Rusko mírní ofenzivu na severu, Mariupol stále čeká na pomoc

foto Zničený ruský tank v Irpini na předměstí Kyjeva, 1. dubna 2022.

Moskva/Kyjev - Více než pět týdnů od vpádu na Ukrajinu se ruské jednotky stahují z Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. Ve skladu pohonných hmot v západoruském Belgorodu propukl požár, který ruské úřady připisují ukrajinské armádě, Kyjev informaci nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. Při ruských útocích od začátku invaze přišlo o život už 153 dětí, uvedla ukrajinská prokuratura. Stále ale není jasné, kolik dětí i dospělých zahynulo v obléhaném Mariupolu, kde pokračuje humanitární krize. Obě strany sice pro jihoukrajinský přístav schválily evakuační plán a míří tam týmy Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC), humanitární pomoc však vézt nemohou. Delegace Moskvy i Kyjeva dnes skrze videokonferenci pokračují v mírových jednáních.

Ukrajina dosud nemá odpověď na své návrhy, jež na začátku týdne přednesla v Istanbulu. Moskva po ukončení úterního jednání v Turecku oznámila, že její armáda omezí operace v oblasti Kyjeva a Černihivu. Ruští vojáci sice zahájili stahování, Černihivskou oblast ale zcela neopustili.

Podle úřadů ukrajinské jednotky osvobodily desítky vesnic ve směru na Polesí, tedy na sever k běloruským hranicím, a také na Siversk, tedy k východě země. Podle zpravodajské služby britského ministerstva obrany jsou ukrajinští vojáci rozmístěni i na jedné z hlavních zásobovacích cest mezi Černihivem a Kyjevem.

Ruská vojska v Charkovské oblasti podle ukrajinského generálního štábu naopak ovládla město Izjum se zhruba 50.000 obyvateli, které je důležitým železničním uzlem.

Starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko řekl, že na sever a východ od metropole se odehrávají "obrovské bitvy" a vzkázal lidem, kteří z Kyjeva uprchli, aby s případným návratem kvůli nebezpečí ještě vyčkali. I přes stahování ruských jednotek na severu Ukrajiny Kyjev i západní spojenci varují, že cílem Moskvy může být rozhodující ofenziva na východě napadené země.

V západoruském Belgorodu ležícím asi 30 až 40 kilometrů od ukrajinských hranic dnes vypukl požár ve skladu pohonných hmot. Podle gubernátora Belgorodské oblasti Vjačeslava Gladkova na areál zaútočily dva vrtulníky ukrajinské armády, které v nízké výšce přeletěly hranice. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že informace o tom, že za útokem stála ukrajinská armáda, nemůže potvrdit ani vyvrátit.

Pokud se informace o ukrajinské operaci potvrdí, půjde o první známý případ, kdy stroje Kyjeva za nynější války vletěly do ruského vzdušného prostoru s cílem zaútočit tam na stanovený cíl, napsal server BBC. Ukrajinský novinář Jurij Butusov podle agentury Unian na sociálních sítích napsal, že nálet podnikly dva ukrajinské vrtulníky Mi-24. Ty letěly tak nízko, že je nezachytila ruská protivzdušná obrana, a pak neřízenými raketami zničily "strategicky důležitý" sklad paliv.

Kreml uvedl, že útok na sklad pohonných hmot "nevytváří příhodné podmínky" k tomu, aby pokračovala jednání o příměří s Kyjevem. Mírové rozhovory přesto dnes odpoledne začaly prostřednictvím videokonference, obnovu jednání potvrdily obě strany. Čeká se hlavně na ruskou reakci na ukrajinské návrhy, které načrtly i možnou cestu k neutralitě Ukrajiny. Odpověď Moskva připravuje, řekl dnes při návštěvě Indie ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Největší obavy na Ukrajině i na Západě panují o osud lidí v Mariupolu, který je v ruském obležení takřka od začátku války. Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek večer sdělilo, že dnes otevře humanitární koridor z Mariupolu do Záporoží. K přístavnímu městu na březích Azovského moře míří týmy ICRC, humanitární pomoc ale nevezou; Rusko odmítlo dát potřebné bezpečnostní garance.

Rusko od začátku invaze popírá, že by na Ukrajině včetně Mariupolu cílilo na civilisty, čemuž ale protiřečí svědectví místních i novinářů. Podle mariupolských úřadů během obléhání zemřelo ve městě na 5000 civilistů, včetně 210 dětí.

Evropa kromě humanitární a politické situace bedlivě sleduje i ekonomické dopady ruské invaze, zejména vývoj okolo dodávek ruského plynu. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého od dnešního dne odběratelé z takzvaných "nikoliv přátelských zemí" musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Ty zatím pokračují bez přerušení.

Válka na Ukrajině … SLEDUJEME ON-LINE

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 1.05.2024 ČTK

Reklama

23°C

Dnes je středa 1. května 2024

Očekáváme v 09:00 20°C

Celá předpověď