Soudní spory neberou konce, protože ani jedna ze stran se nechce vzdát svého postoje. Nynější zastavení řízení znamená, že jihlavský stavební úřad se nyní bude zabývat žádostí firmy M-Kovo o dodatečné povolení stavby.
Krajský soud v Brně už přitom předtím rozhodl, že linka by měla být coby nepovolená stavba odstraněna, protože není v souladu s územním plánem obce. Stavební úřad by se měl jeho verdiktem řídit. Pokud tomu tak bude, tak žádost o dodatečné povolení zamítne a obnoví řízení o odstranění stavby.
„Nyní je to ve stadiu, kdy se řeší dodatečné povolení, ale to řízení nebylo uzavřeno, takže detaily nemohu sdělovat,“ řekl vedoucí jihlavského stavebního úřadu Michal Jarco.
Pokud se účastníci proti rozhodnutí odvolají, bude se jím zabývat ještě krajský úřad.
Obec trvá na tom, že galvanovna je v rozporu s územním plánem obce, který zde předpokládá drobnou řemeslnou výrobu. Stejně tak rozhodl i Krajský soud v Brně už v roce 2017. Soudy a úřady se nicméně přou, jak lze tento pojem přesněji vymezit a zda se do něj pokovovací linka M-Kovo vejde, či nikoli.
Hraní se slovy. Jde o stavbu, nebo jen úpravy?
Mezi obcí a jihlavským stavebním úřadem panuje neshoda v tom, zda je bez povolení vybudovaná galvanovna z roku 2015 stavbou, nebo pouze úpravou stávající stavby. Obec totiž obviňuje stavební úřad, že je ve věci odstranění pasivní. Ten se naopak brání, že řízení k odstranění stavby řádně vede.
„Nemohli jsme zahájit řízení o odstranění stavby jako celku, ale pouze těch stavebních změn, které se udělaly uvnitř, aby se tam realizovala ta linka,“ řekl Jarco.
Sám ale připouští, že do hry vstupuje slovíčkaření. „Je to takové hraní se slovy, jestli jde o stavební úpravy, nebo o stavbu, jde o tu linku. Ano, zahájili jsme řízení o odstranění té linky,“ dodal Jarco.
Starosta Rantířova Tomáš Novotný míní, že nové přerušení řízení o odstranění stavby je jenom obstrukcí, protože soudní rozhodnutí o tom, že tuto stavbu nelze dodatečně povolit, vydal soud poprvé už v roce 2017. Letos v únoru podala obec Rantířov ke krajskému soudu v Brně žalobu pro nečinnost na stavební úřad v Jihlavě.
„Myslíme si, že nekonají, jak konat mají. Oni už to řízení přerušili v roce 2017 a nechali ho pak přerušené tři roky, než takříkajíc propadlo a skončilo. To byla jedna z obstrukčních věcí, které popisujeme v žalobě za nečinnost,“ řekl starosta Novotný.
Případem se také už dvakrát zabýval ombudsman a podpořil stanovisko obce.
Po sedmi letech se zájem lidí značně otupil
Zpočátku sledovali obyvatelé Rantířova spor se zájmem - na petici proti galvanovně se v roce 2015 objevilo přibližně 300 podpisů. Jiná, výrazně menší petice naopak galvanovnu obhajovala. Uskutečnily se zde také dvě veřejné schůze, na kterých se nepříliš úspěšně zástupci firmy M-Kovo pokoušeli záměr před obcí prosadit.
Po sedmi letech sporů však už zájem o konfrontaci značně oslabil. Spor totiž vlastně ničeho nedosáhl. Galvanovna v areálu firmy pořád je, i když v současnosti podle právníka M-Kovo Radka Ondruše už asi měsíc není v provozu.
„Vyhráli jsme tři soudy, v náš prospěch skončily dvě kasační stížnosti, ale lidi nám říkají: čeho jste vlastně dosáhli? Nabízeli jsme, že uděláme další veřejné setkání, a když se lidi shodnou, že jim tady galvanovna nevadí, tak ve sporu nebudeme pokračovat. To ale zástupci firmy M-Kovo odmítli,“ řekl Novotný.
Naopak právník M-Kovo Ondruš je rozhodnut v soudech pokračovat „až do konce“.
„Podle nás galvanovna není stavba, ale výrobní zařízení, které nemá se stavbou nic společného. Proto tam není co odstranit, podle našeho mínění soud zaujal nesprávný právní názor. Galvanovna je stroj, který stojí v hale, která byla už v roce 1965 povolená a užívaná jako galvanovna. Tak se dovezl do haly nový stroj a opravila se hala, nic víc,“ řekl Ondruš.
Právník firmy poukazuje na syna místostarosty
Podle něj provoz galvanovny začal se souhlasem vesnice. „Pak se vyměnilo vedení obce a najednou byla obec proti. Pokud stát tu investici zmaří, tak ji zaplatí. A bavíme se o stovkách milionů korun. Zaplatí to město Jihlava, Kraj Vysočina a obec Rantířov, protože my za zmaření té investice zažalujeme Českou republiku,“ řekl Ondruš.
Podle Ondruše je ve skutečnosti „palivem“ vleklého sporu developerský záměr, spojený s nynějším místostarostou obce Vladimírem Šaškem starším, jehož syn Vladimír Šašek mladší zde chce budovat větší bytovou zástavbu.
„Zeptejte se místostarosty Šaška na jeho developerskou ambici v oblasti bytové výstavby v katastru Rantířova a jakou budou jeho rodinné domky mít zátěž na vodárenskou infrastrukturu Rantířova,“ řekl Ondruš.
Podle něj totiž současná kanalizační a vodovodní síť Rantířova nemá pro tento Šaškův developerský záměr dostatečnou kapacitu - a tudíž Šaškovi galvanovna překáží.
Každý půlrok přijde s jinou teorií, říká investor
Záměr bytové výstavby je dlouholetým projektem otce a syna Šaškových, místních významných soukromých zemědělců. Vladimír Šašek mladší, který je hlavním hybatelem projektu, se nařčení brání.
„Pan Ondruš každý půlrok přijde s novou teorií, proč se obec brání stavbě galvanovny, a zpravidla se ani neobtěžuje tuto teorii smysluplně zdůvodnit. Náš projekt výstavby rodinných domů s galvanovnou o obecní infrastrukturu nijak nesoupeří, protože je od počátku zanesen v územním plánu obce z roku 2013 a obec tak při projektování kanalizace a vodovodů s novou kapacitou počítá,“ řekl Šašek mladší.
„Černá stavba galvanovny v souladu s územním plánem není a navíc v projektové dokumentaci předložené investorem počítá s vlastní kanalizací a vrty pro čerpání podzemní vody, které už nyní na svůj nelegální provoz využívá, aniž by to způsobovalo problémy ve stávajícím starém vodovodu,“ dodal.
Galvanovna má podle Ondruše vlastní vodní zdroj a její odpadní vody jsou odtud vyváženy k likvidaci v kontejnerech.
Pro přesnost dodejme, že Novotný i Vladimír Šašek starší byli členy rantířovského zastupitelstva už v roce 2010. Od roku 2014 Tomáš Novotný nahradil v pozici starostky Renatu Menšíkovou.
Reálné dopady galvanovny na život v Rantířově - možné zvýšení hlučnosti nebo větší intenzita dopravy - jsou prozatím těžko zhodnotitelné. Nejasný je zatím také možný vliv odpadních vod galvanovny na půdní podloží.
