Zatímco si ostatní chlapci v roce 1811 hrají, 12letý Vincenz Priessnitz z Gräfenberku u Frývaldova (dnes Lázně Jeseník) má život mnohem složitější. Musí se postarat o matku, slepého otce a sestru.
Když Vincenzovi Priessnitzovi (1799–1851) ještě později v 16 letech přejede hrudník povoz se splašenými koňmi a přivolaný ranhojič mu řekne: „Vaše zranění jsou neléčitelná,“ slabší povahy by už hledaly nejbližší strom, na kterém se oběsí.
Vidět po takové diagnóze nějakou životní perspektivu je ovšem nelehké. On ale mezi slabochy nepatří a vydrží.
Inspirace od zraněné srny
Rozhodne se vší silou vzepřít osudu. Léčí se sám pomocí obkladů a vody. Podle legendy ho na tento nápad přivedla zraněná srna, která si chodila omývat ránu do pramene. „Vždyť by to mohlo fungovat stejně!“ pomyslí si a následuje ji.
Neskosí ho ani zlomená žebra, ta si nezdolný mladík pro změnu rovná o opěradlo židle a jeho pověst léčitele se rychle šíří krajem.
Čeká dlouhých 15 let
Přestavuje proto v roce 1822 svůj dům a v přízemí umístí necky pro lázeň. První vodoléčebný ústav je na světě! Lékaři z okolí ale Priessnitzovi závidí a házejí mu klacky pod nohy. Vadí jim, že léčí zadarmo a samozřejmě i to, že na podobnou kůru nepřišli sami.
Nakonec si proto Priessnitz musí počkat ještě 15 let, než konečně dostane na provoz lázní povolení od císařské komise.
