Čech válčící za Rusko: Máme těžké ztráty, ale 9. květen oslavíme v Kyjevě

Potkali jsme se před pěti lety v Doněcku. Do průmyslové metropole Donbasu jsem přijel dělat reportáž o tom, jak válku mezi rezivějícími hutěmi a šachtami vidí Češi bojující v řadách proruských separatistů. Pavel Botka, kterému všichni říkají Kavkaz, mluvil zcela otevřeně. Za nic se nestyděl, ničeho nelitoval. Byl přesvědčen, že bojuje proti fašistům.

Od té doby se mnohé změnilo. Při výbuchu miny přišel o nohu, v Česku nedávno za podporu terorismu dostal v nepřítomnosti dvacet let vězení. Když spolu dnes mluvíme po telefonu, je jeho čeština daleko více protkaná ruskými slovíčky. Jedno však zůstává stejné. Kavkaz je stoprocentně přesvědčený, že bojuje na té správné straně.

392 fotografií

„My dobře víme, jak to je. Ukropi (hanlivé označení Ukrajinců, pozn. red.) měli osm let na to, aby se to tady uklidnilo. Řekni mi jedinou věc z Minsku, kterou Ukrajina za těch osm let dodržela. Není jediná,“ odkazuje na mírové dohody z Minsku. Opomíná však dodat, že sedm let staré dohody sabotovalo i Rusko, které se po celou dobu tvářilo, že v Donbasu žádné vojáky nemá.

Kavkaz také opakuje ruskou propagandu, že Ukrajina se chystala na území ovládané separatisty zaútočit a začít s genocidou ruskojazyčného obyvatelstva. „Zelenskyj se začal vyjadřovat, že je tady třeba udělat pořádek a že Ukrajina potřebuje jaderné zbraně. Rusko už to vnímá jako hrozbu pro sebe. Pro Rusko už nebyla jiná možnost,“ hájí někdejší bojovník MMA fakt, že Rusko je dnes z hlediska mezinárodního práva jednoznačným agresorem. 

Válka v Donbasu podle něj nyní „běží na plný pecky“. „Já jsem ve šturmový brigádě. My jsme už byli všichni připravený na vojnu. Jediný, co jsme čekali, že bude útok na nás. Ale najednou se to převrátilo a do útoku jsme šli my. Ukry na nás chtěli napadnout, ale rozvědka to obnaružila (odhalila) a stalo se, co se stalo.“

Za zapojení do bojů na Ukrajině v řadách separatistů dostal muž 20 let vězení

Ještě před Putinovým uznáním separatistických republik byla vyhlášena evakuace Doněcku a Luhansku a tisíce žen a dětí odcestovaly do Ruska. „Když jdeš po městě, vidíš většinou invalidy, staré dědky a samotný ženský. Chlapi většinou ujeli na frontu. Byla mobilizace, lidi se sami hlásili. Naše druhosledová vojska, to jsou dědkové a mladý kluci. Normálně jsem plakal, když jsem to viděl,” popisuje Kavkaz situaci v Doněcku.

On sám se aktivně zapojil do bojů v jižním směru donbaské fronty a se svojí jednotkou pronikl až na druhou stranu linie dotyku ustanovené před sedmi lety. 

„Byli jsme na frontě, teď otdychájeme (odpočíváme) a jedeme zase na frontu.” Pozemní jednotky ruské armády prý neviděl. „Nejsou tady. Nás poděržávaj (podporují) jenom dělostřelci a aviace. Jinak bojujeme sami za sebe. To, co posílají do Kyjeva a na druhou stranu u Běloruska, to jsou Rusové. To je oficiální.“

Begemot (uprostřed) a Kavkaz (vlevo) na ukrajinské frontě v listopadu 2015.

Vojenští analytici se shodují, že vývoj tažení se z Putinova pohledu zatím neodehrává podle plánu. Botka však tvrdí, že ukrajinská armáda na donbaské frontě velký odpor neklade. „Teď k nám přešlo padesát vojáků, co se vzdali. Obyčejná armáda, ti, co si neušpinili ruce, ti se vzdávají se symbolickým bojem nebo bez boje.“

Nejodhodlanější protivníci jsou z jeho pohledu dobrovolnické bataliony, o kterých mluví jako o „nacikách“ - tedy nacistech. „Budou bojovat do posledního muže. Nemají na výběr. Rusko chce svrhnout nacistickou vládu v Kyjevě a tyhlety hnát k soudu v Haagu. Oni by dostali doživotí za to, co tady dělají, tak se kousají od posledního.“

Čeští bohatýři bojující v Donbasu: Tady je větší demokracie než u vás

Jeho hlavní stížností je, že proti Ukrajincům nemůže bojovat s „rozvázanýma rukama“. „Vladimir Vladimirovič řekl, že máme chránit civilní cíle. A ty zm*di stavějí tanky, grady, děla mezi civilní domy. Já nemůžu přijet s tankem nebo dělem a střílet mezi baráky, abych trefil tank. I kdybych se trefil, tak rozptyl oskolků (střepin) je tři sta metrů a já zbombím celé sídliště,“ říká Kavkaz.

Deklarované ohleduplnosti vůči civilním cílům se dá jen těžko uvěřit, protože počet civilních obětí v Donbasu rychle roste. Ukrajinské úřady například v sobotu uvedly, že během ruského ostřelování města Volnovacha ležícího jižně od Doněcku zahynulo 15 civilistů. Další čtyři lidé zahynuli v Sartani. Podle Kyjeva od začátku invaze zemřelo nejméně 352 civilistů a 1 684 lidí utrpělo zranění.  

Kavkaz přiznává, že proruští separatisté v současných bojích utrpěli těžké ztráty. „Já nejsem ruská televize, nemám důvod to neříct. Naše ztráty jsou seriózní, ale u nich jsou o mnoho větší a my pořád máme iniciativu. Děláme kolca (obklíčení) a vypadá to, že 9. května budeme prázdnovať v Kyjevě (slavit Den vítězství, výročí porážky nacistického Německa). Ale k sažaleniju (bohužel), ne všichni.“

„Jediný, čeho se trošku bojíme, aby Putin nedal zadní. Aby to kvůli sankcím nebo nějaké politice nevzdal,“ zamýšlí se Kavkaz nad začátkem jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací na běloruské hranici, na které ruský vyjednávač tlumočil otevřenost Kremlu k dosažení shody.  

Jednačtyřicetiletý bojovník nicméně věří, že dopady masivních sankcí se Rusku podaří zmírnit tím, že se obrátí na Asii. Západ sice demonstruje na podporu Ukrajiny a posílá jí zbraně, to ale podle něj nic nezmění. „Jsou to pustý gesta. Praktičesky (prakticky) pro Ukrajinu nikdo nic nedělá.“

Když nadhodím, že ukrajinské obyvatelstvo evidentně nevítá ruské tanky s otevřenou náručí, trochu se rozohní. „To není pravda. U hranic s Běloruskem se jejich pohraniční služba vzdala bez boje. Nebyl ani jediný výstřel. Většinu Chersonské oblasti jsme zabrali za jeden den. Proč se nikdo nebránil?“ 

Zdá se tedy, že záběry na sociálních sítích, na nichž jsou vidět obyčejní Ukrajinci jak vlastními těly brání v průjezdu ruských tanků a chystají molotovovy koktejly proti okupantům, jeho myšlenkovou bublinu vůbec nenarušily.

První kolo rozhovorů Ukrajinců s Rusy skončilo. Průlom nepřineslo

Jak bylo řečeno výše, Kavkaz před třemi lety přišel o nohu, když šlápl na minu. Dnes proto vyráží do boje s protézou. „Je to pro mě desetkrát těžší než pro ostatní. Ale když to zvládli naši dědové, tak to musíme zvládnout i my, ne? Jsem ve šturmovym batalionu a nijak se nešetřím.“

Velkou hlavu si nedělá ani z toho, že ho pražský městský soud v den vypuknutí ruské invaze odsoudil k dvaceti rokům vězení. „Je mi to úplně fuk, já teďka osvobozuju Ukrajinu. Pro mě je důležitější osvobodit Ukrajinu než nějaké falešné české soudy.“