Imaginace, srozumitelnost i absurdita. Britského skladatele Juliana Andersona čeká provedení jeho symfonie o Praze
Česká filharmonie uvede Symfonii č. 2 „Pražská panoramata“ 20.–22. dubna v Rudolfinu. Ve Futurissimu hovoří Julian Anderson o své hudbě a také o české stopě, která je v ní obsažena.
Fotografie Josefa Sudka z knihy Praha panoramatická okouzlily Andersona natolik, že podle nich pojmenoval skladbu věnovanou šéfdirigentovi České filharmonie Semjonu Byčkovovi. Ve Futurissimu Anderson hovoří o své novince, o vlastní cestě k osobitosti, ale také o české hudbě a smyslu pro absurditu a surrealismus v každodenních situacích.
„Česká hudba je součástí mého zázemí,“ vyznává se skladatel a vyzdvihuje především Leoše Janáčka, jehož pozdní díla považuje za velmi osobní odpověď na moderní hudbu jeho doby. Anderson měl Janáčkův přístup k současnosti na mysli při hledání vlastního hudebního jazyka, který reflektuje aktuální trendy, ale zároveň na nich není závislý.
Čtěte také
Pro Andersona jsou důležité vizuální inspirace. Vychází z nich jeho orchestrální Alhambra Fantasy, ještě více pak The Imaginary Museum, u kterého sám připouští paralelu s Musorgského Obrázky z výstavy.
Pětapadesátiletý Anderson je britský skladatel a učitel kompozice. Patří mezi nejuznávanější a nejvlivnější autory své generace. Jeho kompozici Incantesimi premiéroval v roce 2016 Simon Rattle s Berlínskými filharmoniky, o rok později uvedl světovou premiéru klavírního koncertu The Imaginary Museum dirigent Ilan Volkov s BBC Scottish Symphony Orchestra. V roce 2014 mělo v English National Opera úspěšnou premiéru jeho hudební drama Thébané.
Andersonova hudba vychází ze spektralismu, skladatel se ale obrací prostřednictvím vlastních rodinných kořenů k folkloru východní Evropy, především Litvy, Polska a Rumunska. Kompozici studoval u Johna Lamberta, Alexandra Goehra a Tristana Muraila.
Ve Futurissimu jsou zařazeny ukázky ze skladeb Alhambra Fantasy, Poetry Nearing Silence, Fantasias, Discovery of Heaven a Khorovod.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
