Praha - Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý je skeptický k ohlášenému vytvoření evropské brigády rychlého nasazení. V Evropě je podle něj příliš mnoho partikulárních národních zájmů, aby taková jednotka mohla být využita. Musela by nastat velká krize, aby se všechny členské státy EU dohodly na jejím nasazení, řekl ČTK.
Ministři zahraničí a obrany členských zemí schválili v pondělí novou strategickou koncepci, jejíž součástí je výrazné zvýšení armádních výdajů a investice do společného vývoje a nákupu vojenského vybavení a nových technologií. Nová strategie počítá také s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až 5000 vojáků.
Podle Šedivého ve své podstatě nejde o novou evropskou iniciativu. "Evropa se už řadu let pokouší mít nějaké síly, které může použít pro vlastní potřebu," poznamenal. Připomněl program bojových skupin, tzv. battlegroup (EU Battlegroup - EUBG), které evropské země společně vytvářejí. Vojáci, kteří jsou do nich zařazeni, jsou připraveni k nasazení na rozkaz EU do 6000 kilometrů od Bruselu. Dosud ale nikdy nebyly využity. "Což je především politická záležitost. Uvidíme do budoucnosti po zkušenostech s Ukrajinou a s ruskou agresí, zda se v tomto směru něco pozitivně změní," podotkl.
K projektu evropské brigády rychlého nasazení vyjádřil skepsi. "V Evropě je příliš mnoho partikulárních národních zájmů, které jdou, když ne jeden proti druhému, tak určitě ne souběžně," poznamenal. "Asi by musela být hodně velká krize, aby se všichni členové Evropské unie domluvili, jakým způsobem budou tyto síly rychlé reakce používány," dodal. Domnívá se, že by se spíše mělo pracovat na zlepšení vztahů mezi NATO a EU.
K použití evropské brigády by podle něj mohlo dojít v okamžiku, kdy by se řešil ryze evropský problém, do kterého by odmítly zasahovat Spojené státy a Kanada. Poukázal na rozpad někdejší Jugoslávie a válku v Bosně a Hercegovině. "Ani tam evropské společenství nenašlo jednotnou řeč a nakonec musely do toho problému vstoupit Spojené státy americké, bez nichž bychom nebyli schopni úkol splnit, uvedl.
Vojenský analytik Jiří Vojáček poukázal na to, že na jednání NATO a Evropské unie často jezdí jiní politici, kteří v rámci jednotlivých států mohou mít jiné názory, a může tak nastat názorový posun.
Zejména Francie se podle něj již delší dobu snaží vybudovat společnou obrannou politiku a evropskou armádu. Vznik evropské brigády tak Francouzi mohou vnímat jako předstupeň k tomuto dlouhodobému cíli. Vývoj podle Vojáčka směřuje k tomu, že EU bude muset skutečně do budoucna evropskou armádu vytvořit, a vznikne tak vedle amerického pilíře NATO i pilíř evropský. "Bude to ale trvat roky," poznamenal. Poukázal na státy, které proti podobné myšlence vystupují.
