Přípravujeme děti na samostatné čtení s knihou Čtenářské strategie

Koupit na e‑shopu

Čtenářské strategie představují soubor postupů a technik, jejichž cílem je usnadnit porozumění čtenému (či v případě předškolních dětí předčítanému) textu. Takových strategií je celá řada  - propojování, vizualizace, předvídání, kladení otázek, shrnování apod. - a kniha Evy Koželuhové Čtenářské strategie u předškolních dětí a nečtenářů představuje učitelům v mateřských i základních školách, ale i rodičům, jak je uplatňovat u děti v předškolním věku. V první části knihy jsou strategie teoreticky představeny včetně postupu, jak s nimi efektivně pracovat. Ve druhé části knihy jsou pak uvedeny praktické příklady konkrétních čtenářských lekcí s podrobnou metodikou. Kniha je doplněna množstvím vidoukázek dostupných na portálu YouTube.

PhDr. Eva Koželuhová, Ph.D., působí jako odborná asistentka na katedře preprimární a primární pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a na katedře pedagogiky Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Přes dvacet let působila jako učitelka mateřské školy. Vystudovala magisterský studijní program Pedagogika předškolního věku a doktorský studijní program v oboru Pedagogika, oboje na Univerzitě Karlově. Ve své práci se zaměřuje kromě didaktiky předškolního vzdělávání na rozvoj čtenářské pregramotnosti – vede kurzy pro budoucí učitele na VŠ, spolupracuje jako lektor DVPP pro NPI.

Ukázka:

Strategie vizualizace

Ve chvíli, kdy si dítě vybaví nějaké znalosti či zkušenosti, dokáže si lépe tvořit mentální představu předčítaného. Podstatou vizualizace je snaha dokázat si vytvořit „fi lm v hlavě“. Souvisí s rozvojem představivosti, která ale vychází právě z osobních zkušeností. Čtenář s rozvinutou dovedností utvářet mentální představy – kniha mu v hlavě ožívá – je mnohdy zklamán, vidí-li svou oblíbenou knihu zfi lmovanou, protože neodpovídá jeho představám. Právě to, že děj v představách „vidíme“, že se dokážeme vžít do situace a přeneseme se do jiného světa a jiné doby, činí čtení tolik atraktivní. Ale i při četbě odborných knih si musíme dokázat představit, o čem se hovoří, převést slova do obrazů.

Nejde však pouze o optické podněty, ale o aktivizaci všech smyslů, které nám následně pomohou při utváření mentálních představ. Pracujeme proto i se sluchovými, hmatovými, čichovými či chuťovými podněty.

Příklad vizualizace – zrak – videoukázka 10

Odkaz: https://1url.cz/sKdJt

Dětem bylo předčítáno z knihy Petry Braunové O chlapci, který spadl z nebe. Paní učitelka zastavila čtení v momentě, kdy Eliška psala dopis Ježíškovi. Zeptala se jich, zda by poznaly, který z dopisů to je. Děti po třídě našly mezi různými tiskopisy to, co považovaly za dopis. Poté paní učitelka přečetla úryvek z knížky a děti měly vybrat ten správný.

„Eliška sedí nad blokem, opírá si bradu o dlaň a hluboce přemýšlí. Za prvé jí není jasné, jak může Ježíšek přečíst tolik dopisů najednou a sehnat tolik dárků, za druhé neví, co napsat. Prozatím vykroužila nadpis Milý Ježíšku!, pak papír vyzdobila hvězdičkami a přidala několik sněhových vloček… ale ostýchá se svěřit papíru skutečně velké a odvážné přání.“

Mohlo by vás také zajímat
1001 her s knížkou: jak udělat z dítěte čtenáře

Braunová, P. (2012). O chlapci, který spadl z nebe. Albatros.

Kryštof: „Tenhle. Protože má tady barevný písmenka, hvězdičky a vločky.“

Učitelka: „Co myslí ostatní?“

Veronika, Maruška: „Jo.“

Učitelka: „Ale tady je taky vločka.“

Kryštof: „No jo, ale nejsou tam hvězdičky, a to jsi říkala.“

V ukázce je popsán způsob, kdy děti na základě textu hledají obrázek, který mu odpovídá. Musí si všímat drobných detailů, např. dětem můžeme do skupinek rozdat jednotlivé obrázky, přečíst úryvek z knihy a potom nechat děti diskutovat, která ilustrace odpovídá. Tento způsob je vhodný zejména pro mladší děti, pro které by kreslení podle textu bylo obtížné. Starší děti mohou jít opačnou cestou, a sice kreslit obrázek podle toho, jak je postava, prostředí či děj v příběhu popsán. Je třeba si ale uvědomit, že při strategii vizualizace nejde o kreslení ilustrací podle vlastní fantazie, ale o snahu všímat si detailů a pomocí nich si utvářet představu odpovídající textu.

Příklad vizualizace – kresba podle textu

Obr. 1: Příklad vizualizace, kdy děti ve věku 3–6 let vytvářely obraz draka na základě textu: „Ledový drak byl veliký, o hodně větší než ti šupinatí zelení draci. Ledový drak byl čistě bílý. Ta bílá barva byla tak zvláštně pronikavá a chladná, že byla téměř modrá. Oči měl jasné, hluboké a ledové. Křídla ledového draka byla široká a vypadala jako křídla obrovského netopýra. Zuby měl z rampouchů, tři řady jako ostrá kopí nestejné délky.“ (Martin, G. R. R. (2015). Ledový drak. Argo.) Bylo pracováno vždy se skupinkou 4–6 dětí. (Zdroj: archiv autorky.)

* * *

Knihu Čtenářské strategie koupíte na našem e-shopu.