„Hodnotili jsme přes jedenáct tisíc stromů a identifikovali řádově jedno procento k okamžitému pokácení. Jedná se o stromy ve velmi špatném stavu, silně narušené nebo rozpadající se kusy,“ informoval Martin Vokřál, jednatel společnosti Atregia, která průzkum zajistila.
Zhruba deset procent stromů je pak podle odborníků ve výrazně zhoršeném stavu.
Přerov čeká velké kácení, mimo jiné v parku |
„U nich jsme stanovili míru naléhavosti, podle které má město postupovat. U některých víme, že začínají být napadené škůdcem, či se u nich začínají objevovat choroby. U těchto stromů ještě dokážeme navrhnout opatření, která pozdrží průběh zhoršování zdravotního stavu daného stromu a jeho životnost můžeme prodloužit o pět až deset let,“ nastínil Vokřál.
V první dokončené etapě pasportizace experti posuzovali celkem 11 359 stromů.
„Bez závad jich vyhodnotili 52 procent. Část závad, jako například poškozené či suché větve, byla v loňském roce už odstraněna. Ke kácení odborníci navrhli 1 048 stromů,“ vyčíslil radní Michal Zácha. Statistika se týká pouze dřevin na území města.
Stromy určené ke kácení jsou napadeny houbami či jinými škůdci. „Na první pohled vypadají zdravě, ale uvnitř jsou prolezlé, a tedy nebezpečné. Nemůžeme si dovolit ohrozit lidské životy, proto je budeme postupně kácet a vysazovat za ně nové,“ nastínil vedoucí odboru majetku Miloslav Dohnal.
Kácet se bude muset třeba i v parku Michalov
Podle Vokřála ale uvedená čísla neznamenají, že téměř polovina z posuzovaných stromů má vady a mohla by být nebezpečná.
„Ve městě má výborný až dobrý zdravotní stav 55 procent dřevin, 32 procent dřevin má zdravotní stav pouze zhoršený, což je v městském prostředí úplně běžné. Můžeme tedy říci, že až 87 procent stromů je relativně v pořádku,“ dodal.
Podle něj je největší problém v místech, kde jsou stromy nejstarší, například v parku Michalov.
Pohled na část stromů v přerovském parku Michalov.
„Stromům v parku Michalov jsme věnovali speciální péči. Jejich stav jsme zjišťovali v době, kdy je nejpravděpodobnější výskyt dřevokazných hub, které jsou na stromě vidět jen dva měsíce v roce, abychom u těchto starých kusů jejich zdraví dobře posoudili a mohli určit, co s nimi,“ doplnil Vokřál.
Stromy ve městě odborníci mapovali od května do konce října. Jedná se o nejvýznamnější období pro hodnocení, protože rostliny nejsou ve vegetačním útlumu.
Žádné větší protesty obyvatel se nekonaly
Lidé jsou na kácení ve městech citliví, i v Přerově proto očekávali vlnu nevole.
„Negativní reakce obyvatel jsme kupodivu nezaznamenali, byť jsme je čekali. Zdá se, že situaci chápou,“ konstatovala mluvčí města Lenka Chalupová.
„K zemi půjdou jen dřeviny, které jsou v kritickém stavu. Nikdo z nás nechce řešit úrazy nebo zbytečná úmrtí,“ podotkl Dohnal.
První stovky stromů dřevorubci pokácejí ještě do konce března před začátkem vegetačního období. Nové chce město začít vysazovat na podzim.
Další stromy musí ustoupit dostavbě dálnice
Odborníci stav dřevin stále mapují. Poslední etapa pasportizace skončí v roce 2023. Do pasportu ukládají například lokalizaci stromu, určují jeho druh, zaznamenávají základní dendrometrické parametry, zjišťují fyziologické stáří a perspektivu stromu, jeho stabilitu a zdravotní stav.
Na Přerovsku nejde o jediné velké kácení. Kvůli dostavbě D1 u Přerova musí dálnici ustoupit tisíce stromů. Rozhodnutí o povolení je ale do konce března přerušené. Silničáři totiž zatím nevědí, kde by nové mohli zasadit.
„Nemáme dost pozemků pro náhradní výsadbu. Jednáme s majiteli velkých parcel, kteří situaci zaregistrovali. Ozývají se, že státu pomůžou. Mají pozemky a dokážou si představit, že na nich porostou stromy,“ přiblížil ředitel brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic David Fiala.
Podle státních silničářů současná situace termín zahájení důležité stavby neohrozí. Dostavba posledního úseku D1 okolo Přerova by měla začít ve druhé polovině letošního roku.
