Pozemky sousedící s betonárnou získala společnost s ručením omezením IZ-Mikulov před pár měsíci, i sama firma vznikla před necelým rokem. V jejím čele stojí ekonom brněnského biskupství Petr Zelenka, jediným společníkem je pak společnost Urbanon, jejímž místopředsedou představenstva je Pavel Konzbul, pomocný biskup brněnský a generální vikář brněnské diecéze. 

Ve vedení obou firem pak působí ještě člen KDU-ČSL a brněnský podnikatel Petr Prokš, jehož oborem je pronájem komerčních prostor či pomoc s výstavbou nových a správa nemovitostí.

Své podnikatelské záměry zatím církevní představitelé nechtějí příliš komentovat.

„Společnost IZ-Mikulov vlastní v katastrálním území Mikulova několik pozemků, pro které v současné době zvažuje nejlepší využití, aby při dobré ekonomické výnosnosti byl projekt co nejlépe a nejcitlivěji začleněn do regionu Mikulovska,“ uvedla bez bližších podrobností mluvčí brněnského biskupství Martina Jandlová.

Jak však vyplývá z dokumentů, které právě prochází posuzováním vlivu na životní prostředí EIA, pro pozemky u nádraží už firma využití našla. Na půdě, která je dnes zemědělsky využívaná, má v plánu postavit skladový a administrativní areál.

„V areálu bude jedna hala rozdělená na celkem šestnáct částí, takzvaných boxů,“ píše se v podkladech pro posudek, jak je předložil jednatel Prokš.

Plánuje se i výstavba dvoupodlažní administrativní budovy se sociálním zázemím a parkoviště pro 98 aut.

„Cílem záměru je uspokojit poptávku po moderních kancelářských prostorech s navazujícím výrobně-skladovacím zázemím jižně od Brna. Záměr cílí na široké spektrum obchodních a výrobních společností. Objekt bude obsahovat přibližně 16 tisíc metrů čtverečních pronajímatelné plochy, kterou lze flexibilně rozčlenit dle potřeb konkrétních klientů,“ popisuje Prokš. 

O jak rozsáhlý projekt jde, svědčí i odhad, že práci by tu mohlo najít 512 lidí v administrativě a 288 ve skladu.

Mezi místními projekt nadšení nevyvolává. „Podle mého názoru to bude pro Mikulov bez přímého napojení na dálnici naprostá katastrofa,“ napsal na sociálních sítích Mikulovan Miroslav.

Chybějící dálnici D52, jejíž výstavba je stále v nedohlednu, považuje za zásadní problém. „Velikost této zóny má být asi pět hektarů. Vzhledem k tomu, že nebude mít přímé napojení na dálnici, lze předpokládat, že tato lokalizace přitáhne další kamionový provoz do Mikulova a okolí.“

Církev potřebuje sedm miliard ročně

Pro jihomoravskou církev to není první byznysplán, se kterým v uplynulých letech přišla. Loni k velkému překvapení brněnské biskupství koupilo obchodní centrum Velký špalíček v centru Brna, do té doby přitom investovalo pouze do menších nemovitostí, lesů a zemědělské půdy.

Do projektů, které by měly být výdělečné, nutí biskupství změny ve financování náboženských institucí. Momentálně od státu ročně inkasují zhruba miliardu korun na provoz a dvě miliardy z náhrad za nerestituovaný majetek, přičemž 70 až 80 procent těchto peněz míří do římskokatolické církve. V roce 2029 však první z těchto příspěvků skončí a v roce 2042 pak i druhý. 

„Naším cílem je, aby církev byla v budoucnosti soběstačná a mohla poskytovat své služby minimálně v takové míře jako dnes. Celkové náklady na všechny činnosti církve včetně mezd pro tisíce lidí, kterým dává práci, přesahují ročně 7 miliard korun,“ vysvětlil ekonomický poradce České biskupské konference Karel Matyska.

Brněnský vikář Konzbul se vyjádřil podobně: „Jak říká papež František, církev by měla být jako ‚polní nemocnice‘. Abychom mohli pomáhat potřebným, musíme na to mít.“

Od roku 2016 se tak církev snaží vyrovnávat s klesajícím státním příspěvkem, který od té doby klesl už skoro o pětinu. Výdaje na opravy památek, školství, zdravotnictví a sociální péči přitom vzrostly o tři čtvrtě miliardy korun. Problémy do financování vnesl i covid, který zamezil výnosům z kostelních sbírek nebo ze vstupného.