Tato akce již proběhla a není tedy aktuální. Prohlédněte si
aktuální akce v okolí této již neaktuální akce, prozkoumejte
aktuální akce v regionu Zlínský kraj nebo navštivte
Výstavy v celé ČR.
V roce 1902 uspořádal pražský spolek Mánes francouzskému sochaři Augustu Rodinovi jeho první velkou zahraniční retrospektivu. Kromě Prahy přijal také pozvání Zdenky Braunerové a Alfonse Muchy k návštěvě Moravy.
Jedinečné setkání
Slovácko si připomene výjimečnou událost, která se odehrála před 120 lety
Psal se rok 1902, když pražský spolek Mánes uspořádal významnému francouzskému sochaři Augustu Rodinovi v Praze jeho první velkou zahraniční retrospektivu. Příjezd do Prahy, která mu připravila okázalé přivítání, a následně přejezd do Brna, Blanska a Hodonína ho měl seznámit s českými zeměmi a jejich kulturou. Po návštěvě malíře Joži Uprky v Hroznové Lhotě měl navštívit i Kroměříž, avšak k tomu už nedošlo. O setkání Augusta Rodina s Uprkou se společně postarali Zdenka Braunerová s Alfonsem Muchou. Jedinečnost toho setkání, které bylo na tu dobu podrobně textově i fotograficky zdokumentováno Rudolfem Brunerem-Dvořákem, vám zprostředkuje od dnešního dne 3. února v hlavní budově Slováckého muzea nová výstava pod názvem Auguste Rodin na Slovácku. Autorem výstavy je Jan Benedík, pravnuk Joži Uprky.
„Celá Rodinova výstava a jeho osobní účast měla velký význam jak pro české i moravské umění, tak pro samotného sochaře, protože jej zde přijali s poctami, které odpovídaly jeho významu. Pro něj to byl nezapomenutelný zážitek, který si připomínal po celý zbytek svého života,“ zmiňuje Jan Benedík a z Rodinových slov, která zaznamenala Zdenka Braunerová, můžeme vycítit opravdový obdiv k původní lidové kultuře Slovácka, kterou přirovnal k antickému Řecku: „Podívejte se, pravil ke mně, prohlížeje si cíp barevně vyšitého fěrtúšku štíhlé mladé krasavice, na tuto pestrost barev. Je v nich harmonie, jakou sneslo jen oko Řeků. Cítím, že jsem tu na antické půdě nejstarší kultury.“
Výstava fotografií doplněná o citace z novinových reportáží a vzpomínek přímých účastníků zprostředkuje živý obraz této významné události. „Přes 70 snímků, z toho 26 původních negativů Rudolfa Brunera-Dvořáka ze sbírky Pavla Scheuflera, specialisty na dějiny fotografie do roku 1918, jsem objevil po rozsáhlém časovém pátrání ze zájmu k našemu rodu v posledních dvou letech. Převážná většina z nich nebyla doposud nikde prezentována a veřejnost se tak bude moci vůbec poprvé podívat na ucelený reportážní soubor 68 snímků, které jsou instalovány v podobě zvětšenin, které jsem digitálně zrestauroval a vyčistil,“ zve na výjimečnou výstavu Benedík.
Zkoumání osob na fotografiích nabídlo i nečekané překvapení. „Při identifikaci jednotlivých osobností jsem narazil i na Karla Hašlera, českého písničkáře, herce, textaře a skladatele, jehož jméno nebylo v dobových textech vůbec zmiňováno, protože stál teprve na začátku své umělecké dráhy a jen jako řadový člen brněnského Národního divadla se připojil k návštěvě u Joži Uprky v Hroznové Lhotě“, zmínil Benedík a vyjádřil přání, že by ještě rád zjistil identitu autora 20 snímků, zřejmě amatérského fotografa z Hodonína nebo Uherského Hradiště, které výstavu kompletně dokumentačně i tematicky dotváří.
Hlavní budova Slováckého muzea, Smetanovy sady 179, Uherské Hradiště. Vernisáž ve čtvrtek 3. února v 17.00 hodin. Výstava končí 18. dubna 2022.