Plzeňskému hotelu Viktoria se teď na plzeňském magistrátu přezdívá Ukrajina. Když některý z uprchlíků nemá kde hlavu složit, poskytnou mu tady přístřeší. Pomáhají od chvíle, kdy ředitel hotelu Petr Jirka zjistil, jak se kvůli strachu o své příbuzné trápí jeho ukrajinská zaměstnankyně.
Domluvil se s majitelem hotelu Janem Herradou a vyrazil na hranice. „Jel jsem pro dceru naší zaměstnankyně, její snachu a dvě jejich děti,“ popsal Jirka.
„Když jsem viděl, jak Rusové házejí bomby na civilisty, vyhodnotil jsem to tak, že je na čase, abych nějak pomohl,“ shrnul Jirka.
Protože se na hranicích s Polskem nebo Slovenskem strašně dlouho čekalo, zvolily Ukrajinky malý rumunský přechod Solotvino - Sighetu Marmatiei mezi Zakarpatskou oblastí Ukrajiny a severním Rumunskem, ke které to měly nejblíže.
„Byla to dost dobrodružná cesta, protože mě navigace chvíli vedla i na maďarsko-ukrajinskou hranici. Chvilku jsem se ocitnul na Ukrajině, ale nakonec jsem dojel na místo, tedy do záchytného tábora u přechodu,“ vylíčil Jirka.
Mnohem dobrodružnější a obtížnější cestu ale absolvovaly obě ženy, z nichž jedna nesla či vedla pětiletou holčičku, druhá měla v náručí osmiměsíčního chlapečka.
„Co nejblíž k hranici je dostala jejich známá, další asi tři čtyři hodiny šly pěšky. Pak si někdo z rumunských pohraničníků všiml, že tam mají miminko, posunuli je tedy ve frontě blíž. Přesto v mrazu a ve tmě čekaly hodiny. Pak jsem dvě mladé holky s dětmi naložil,“ shrnul ředitel hotelu, podle kterého celé martýrium trvalo dva dny.
I proto, že měl možnost vidět, co se na hranicích děje a v jakém stavu rodiny překračují hranici, nabídl prý hotel pomoc. Nyní ubytovací zařízení se 62 pokoji pro 125 lidí funguje jako pomocné ubytovací zařízení, které je ve spojení s Charitou města Plzně a magistrátem.
„Udělali jsme pro magistrát co nejlepší cenovou nabídku, je to charitativní cena, která pokrývá náklady. Finančně jsme sice oslabili v době covidu, přesto děláme, co můžeme, a snažíme se pomoci,“ líčí Jirka s tím, že děti ubytovávají zdarma. „Dostávají se k nám akutní případy. Jsou u nás třeba dva dny, a pak jdou do rodin, které nabídly bydlení,“ nastínil Jirka.
Lékař zůstal u miminek v Kyjevě, žena s dítětem už je na západě Čech |
V hotelu je nyní několik desítek lidí. „Jsme připraveni na větší kapacitu. Pomáháme hlavně proto, že na Ukrajině se bojuje i za naši svobodu a demokracii. Dokud je budeme schopni podporovat, do té doby budou bojovat,“ je přesvědčený.
Helena Frintová z odboru komunikace plzeňského hejtmanství uvedla, že zatím bylo v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU) odbaveno 1 877 Ukrajinců, od 6. března do pěti hodin ráno 7. března to bylo celkem 195 lidí, kteří získali vízum, zdravotní pojištění a domluvili si ubytování.
Lidé a různé subjekty v Plzeňském kraji nabídli ubytování pro 5 476 uprchlíků z Ukrajiny. To je tedy zhruba třikrát víc míst, než bylo zatím v KACPU odbaveno lidí. Ihned k dispozici je nyní 4 207 míst, ostatní ubytování je v přípravě. „Je to úžasné. Jen díky tomu jsme připravení na horší časy,“ uvedla Frintová.
Sbírka Pomáhající Plzeň
Město Plzeň připravilo sbírku, která má pomoci s ubytováním a zabydlením uprchlíků. Cílem je rozšířit a zpřístupnit nabídku bydlení pro lidi prchající před válkou. Zástupci městských institucí navíc začali koordinovat nabídku na trhu s bydlením s poptávkou ze strany uprchlíků. Peníze ze sbírky by jim měly například pomoci s uhrazením vstupní kauce u nájemních bytů.
Náměstek primátora pro ekonomiku David Šlouf řekl, že sbírka má název Pomáhající Plzeň. Bankovní účet s číslem 123-5443790227 funguje od dnešního dne, protože už v pondělí sbírku schválil krajský úřad. Účet je transparentní, veřejnost tedy může sledovat jeho stav.
„Účelem sbírky je pomoci se zabydlením lidem z Ukrajiny, ale nejenom jim. Je zaměřená na lidi v tíživé situaci - v bytové nouzi,“ řekl David Šlouf.
Podle náměstka zástupci městské Obytné zóny Sylván mapují nabídku bydlení na trhu a lidé z odboru dostupného bydlení sledují poptávku. „Informace propojují, a jakmile bude zapotřebí, pomůžou penězi ze sbírky například se zaplacením prvního nájemného, kauce nebo také s pořízením základního vybavení bytu,“ vysvětlil Šlouf.
Plzeň má pro uprchlíky připraveno deset městských bytů a magistrát k nim nyní vyřizuje připojení plynu a elektřiny. Některým uprchlíkům už město pomohlo zprostředkovat ubytování u soukromých osob, které chtěly Ukrajincům s bydlením pomoci. Náměstek předpokládá, že počet uprchlíků, kteří budou hledat ubytování, ještě výrazně poroste.
Do sbírky Pomáhající Plzeň už slíbili poslat peníze náměstek David Šlouf z ODS, primátor Pavel Šindelář z ODS a senátor a starosta Plzně-Slovan Lumír Aschenbrenner z ODS. Každý chce dát 33 333 korun, aby se sbírka rozběhla.
Deset městských bytů
Členové představenstva a dozorčí rady Plzeňské teplárenské by měli poslat na sbírku jednu měsíční odměnu a členové vedení teplárny pětinu měsíčního platu. Společnost by měla takto vybranou částku zdvojnásobit.
„Jednal jsem se zástupci vedení HC Škoda Plzeň a FC Viktoria Plzeň. Říkali, že by také přispěli, takže mám pocit, že je sbírka pozitivně vnímaná,“ sdělil Šlouf.
Zástupci odboru sociálních služeb Magistrátu města Plzně pomáhají s koordinací v místech větší koncentrace běženců. Rovněž se zapojují do párování ubytovaných s ubytovacími kapacitami a evidují nabídky dobrovolníků.
„Zajišťujeme také průběžné sbírky hygienických potřeb, vybavení a trvanlivých potravin. Provádíme jejich třídění a koordinaci, dále zajišťujeme tisk zdravotních jazykových a komunikačních karet pro zdravotníky, distribuujeme je na EUC Kliniku Plzeň a do ordinací,“ uvedla vedoucí odboru Alena Hynková.
