Psal se březen 2018, když náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL) ukazoval vizualizace osmipodlažního pavilonu Úrazové nemocnice s moderními operačními sály i heliportem na střeše.

Sliboval, že budovu za půl miliardy korun začne město stavět v roce 2020 a letos bude hotovo. Jenže dodnes zůstalo jen u této čtyři roky staré studie, a tak se nevyřešily ani palčivé limity městského zdravotnického zařízení, které v některých činnostech může fungovat jen díky udělovaným výjimkám.

„Pokud bychom pavilon postavili, znamenalo by to zafixování nemocnice v této poloze a přitom bychom vlastně pouze ‚nahradili‘ zastaralé operační sály,“ vysvětluje dnes Hladík, jenž jako náměstek nese zodpovědnost za brněnské zdravotnictví.

A jeho celkové lepší nastavení by údajně nový komplex nezajistil, protože se i kvůli covidu a složitým jednáním s řádem Milosrdných bratří vystupňovaly problémy.

„Ty jsou hlubší a ukázal je zkrátka až čas,“ souhlasí Pavel Piler, jenž šéfuje oběma hlavním městským zdravotnickým zařízením, tedy kromě Úrazové rovněž Nemocnici Milosrdných bratří.

Piler do Úrazovky nastoupil právě v roce 2020, kdy měli dělníci pavilon začít stavět. Tehdy se ovšem pomalu vyrojily plány na zcela novou městskou nemocnici, jež by ty dvě současné nahradila. 

„Ředitel Piler si nechal pouze soukromě zpracovat vlastní koncepční studii nové městské nemocnice, na které se město nijak finančně ani realizačně nepodílelo,“ informuje Radka Loukotová z tiskové oddělení brněnského magistrátu.

Jenže Pilerovy vize se následně promítly do návrhu nového územního plánu, což loni v květnu vyvolalo poprask. V dokumentu se v oblasti Kraví hory najednou objevila plocha určená pro novou obří nemocnici, o čemž však do té doby nikdo veřejně nemluvil.

A překvapení z toho byli i mnozí politici. Vedení Brna nakonec po bouři nevole odmítlo, že by v lokalitě zdravotnické zařízení vzniklo, ale myšlenku nového špitálu ze stolu neshodilo.

Nyní se tak řeší – opět – studie. Tentokrát pro změnu taková, která má říct, jestli je pro město z ekonomické i zdravotnické stránky vůbec efektivní se do takové stavby pouštět, nebo je lepší přestěhovat jednu nemocnici do areálu druhé, případně postavit právě nový pavilon. „Je to stále jedna z alternativ,“ poznamenává Hladík.

Hladík: Jednáme zodpovědně

Bývalý ředitel Úrazové nemocnice Zdeněk Buštík, za něhož se plány na nový pavilon připravovaly, postoji města nerozumí. „Měli jsme schválený záměr a přislíbené financování. Divím se, že nezačali stavět,“ reaguje Buštík a upozorňuje, že problémy Úrazovky, zejména nevyhovující operační sály, přetrvávají. 

„Objevila se myšlenka nové nemocnice, ale je to stále jen vize. Než se případně schválí, namaluje a postaví, potrvá to mnoho let. Jen se tak prodlužuje doba, kdy se lékaři musí potýkat s palčivými nedostatky,“ doplňuje Buštík.

Hladík se hájí, že čtyři roky jen nesedí, ale skutečně pracují.

„Myslím si, že k tomu naopak přistupujeme velmi zodpovědně, nehrneme se do toho, že to uděláme dnes, nebo zítra, ale mluvíme o tom, jaké to může mít důsledky,“ říká s dovětkem o Fakultní nemocnici Brno, která řadu let plánuje novou porodnici a stavět se také ještě nezačalo.

Nová, tedy zmíněná třetí studie za poslední čtyři roky, má být hotová do letošního června. „Pro verdikt musí mít zastupitelé relevantní data, informace a argumenty. Na tom se teď intenzivně pracuje. Uvidíme, co bude nejlepší a ekonomicky příznivé,“ přidává se Piler. 

Do obou nemocnic mezitím město každoročně posílá peníze na rozvoj a nákupy nového vybavení. Obě také uspěly v žádostech o dotaci dohromady za 300 milionů, které stát vypsal v reakci na covidovou pandemii, nicméně u zásadního rozhodnutí za miliardy korun v rozvoji brněnského zdravotnictví je město stále na začátku.

Kdy vedení Brna, potažmo zastupitelé rozhodnou, jakou cestu nakonec na základě výsledků studie zvolí, je přitom dost nejasné. Na začátku října se totiž konají komunální volby, takže Hladík dnes nedokáže říct, jestli klíčový povel vydá stávající brněnská vláda, nebo až ta nová. „V takovém případě určitě připravíme všechny podklady k rozhodnutí,“ slibuje náměstek.

Pokud nakonec „zvítězí“ zbrusu nový špitál, musí se vše nejen nachystat papírově, ale primárně je nutné vyřešit protipovodňová opatření. Po odmítnutí Kraví hory se totiž záměr přesunul do Komárova, kde jsou zábrany proti velké vodě nutné. A dělníci je začnou stavět až v roce 2025, tedy pokud se vše podaří včas naprojektovat a získat potřebné peníze.

„Jestli se ale nová nemocnice stavět nebude, chci hned začít s novým pavilonem, protože bez něj se Úrazovka dlouhodobě neobejde,“ dává naději „nedokonalému řešení“ Hladík.