesou ředitel Alšovy jihočeské galerie Aleš Seifert a kurátor výstav historik Adam Hnojil.

Veronika Holcová (*1973, Praha) patří k výrazným umělcům střední generace. Na pražské Akademii výtvarných umění prošla respektovanými ateliéry Jitky Svobodové, Bedřicha Dlouhého, Vladimíra Kokolii a Vladimíra Skrepla. Již od devadesátých let 20. století poutala pozornost tvorbou vymykající se tehdejší standardní výtvarné produkci. Na kulturní scéně se pohybuje od roku 1994, kdy byla účastna četných skupinových i sólových výstav v České republice i v zahraničí.

„Autorka hojně pracuje se vzpomínkami. Onu reflexi z vnějšího světa transformuje pomocí imaginace skutečnost na ireálnou, což lze vysledovat v osobní mytologii jejích pláten“, popisuje autorku kurátor Adam Hnojil. „V její tvorbě tak nejde o čirou fantazii, která má realitu naopak zcela nahradit či vynechat. Její obrazy jsou svědky hledání a neklidu, netrpělivosti i pochybností“, doplňuje Adam Hnojil.

Ve Wortnerově domě se návštěvníci setkají tváří v tvář s obrazy, jejichž kompozice mohou působit na diváka poklidným způsobem, jedná se však pouze o zdání. Jde o harmonické práce plné napětí, jimž je Veronika Holcová dirigentem a divák posluchačem. Lze v nich spatřovat symboliku úzkosti i bolesti, obavy z nevyřčeného, melancholie, ale i radosti a touhy po změně.

Veronika Holcová je zastoupena ve významných státních i soukromých sbírkách.

Luboš Plný (*1961, Česká Lípa) náleží k výrazným autorům, kteří jsou stále mnohem známější v zahraničí než v České republice. Je autodidaktem, který je asociován s fenoménem Art brut, i když on sám se vůči němu oprávněně vymezuje. Legendou se stal především v okamžiku, kdy poté, co nebyl přijat ke studiu na pražskou Akademii výtvarných umění, začal zde pracovat jako model, v té době se poprvé potkává i s Veronikou Holcovou. Touto jednou z nejoriginálnějších, po šest let trvající performancí, se natrvalo zapsal do dějin umění. Umělecké kariéry Holcové a Plného se přiblížily například v roce 1993, když krátce po sobě vystavovali v galerii Affa (později Galerie Malostranská Beseda) v Praze – Veronika Holcová v říjnu a Luboš Plný v listopadu, přičemž po nich zde měl výstavu dnes již legendární Ján Mančuška. Z této doby pochází například odlitek Plného masky provedený Veronikou Holcovou, jenž ukazuje na jejich umělecké souznění.

České prostředí začalo Plného výrazněji vnímat především v souvislosti s 57. Venice Biennale v Benátkách, kdy byl jako jediný český umělec zařazen do mezinárodní expozice Viva Arte Viva!

„Již od počátku devadesátých let 20. století je hlavním autorovým námětem lidská figura, kterou různě transformuje. Tělo zobrazuje transparentním způsobem, podobně jako tomograf snímá jednotlivé vrstvy pod kůží nebo rentgen nahlíží do vnitřní struktury organismu těla“, popisuje autorovu tvorbu kurátor Adam Hnojil. „Proto také často využívá např. rentgenové snímky nebo jiné předměty jako svědky vlastní existence, které do děl komponuje“, doplňuje Adam Hnojil.

Prostřednictvím kresebné linky, kterou vede subjektivní intuice a fantazie, odhaluje zdánlivě skrytý vnitřní svět. Jedná se o svého druhu z větší části autoportréty – Plný je sám objektem zobrazení a zároveň se využívá i jako nástroj v procesu tvorby.

Divák, který přijde na výstavu, tak může spatřit Luboše Plného ve vtipně ironické sebeadoraci nebo naopak vážně zobrazených vlastních emocích. Kresby, stejně jako Plného objekty, zjevují intuitivním, ale přesto pochopitelným způsobem bolest i odpudivost, která se může skrývat pod povrchem těla každého z nás.

Díla Luboše Plného se nacházejí v prestižních zahraničních galeriích (například Centre Pompidou) a je zastupován francouzskou Galerie Christian Berst.

Výstavy budou moci návštěvníci zhlédnout od 21. 1. 2022 do 24. 4. 2022, denně od 9:00 do 17:00 hodin ve Wortnerově domě, U Černé věže 22, České Budějovice.