Muzeum v Liberci vystaví reliéf od českého Němce, jeho kašna budila vášně

  11:24
Sádrový reliéf se dvěma skupinami žen doplnil novou expozici uměleckých řemesel Severočeského muzea v Liberci. Plastika je dílem významného německého sochaře s českými kořeny Franze Metznera, který byl mimo jiné autorem kašen na náměstích v Liberci a Jablonci nad Nisou, po válce zdevastovaných.

Liberecké muzeum postupně obnovuje plastiky německého sochaře s českými kořeny Franze Metznera. | foto: Liberecký kraj

Jeho jméno skoro padlo do zapomnění, před časem z něj však vyplulo. Slyšet bylo znovu v době, kdy jablonecká radnice uvažovala o tom, že do města navrátí repliku kašny, které vévodil rytíř ze středověkého eposu Píseň o Nibelunzích. 

Jenže socha zničená po druhé světové válce byla některými onálepkována jako kontroverzní a spojená s předválečným německým nacismem. A tak se evropsky významný sochař a český Němec Franz Metzner návratu na sever Čech nedočkal.

Spásy se však dočkalo menší dílo. Jeho sádrový reliéf se dvěma skupinami žen doplnil novou expozici uměleckých řemesel Severočeského muzea v Liberci. 

Výtvor o velikosti 55 krát 121 centimetrů prošel před začleněním do expozice restaurováním hrazeným z evropských peněz. Je modelem pro další ztvárnění v mramoru, pravděpodobně do koupelny. Vznikl před rokem 1904 a je proveden jako sádrový odlitek z formy, zpevněný ze zadní strany jutou a dřevěným rámem.

„Restaurátorka Tereza Korbelová jej nejprve vyčistila, zpevnila povrch a plasticky doplnila poškozená místa. Konečná úprava spočívala v barevné sjednocující retuši a ošetření ochranným nátěrem. Pro výstavní účely restaurátorka reliéf osadila do jednoduchého dřevěného rámu ve světlé barvě,“ popsal Jan Mikulička z tiskového odboru Libereckého kraje.

Severočeské muzeum se může pyšnit rozsáhlou kolekcí Metznerových prací. Převážně to jsou návrhy architektonické výzdoby a pomníků, v menší míře také jeho portrétní a figurální tvorba. Muzeum tyto plastiky postupně obnovuje.

„Celý soubor, tvořený povětšinou sádrovými plastikami, byl spolu s dalšími díly členů uměleckého spolku Metznerbund uložen po druhé světové válce na zámku Lemberk, odkud jej v roce 1999 získalo a do své správy převzalo Severočeské muzeum,“ řekl Mikulička.

Kromě jablonecké kašny byl Franz Metzner autorem kašny též v sousedním Liberci. I ta však po válce skončila v drti. Češi ji tehdy odstranili jako symbol němectví podobně jako tu jabloneckou. 

Jablonecká však přežila a je od roku 1970 umístěna ve čtvrti Neugablonz v německém Kaufbeurenu. Nový domov tam nalezlo několik tisíc Němců vysídlených po válce z Jablonce nad Nisou a okolí. Německé město kašnu a sochu odkoupilo v šedesátých letech minulého století.

Metznerovým nejznámějším dílem je vnitřní výzdoba památníku Bitvy národů v Lipsku. V Čechách působil kromě Liberce a Jablonce také v Teplicích a v Praze. Řada jeho děl v Německu byla během 2. světové války zničena. Většina jeho děl v Čechách zase nepřežila období komunismu.

Autor: