Spánek tu bude vždy, otázkou je, v jaké intenzitě, říká editor knihy Odpočinek v neklidu Ivanov

Spánek, často vnímaný jako něco biologicky daného, byl dlouho humanitními a sociálními vědami opomíjený. S technologickým rozvojem a moderní medicínou přichází jako téma, kterému se věnuje čím dál víc odvětví. „Z filosofického hlediska byl spánek vnímaný jako nějaký pasivní stav vědomí, takže mu nebyla věnována velká pozornost,“ vysvětluje Ivanov.

Společenský tlak na užitečnost formoval postoj k neaktivitě už v průběhu velké části naší euroamerické historie. „V 18. století protispánkový narativ mluví o překážce v produktivitě. Například protestantští duchovní radili mladým mužům, aby neztráceli příliš času spánkem,“ říká Ivanov. „Odpočinek byl a je vnímán jako neřest i mnoha významnými osobnostmi.“

Odpočinek v neklidu|foto:Tereza Havlínková, Český rozhlas

„Thomas Alva Edison například tvrdil, že spí jen 3–4 hodiny denně, a k podobné askezi nutil i své podřízené,“ pokračuje Ivanov. Překážka v produktivitě je tématem nejen v průmyslu, výrobním procesu na směny, ale i v armádě, kde byla únava vojáků vždy zásadní problém. Neustále tak pokračuje vývoj látek, které by měly bez vážnějších vedlejších účinků tento problém řešit.

Existence látek posilujících bdělost a jejich dostupnost na běžném trhu bude pak podle Nikoly Ivanova ovlivňovat celkový objem našeho spánku. Přípravky, které byly původně vyvíjené pro armádu, tak mohou zkrátit dobu, kdy odpočíváme. „Doba spánku se snižuje i sama o sobě, víme, že před 100 lety jsme spali v průměru o hodinu a půl víc,“ dodává editor antologie.

Co zvyšuje poptávku po spánkové medicíně a jak se dá zdánlivě spánek komodifikovat? Poslechněte si celý rozhovor.