„Loňský zisk, který byl v historii firmy rekordní, jsme investovali do zásob. Teď je máme velké a jsme schopni zvládnout i větší výpadky v dodávkách, které se pořád dají očekávat,“ sdělil například Cyril Svozil, majitel jesenické společnosti Fenix, která vyrábí elektrické topné systémy a dodává je do celého světa.
Podle něj však vysoké skladové zásoby zhoršují ekonomiku. „Jsou v nich zkrátka umrtvené peníze. Další jsou potřeba na sklady a jejich provoz, jsou potřeba další skladníci. To vše zvyšuje náklady. Na druhou stranu nám to umožňuje přežít,“ přiblížil Svozil, jenž neočekává, že se trend změní a dodavatelé zajistí materiál a komponenty jako dřív.
„Setrvačnost je obrovská. Pokud se situace někdy vrátí do stavu, kdy objednané materiály přicházely přesně ve stanovenou dobu, tak to nebude dřív než za několik let,“ předpovídá.
Výrazně větší zásoby než dříve si nyní drží třeba také strojírenská společnost Hopax v Července na Olomoucku.
„Naštěstí máme dost prostor, které jsou využitelné jako sklady, takže jsme se dobře zásobili. Teď máme zásoby zhruba na tři měsíce plné výroby, takže případné výpadky dodávek nás nijak neomezují,“ popsal situaci majitel Hopaxu Josef Pavlík.
Někde není kvůli nedostatku dílů co skladovat
Jeden z největších výrobců jízdních kol v republice, společnost BPS Bicycle Industrial, naopak skladové zásoby nenavyšuje.
„I když je na trhu velká nejistota a dodací doby komponentů, jako jsou přehazovačky či baterie, jsou nyní až dva roky, další sklady neplánujeme,“ sdělil šéf BPS Pavel Veselovský.
Podle něj totiž není možné v současnosti koupit více komponentů najednou.
„Nejde ani tak o to, že je jich málo, ale leckdy nejsou vůbec. Takže zásobit se například bateriemi na elektrokola nebo přehazovačkami na horší časy není možné,“ vysvětlil Veselovský. Právě jeho obor patří k těm, které výpadky dodávek komponentů postihují nejvíc.
Peníze v zásobách firmy brzdí
Šéf krajské hospodářské komory Bohuslav Švamberk vidí současnou situaci jako dlouhodobě neudržitelnou.
„Mnohé firmy mají v zásobách spoustu peněz, které nemohou uvolnit na investice. Je to hlavně proto, že jsou totálně narušené dodavatelské řetězce. Když něco je, tak se zkrátka nakupuje. Bez ohledu na to, že materiál budou výrobci potřebovat až za delší čas. Nadměrné zásoby ale brzdí jejich rozvoj. Pokud se situace s materiály nezlepší, může to firmy ohrozit, mnohé z nich i existenčně,“ obává se.
Některé společnosti potřebují sklady nikoli na suroviny či materiály potřebné k výrobě, ale na hotové výrobky. Takový problém řeší například významný evropský producent plastových výrobků pro dům a zahradu Plastkon v Mikulovicích na Jesenicku.
Podle šéfa společnosti Daniela Hamy není problém se surovinami na výrobu plastových výrobků.
„Stačí nám množství, které běžně skladujeme ve venkovních prostorách firmy, takže na to sklady nepotřebujeme,“ říká.
Plastkon má ale starosti s velkými zakázkami, kterých má stále víc. „Obří světový řetězec si například objednal zboží, které se u nás vyrábí jeden a půl měsíce a potom se vše musí během týdne vyskladnit. Výrobky musíme do té doby někde skladovat, protože venku to není možné,“ objasnil Hama.
Tak velké sklady ale firma nemá, takže si pronajímá další. Jedna taková zakázka představuje i osmdesát až sto plně naložených kamionů, které firma vypravuje v průběhu jednoho týdne.
Velké skladové zásoby si musí držet i boleslavská fabrika kompletující kokpity do škodovek:
