Užší led všude? Ať žijí rozdíly jako v tenise! nabádá švédský odborník
Foto: olympijskytym.cz/Vladimír Koča
Olympiáda v Pekingu byla zklamáním nejen pro české hokejisty, ale i pro některé diváky, kteří se těšili na pohledný ofenzivní hokej. Úplně podle představ se totiž hra na ledě s NHL rozměry nevyvíjela, a turnaj tak otevřel debatu o výhodách a nevýhodách užšího hřiště. Velkou analýzu udělal na Twitteru i Szymon Szemberg.
Szemberg je zakladatelem Triple Gold Clubu a jednatelem Asociace evropských hokejových klubů, která zastupuje například zájmy švýcarského Bernu, finského Oulu nebo českého Litvínova.
Na svém twitterovém účtu postupně napsal 21 příspěvků o „nikdy nekončící diskusi“ – tedy o tom, zda jsou pro hokej lepší užší nebo širší rozměry ledu. Jak se vyjádřil i Jaromír Jágr, přechod mezi nimi může být pro hokejistu tak náročný, jako kdyby se učil jiný sport.
Do budoucna to však zřejmě čeká většinu hráčů ledního hokeje. I ty v Evropě, IIHF totiž výhledově plánuje led zužovat. Zatímco v Evropě jsou nyní standardní rozměry kluziště 61x30 metrů (minimální 56 x 26 metrů), Severní Amerika má jasně daná, užší pravidla – 61x26 metrů.
Rozdíl čtyř metrů, který právě na olympiádě udělal velký rozruch. „Asi každý si toho všiml u televize. Hráči měli méně místa, méně času a méně prostoru pro útočnou kreativitu, podstupovali spoustu soubojů o puk,“ popsal pro hokej.cz analytik Jan Morkes.
„Podpořilo to týmy, které spoléhají spíš na defenzivu a rychlé výpady. Vyhovovalo to týmům, které jsou sehranější a mají dlouhodobě danou taktiku,“ dodal statistik známý pod přezdívkou „The Hockey Ninja.“
Od Nagana po Peking
Když se přitom hráčům NHL naskytla možnost startovat pod pěti kruhy v Naganu 1998, šířka hřiště nebyla pro IIHF ani tématem k diskusi. „Pod prezidentem Reném Faselem ctil mezinárodní hokej nepsané pravidlo: Širší led se hodí pro kombinační evropský hokej, užší je pro primitivní nahazování v zámoří,“ píše Szemberg.
Takže bylo jasno. Dokonce tak jasno, že IIHF požadovala širší led i po organizátorech v Salt Lake City o čtyři roky později. „Turnaj v roce 2002 byl pro olympijský hokej obrovským úspěchem. Kvalita hry byla ohromující a severoameričtí novináři psali příběhy o přitažlivosti mezinárodního hokeje,“ vzpomíná švédský funkcionář.
NHL nezůstala pozadu a po výluce v sezoně 2004/05 přijala změny pravidel. Zrušila například ofsajd na červené čáře a zpřísnila posuzování faulů. To vše za jediným účelem – posunout atraktivitu ledního hokeje. A tím vydělat peníze.
Jak popisuje Szemberg: „Brzy se ukázalo, jak skvělou hrou umí hokej být, když hvězdám vytvoříte podmínky, ve kterých mohou vynikat.“
O čtrnáct let později
Na začátku tisíciletí určovala směr hokeje IIHF. V poslední době se vliv otočil, podmínky už diktuje NHL. V roce 2019 se například René Fasel vrátil z mistrovství světa juniorů z Vancouveru s tím, že viděl skvělé zápasy, a že by měl evropský hokej přejít na rozměry ledu NHL.
„Rána z ničeho nic. Bez analýzy důsledků na kvalitu hry, logistiku nebo peníze, které by to stálo. Zároveň tím ukončil stoletou tradici IIHF,“ myslí si Szemberg zpětně o vyjádření bývalého švýcarského prezidenta Mezinárodní hokejové federace.
