Malá příhraniční obec na úpatí Bílých Karpat je vzorovým příkladem ekologického hospodaření. Když tam ráno lidé otevřou okna dokořán, nadechnou se neobvykle čistého vzduchu. Kolem ticho, klid, do lesa jen několik kroků a z komínů nestoupá hustý dým, ale bílá pára.
Na centrální obecní výtopnu je připojeno 70 z 83 usedlostí, každá platí za odebranou kilowatthodinu tepla v průměru jen 1,60 koruny. Pro lepší představu, v případě většího zatepleného rodinného domu se dvěma podlažími a obytným podkrovím vyjdou roční náklady za otop a ohřev teplé vody na zhruba 15 tisíc korun.
Pokud by rodina používala plyn, zaplatila by až dvojnásobek. Rozdíly však mohou být i zde velké, záleží na typu bydlení, úrovni zateplení a síle zimy.
„Samozřejmě že se v budoucnosti úpravám cen tepla asi nevyhneme,“ tuší starosta Daniel Šenkeřík, jemuž přidělávají starosti stále vyšší ceny dřeva. Tvrdí však, že i kdyby obec k úpravě cen přikročila, stále by svým obyvatelům dokázala zajistit nejlevnější teplo v regionu.
Obec se 216 obyvateli by si mohla zdražením už dnes přilepšit. Ročně hospodaří s rozpočtem překračujícím jen těsně hranici tří milionů korun. V plánu to ovšem nemá.
Peníze vybrané za teplo zůstanou ve vesnici
„Provoz obecní kotelny má charakter veřejně prospěšné služby, kdy cena dodávaného tepla je v rovnováze mezi ekonomickými, environmentálními a sociálními cíli. A to všechno s ohledem na dlouhodobou udržitelnost provozu naší výtopny,“ popsal Šenkeřík.
Nespornou výhodou je, že veškeré peníze vybrané za teplo zůstanou ve vesnici, což posiluje lokální ekonomiku.
„Obec nepřispívá k prohloubení sucha ani globálnímu oteplování, ke spalování se využívá výhradně dřevní štěpka,“ vysvětlil zástupce ekologického centra Veronica Hostětín Petr Kucka. Zájem o projekty centra a výtopnu, v níž Veronica pořádá školní exkurze, je velký.
„Volají starostové z měst a obcí z celé země a ptají se, jak by si mohli něco podobného pořídit taky. Letos jsme vyřídili nejméně patnáct dotazů, někteří ze zájemců si přišli provoz osobně prohlédnout,“ poznamenal Kucka.
Obec se musí starat, při poruše chybí teplo
I když je poptávka o hostětínský projekt trvalá, v případě jeho rozšíření ve Zlínském kraji jde stále spíš o inspiraci. Výjimkou je nedaleký Slavičín, kde se biomasou vytápí zhruba 40 procent města.
Podle Kucky musí mít obec velkou odvahu a být o správnosti cesty přesvědčená, aby se odhodlala přejít na místní a obnovitelný zdroj energie. „Není jednoduché se pustit do tak velké změny, jakou je vytápění biomasou,“ zmínil.
Provoz je sice jednoduchý, ale případná porucha si vždy žádá okamžitý zásah vedení obce.
„Když se cokoliv stane, starosta zkrátka musí vstát třeba od štědrovečerní hostiny a jít řešit problém, protože lidem chybí teplo. Jinde se o vše postará telefonát na servis dodavatele energií a obec má po starosti,“ uvedl Kucka.
Havárie se dosud nestala
Výtopna v Hostětíně funguje už jednadvacet let a žádná významná technická havárie či odstávka ji dosud nepotkala. Provoz kotelny je automatizovaný a dálkově ho obsluhují střídavě tři pracovníci.
Obec se teď pustila do zpracování místní energetické koncepce a chystá dotazník pro domácnosti. „S ohledem na zásadní změny, ke kterým v energetice dojde, chceme jako první krok zjistit současnou skladbu spotřeby energie nejen na vytápění či chod domácnost, ale i při provozu aut. Cílem je, aby ekonomické užitky energetické transformace zůstaly v rukou obce,“ nastínil Šenkeřík.
Uvítal by, aby teplo z centrální výtopny odebíraly všechny domácnosti. S majiteli jedné ze dvou novostaveb se na tom už dohodl. Druhý dům však kvůli své poloze mimo rozvodnou síť zůstane odkázaný na vlastní zdroje, zřejmě na kombinaci energií získaných ze solárních panelů a tepelného čerpadla.
