Zděná provizorní dvoutřídka. U nové výstavby výukových prostor se inspirujme u takzvaných školiček s nadčasovou estetikou
V souvislosti s uprchlickou vlnou čelí české školství akutnímu nedostatku míst. Ať už budeme nedostatečné kapacity řešit jakýkoliv typem zástavby, měla by kromě zelených technologií oplývat také nadčasovou estetikou. Třeba jako takzvané „školičky“.
Školička, čili zděná provizorní dvoutřídka, je fenomén, který znají hlavně Pražáci. Právě v hlavním městě, kde se díky ní jmenuje i ulice (U školičky, Praha 9 – Libeň), jich bylo postaveno nejvíce. Podle portálu Prázdné domy ji najdeme na více než padesáti adresách, a to v několika různých sestavách. Školička, jejíž projekt se zrodil v pražském STÚ (Studijní a typizační ústav), byla sice koncipována jako solitérní objekt, stavěna nicméně byla také jako zdvojený objekt. A to buď přímo spojený anebo s rozličně velkými rozestupy. Existují ale také atypické sestavy, jako trojitá školička, na níž narazíme v ulici Za vršovickým nádražím.
Projekt školičky vypracoval málo známý pražský architekt Lubor Marek (1915–2000). Jeho otec – J. R. Marek (Josef Marek) byl spisovatel, grafik a výtvarný kritik, který v roce 1922 redigoval první číslo progresivní revue Stavba. Ačkoliv Lubor patřil ke generaci architektů, která absolvovala až koncem 30. let, neměl o práci nouzi. Nastoupil totiž do stavební společnosti Hrabě & Lozovský, která přesídlila na Slovensko, kde narozdíl od protektorátu neplatil stavební zákaz.
Po válce, během níž byly provedeny Markovy projekty průmyslových celků v čele s textilní továrnou Rolný (dnes Makyta Púchov), si architekt na Slovensku otevřel vlastní ateliér. Vedle horských hotelů se v něm věnoval hlavně objektům pro turistickou infrastrukturu v Nízkých Tatrách, mezi něž hlavně patřily lyžařské vleky, vůbec první v Československu.
Do Prahy se Lubor Marek vrátil na podzim roku 1950 a to kvůli zaměstnání v STÚ, kde se věnoval typovým projektům bytových domů i typizaci průmyslových areálů. A právě zde se během roku 1955 zrodil v reakci na totální nedostatek školních míst jednoduchý dvoutřídní pavilon, za který architekt obdržel zvláštní cenu. Podařilo se mu totiž „propracováním detailů dát těmto provisorním stavbám žádoucí výtvarnou úroveň, takže vhodně zapadají do různého prostředí a při tom jsou stavebně jednoduché a výrobně levné“ (Architektura ČSR, 1956).
Související
-
Architekt Jaromír Chmelík byl při rekonstrukci Bílé věže v Hradci Králové limitován prostorem
Rekonstrukci v roce 1581 dokončené zvonici a budování nového vstupu s pokladnou Bílé věže v Hradci Králové limitovalo umístění vedle gotického chrámu sv. Ducha...
-
Na poliklinice Pod Marjánkou se negativně podepsalo opakované prohlašování kulturní památkou
Břevnovská poliklinika Pod Marjánkou je promyšlené a do městské struktury citlivě zakomponované architektonické dílo, avšak v ošuntělém stavu.
-
V Galerii Jaroslava Fragnera probíhá výstava prezentující genezi kulturního centra Sara
Sara Kulturhus je jedním z prvních dřevěných mrakodrapů světa. Inspirativní výstava o něm potrvá do 13. března.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
