Opravářů obuvi je stále méně. Lidé přitom o jejich služby zájem neztrácí

Opravář obuvi František Baloun ze Strakonic vrátí každý den život asi dvaceti párům bot. I když jeho podnikání také zasáhla koronavirová pandemie, nedostatek zákazníků ho rozhodně netrápí. Podobných opravářů totiž postupně ubývá.

„Lidé chodí víc a víc, protože ševci nejsou, boty se kazí. Co si budeme povídat, cena bot roste, rychleji se opotřebují, a když je bota pohodlná, tak se určitě vyplatí ji opravit,“ říká František Baloun.

Nejčastěji se podle něj opotřebuje podrážka. Na podražení ochozeného podpatku se přišla do jeho opravny zeptat i Jarmila Varadinková. „Nerada bych ty boty zbytečně zničila, tak je chci nechat opravit,“ vysvětluje.

Kvůli stejné vadě přinesla boty i paní Jaroslava. „Jsou už staré, ale zase je mi líto je vyhodit. Jinak do opravny moc často boty nenosím, ale tyhle ještě vyhazovat nechci,“ komentuje.

Čtěte také

Opravářů obuvi ale podle Františka Balouna ubývá. „My jsme jako obuvníci asi těžce ohrožený druh, v Jihočeském kraji je nás posledních pár. Když jsem začínal před třiceti lety opravovat boty, byli ševci v každé druhé vesničce, dneska je spousta okresů, kde už nejsou vůbec,“ připomíná.

Obor podle něj ovlivnila i koronavirová pandemie. „Spousta lidí to nevydržela, museli platit nájemné, měli třeba hypotéku a byli dlouho bez příjmů, tak ukončili činnost a šli do fabriky,“ myslí si.

Najít kvalitního opraváře obuvi na případné reklamace je často složité i pro velké výrobce a prodejce. „Je docela velký problém získat kvalifikovaného opraváře do opraven obuvi, protože tento obor se nikde nevyučuje. Je možná získat pouze rekvalifikační kurz, a to pouze na jedné škole ve Zlíně, která má akreditaci,“ potvrzuje ředitelka České obuvnické a kožedělnické asociace Vlasta Mayerová.

Rekvalifikační kurz je podle ní navíc nutné absolvovat ve Zlíně prezenčně. A i to může být v koronavirové době komplikované.

Spustit audio

Související