Nakonec se IIHF rozhodla pro míry NHL na třech MS (kvůli covidu se konala jen dvě) a příští olympiádě. S tím, že se rozhodne později. Proto se turnaj v Pekingu odehrával na užším ledě, přestože na něm hráči NHL nestartovali.
„Osobně bych se rozhodoval podle analýzy hry. Nebyl by problém ji udělat (icetime, držení puku dle zón, kvalita vstupů do pásma, šance) a zohlednit, co vlastně nejvíc baví diváky… Bohužel Peking měl užší led, hráče mimo NHL a navíc benevolentní rozhodčí. Neideální kombinace,“ přidává svůj pohled Morkes, analytik českého národního týmu.
Nejhorší mezinárodní zápas?
„I když bylo čtvrtfinále mezi Švédskem a Kanadou nejhorším zápasem, co jsem na téhle úrovni viděl, neodsuzuju úzké hřiště,“ říká Szemberg, který dlouhé roky pracoval pro Mezinárodní hokejovou federaci.
A dodává kontext: „Během mých patnácti let v IIHF jsem nesčetněkrát diskutoval s Faselem a zastával jsem názor, že úzké kluziště neznamená primitivní hokej. Připomínal jsem mu mnoho příkladů, kdy Sověti získávali svá největší vítězství na kluzištích NHL, zatímco některé z největších výher Kanady a USA byly na mezinárodním ledě. Jediné zobecnění tedy je, že nejlepší tým vyhrává bez ohledu na velikost ledu.“
V jednu chvíli dokonce Fasel zavolal svému oblíbenému hráči, Igoru Larionovi, aby mu potvrdil jeho pohled. Byl pak celkem překvapený, když Larionov odpověděl, že jako technický hráč preferuje užší hřiště.
„Nepotřebuju moc prostoru, abych předvedl to, co umím,“ řekla prý Faselovi ruská legenda, která si v létě našla čas i pro hokej.cz.
Szemberg ale přináší také pohled svého krajana Håkana Looba – dalšího člena Triple Gold Clubu: „NHL rozměry nevadí skvělým hráčům, protože se umí perfektně pohybovat na malé ploše. S méně zdatnými hráči ale může být úroveň kvality hry nižší, protože si nedokážou vytvořit prostor.“
A právě takový scénář byl podle švédského činovníka k vidění v mnoha zápasech v Číně, kde padalo poměrně málo branek. „Dobří, ale ne špičkoví hráči si zkoušeli vytvářet místo na kombinaci.“
Jako Wimbledon a Roland Garros
Co si teď počít s procitnutím? Ještě nedávno byli odborníci z užšího hřiště nadšení – obdiv k zámoří nastartoval především Světový pohár v roce 2016, kdy se úspěšně představil i rychlý a talentovaný severoamerický výběr do 23 let.
A evropský hokej od toho zámořského přebral leccos. Zmenšení středního pásma, hybridní icing nebo prodloužení tři na tři a odečítání času na časomíře. Před letošní sezonou i úpravu pravidel o hře brankářů s pukem.
Jak bude (ne)pokračovat zužování evropských kluzišť?
„Jednoduše bychom měli respektovat a uznávat dvě rozdílné hokejové kultury. Pokud se bude turnaj konat v zámoří, hrajme na malém hřišti. Pokud jinde na světě, použijme mezinárodní rozměry,“ vyzývá Szemberg.
Podle něj se dvě nejlepší olympiády uskutečnily v letech 2002 v USA (na velkém hřišti) a 2010 v Kanadě (s NHL rozměry). „Skvělí hráči budou skvělí na jakémkoli ledě,“ říká.
„V tenise to přece máte podobně – Wimbledon má svoji trávu, Paříž svou antuku, US Open svůj tvrdý povrch. Vyhrát na každém z nich vyžaduje jinou taktiku. Akceptujme odlišnost, není potřeba mít všechno jednotné. Ať žijí rozdíly!“ zakončuje svoji úvahu Szymon Szemberg.
„Užijte si hokejové MS s Tipsportem! Stačí jen začít, získat 500 Kč zdarma a hrát soutěže o ceny za 33 milionů!“
Share on Facebook
