Výrazně přes milion tun materiálu využili loni k recyklaci nejen při výrobě oceli Třinecké železárny. Z toho připadlo asi 800 tisíc tun na znovu použitý železný šrot, 100 tisíc tun kovonosných částí strusky putovalo zase do vysokých pecí a 600 tisíc tun dalšího materiálu do cementáren.
„Železný šrot i vyseparovaný kovonosný podíl obsažený ve struskách využíváme jako náhradu přírodních železných rud,“ vysvětloval přínos recyklace výrobní ředitel hutě Česlav Marek.
Vysokopecní struska, která vzniká při výrobě surového železa, dříve končila na haldách, v lepším případě jako návozový materiál. „Cementárnám jsme loni dodali téměř 600 tisíc tun materiálu. Tím jsme ušetřili přibližně 550 tisíc tun CO2, které by jinak vznikly vypalováním vápence a jílu,“ doplnil Marek.
A 250 tisíc tun přírodního kamene pak podle výpočtu Třineckých nahradila další struska z vysokých pecí ve stavebnictví.
Již tradiční pak je, nejen v třinecké huti, využívání vysokopecních, konvertorových nebo koksárenských plynů.
„Ty nahrazují spotřebu až 500 tisíc tun energetického uhlí či 450 milionů metrů krychlových zemního plynu. Energetické využití plynů díky jejich chemickému složení vytváří nižší uhlíkovou stopu než spalování tradičních fosilních paliv,“ doplnila mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková.
V podobném rozsahu recyklují materiály i v Liberty Ostrava. V loňském roce tam využili například 774 tisíc tun železného šrotu.
„V roce 2021 jsme mimo jiné z vysokopecní strusky vyrobili 456 tisíc tun granulátu a 326 tisíc tun kameniva,“ přiblížila rozsah recyklace mluvčí Liberty Ostrava Barbora Černá Dvořáková.
Z plastového odpadu desky pro regály
Ještě dále míří ve využívání recyklace ostravská společnost Lisa Tech. Ta vyrábí desky využitelné třeba ve stavebnictví nebo ve skladovacích regálech přímo z komunálního odpadu.
„Z PET lahví, tetrapacku, igelitových sáčků a podobně, optimálně z obsahu ‚žlutých‘ popelnic, vyrábíme desky, které dále využívá například společnost vyrábějící regály pro sklady a podobně. Naše recyklované desky nahrazují ty klasické, dřevěné,“ přiblížil Václav Planka, předseda představenstva Lisa Tech. „Reagujeme nejen na rostoucí ceny dřeva, ale i na zákonem vyžadované snižování množství komunálního odpadu.“
Podle zákona o odpadech musí obce do roku 2025 zajistit recyklaci nejméně 55 procent komunálního odpadu, do roku 2030 se podíl zvýší na 60 procent, v roce 2035 bude povinná recyklace nejméně 65 procent celkové hmotnosti komunálních odpadů.
Stále větší tlak na recyklaci
Na skládky bude po roce 2035 možno uložit nejvýše deset procent odpadů, energetické využití – spalování – zákon po stejném datu umožňuje jen u maximálně 25 procent celkové hmotnosti odpadů. Vše ostatní se bude muset recyklovat.
Právě toho chce společnost Lisa Tech využít. Vedle samotné výroby desek hodlá prodávat rovněž výrobní linky.
„Už se nám podařilo podepsat kontrakt na prodej linky do Švédska, další s Novým Zélandem,“ doplnil Václav Planka. „O možném uplatnění v rámci třídicích linek jsme už jednali i se zástupci několika společností zpracujících odpad, hodně je to zaujalo.“
