Jugoslávie, Irák, Blízký východ, práva žen, boj za svobodu… Madeleine Albrightová, to není jen pomoc střední Evropě do NATO
Společným jmenovatelem vlny smutku, chvály a vzpomínek vyvolané skonem bývalé státní tajemnice Spojených států amerických a první ženy v tomto úřadě, pražské rodačky Madeleine Albrightové, byl v minulých dnech přídomek „žena, která se zasloužila o vstup České republiky do Severoatlantické aliance“. Tuto zásluhu nelze Marii Janě Korbelové v žádném případě upřít. Ale otisk, který zanechává v nedávné historii světa, Evropy i České republiky, to nepatřičně zplošťuje.
Přes počáteční pochybnosti čerstvé administrativy Williama Clintona (on sám používal zkrácenou verzi křestního jména Bill, pozn. ed.), v níž zastávala kabinetní funkci stálé představitelky Spojených států u Organizace spojených národů, byla vždy jedním z hlasů, který připomínal novému prezidentovi odpovědnost Spojených států za demokratický vývoj nově svobodných národů ve střední a východní Evropě i za jejich bezpečnost.
Byla to Madeleine Albrightová, kdo v dubnu 1993 ve svém georgetownském domě poskytl diskrétní pohostinství a prostor Václavu Havlovi a Billu Clintonovi, v němž se mohl český prezident snažit svůj americký protějšek přesvědčit o