Firmy chtějí letos zvyšovat ceny. Dovolit si to můžou pouze některé sektory

Avšak pouze 40 % sektorů na obou stranách Atlantiku zaznamenalo rychlejší nárůst maloobchodních cen, v porovnání s cenami velkoobchodními. Oproti tomu v eurozóně v dlouhodobém výhledu zažilo rychlejší nárůst maloobchodních cen oproti těm velkoobchodním 53 % sektorů (včetně automotive, sportovního zboží i farmacie), v USA podobný fenomén zaznamenalo pouze 25 % společností. „Data z našich průzkumů realizovaných ke konci roku ukázala, že většina firem plánuje zvýšení cen, avšak reálně má schopnost přenést vyšší vstupní ceny pouze hrstka z nich. Především se jedná o naftařský sektor, leteckou dopravu, sektor textilní a dílčí sektory výroby potravin. Některé sektory by navíc mohly zvyšování cen čelit i navzdory slábnoucí poptávce,“ upozorňuje Jakub Cerman, Risk Director Euler Hermes.

V reakci na výpadky v dodavatelských řetězcích firmy od roku 2021 navyšují své kapitálové výdaje, aby se vyhnuly promarněným prodejním příležitostem. Tento efekt se promítl do navýšení skladových zásob. Navíc zadržovaná poptávka v roce 2021 řadě firem pomohla ochránit či přímo zvýšit obchodní marže. Celkově tedy základní scénář počítá s tím, že letos bude mít většina sektorů v eurozóně i v US oproti loňsku větší ziskovost.

Z hlediska profitability se nejpalčivější otázkou stává, které z firem budou schopny vykompenzovat vyšší mzdové náklady (+ 4,7 % v US a + 2,5 % v eurozóně), nárůst úrokových sazeb (+75 bazických bodů v US a +25 bazických bodů v eurozóně) i vyšší ceny ropy. „Naše analýzy například počítají s tím, že v roce 2022 se průměrná cena za barel ropy typu Brent vyšplhá na 81 dolarů. Především však vidíme silnou ziskovost sektorů stavebnictví, strojírenství a zařízení v US, v eurozóně profitabilita poroste především v sektoru zařízení domácností. Naopak ztráta ziskovosti pravděpodobně postihne evropské sektory kovů, kterým se loni dařilo velmi dobře. Na vině jsou především vyšší náklady za ceny energií,“ vysvětluje Cerman.

S inflací, která zůstane velmi výrazně nad 2 % až do druhé poloviny roku 2023, mají firmy dostatek prostoru, aby ustály zpřísňování měnové politiky: předchozí cykly ukázaly, že nejvíce citlivé na zvyšování klíčových úrokových sazeb o 100 bazických bodů jsou Spojené státy, Spojené království a Itálie. Kvůli rostoucím úrokovým sazbám budou v USA nejvíce zasaženy sektory energetiky a dopravy.

Pokud by však ceny komodit, mezd či úrokových sazeb stoupaly směrem vzhůru rychleji, než analytici očekávají, je pravděpodobné, že nejohroženějšími sektory z hlediska tlaku na likviditu a ziskovost se v US stane stavebnictví, energetika, kovovýroba a doprava. Sektor dopravy je navíc v první linii šoku i co se týče tlaku na vzrůstající mzdy – a to jak v USA, tak v eurozóně. V Evropě jsou na tom podobně sektory software a IT a dále odvětví elektroniky v USA. Zrychlování tempa růstu mezd pravděpodobně bude letos tlačit nahoru korporátní nákladovou základnu. Přestože se očekává výrazný nárůst mzdových výměrů v USA (4,7 %), ve Francii (2,5 %) a v Německu (2,6 %), rýsují se další omezené proinflační tlaky, protože zrychlování cen ve druhé polovině roku 2022 pravděpodobně zpomalí a nárůsty produktivity zůstanou limitované, a to především v eurozóně.