S vybudováním rozlehlého sídliště Lučiny však nesouhlasí zahrádkáři, kteří obhospodařují desítky pozemků v tamní kolonii. Ta by totiž musela výstavbě ustoupit.

„V naší kolonii se o půdu stará kolem pětaosmdesáti zahrádkářů. Většina má po jedné zahradě, někteří pečují třeba i o dva pozemky. Zájem o zahrádkaření je opravdu veliký. Obsazena jsou v podstatě všechna místa, až na nějaká dvě nebo tři. A věřím, že kdyby nad kolonií nevisela právě ta hrozba zrušení, bylo by obsazeno všechno,“ konstatovala Iveta Krupičková z tamní základní organizace Českého zahrádkářského svazu.

Z části obdělávaných parcel, které mají pěstitelé od města v bezplatné výpůjčce, se hospodáři již museli odstěhovat, a to kvůli dlouhá léta plánované propojce mezi nákupním centrem v Brněnské ulici a ulicí Jamskou, jež by měla být tento rok již realizována. Tím to však neskončilo.

„Loni jsme byli informováni o výstavbě dvou bytových domů, ale jen na části území kolonie. O záměru zastavět celou lokalitu jsme se dočetli letos z novin a následně si vše dohledali na webu města v takzvaném saarplanu,“ popsala Krupičková. 

K přípravě Lučin pro rozvoj bydlení je teď třeba změna územního plánu města. Ta již byla vyhlášena v zastupitelstvu a dle saarplanu je předpoklad dokončení procesu do března 2023.

V kolektivu zahrádkářů a jejich rodin obratem vznikla iniciativa a pěstitelé se proti plánům radnice ohradili. Zastupitelům zaslali otevřený dopis a také připomínku k návrhu změny územního plánu.

„Podepsalo ji už 140 lidí (ke 4. dubnu - pozn. red), ze samotných zahrádkářů určitě převážná většina,“ sdělil za iniciativu Michal Troubil.

Podle něj by se jistě zapojilo ještě více lidí, ale mezi zahrádkáři je dost seniorů, kteří nekomunikují přes e-mail, a není tak snadné je o dění včas informovat.

Právě pro seniory, kteří mnohdy v kolonii hospodaří řadu let, bude rušení zahrad největší rána. „Jsou to lidé zvyklí i ve svém volnu pracovat, třeba právě na té zahradě, a ne chodit po hernách a kavárnách. Zahrada je náplň jejich života a často i jedním z mála míst, kde se setkávají se známými, popovídají si. Myslím, že by si zasloužili, aby jim město vyšlo vstříc,“ míní Krupičková.

Náhradní místo? Na Novoměstské ulici

Dle radnice je už pro pěstitele připraveno náhradní místo. „Pro tyto účely máme vyhrazeno hřiště na Novoměstské ulici, s nímž se nepočítá v koncepci hřišť. Dnes už je nevyužívané, morálně zastaralé, dožilé. Návozem kvalitní zeminy a zajištěním zdroje vody jej lze přeměnit na zahrádky,“ uvedl žďárský starosta Martin Mrkos.

V plánu je i projekt podpory komunitních zahrad. „To možná využije pár mladých. Staří lidé už ale nemají síly ani energii se někam stěhovat a začínat od nuly,“ upozornila Iveta Krupičková.

Horizont tří a více let

Starosta ale také zdůraznil, že k přeměně Lučin nedojde ze dne na den. „Odhaduji, že se bavíme o horizontu tří a spíše více let, než by tam mohla vůbec začít výstavba růst,“ dodal Mrkos s tím, že 6. dubna se od 15.30 hodin uskuteční na městském úřadě setkání zástupců města se zahrádkáři.

Ti v dopise zastupitelům zmínili i radnicí často opakovanou vizi modrozeleného města, s níž zastavění Lučin není podle nich v souladu.

„V posledních několika letech jsme byli také svědky návratu mladých rodin s dětmi k aktivitě zahrádkaření v této kolonii. Byla by velká škoda je o to opět připravit, neboť zastavěná, zahuštěná města jim to mohou jen obtížně nabídnout a menší a společné komunitní zahrady jim tuto jejich společnou rodinnou aktivitu nenahradí,“ shodují se v dopise zahrádkáři.