S šikanou mezi žákyněmi z jedné třídy se muselo na počátku letošního roku vypořádávat vedení Základní školy T. G. Masaryka v Žižkově ulici v Jihlavě. 

Agresorky inkasovaly na vysvědčení snížené známky z chování a s celou třídou od té doby pracují odborníci ze Střediska výchovné péče. Případem se zabývali i policisté. Ti nakonec celou věc uzavřeli jako přestupek a předali ho k dořešení do správního řízení.

Případ, který se odehrál letos v lednu, potvrdila ředitelka Andrea Frolíková. Zdůrazňuje, že se od počátku snažila nepříjemnou záležitost aktivně řešit. 

„K odhalení došlo pomocí kamerového záznamu. Když jsme si ho prohlédli zpětně, nebylo o tom, že jde o šikanu, nejmenších pochyb,“ přiznává.

Podle informací JL šlo o psychickou šikanu, kdy dvě žákyně na chodbě šikanovaly spolužačku. K fyzickému konfliktu mezi nimi nedošlo. Redakce přesný průběh incidentu, který se odehrál na chodbě školy, zná. Detaily ale zveřejňovat nebude, nedovoluje to zákon. 

Jak ředitelka Frolíková dodala, celý případ shrnuly pracovnice SPC Brno a PPP Břeclav z projektu PSIV, jak s žáky, tak s rodiči na rodičovské schůzce a tím se případ uzavřel. 

„Došlo k nastavení pravidel mezi pedagogy, žáky a rodiči navzájem tak, aby došlo ke zlepšení klimatu ve třídě,“ doplnila.

Krajská policejní mluvčí Dana Čírtková k případu uvedla, že se jím zabývali policisté z obvodního oddělení v Jihlavě. 

„Jednalo se o přestupek - hrubé jednání a věc jsme oznámili k dalšímu řešení místně příslušnému správnímu orgánu,“ uvedla policejní mluvčí. Jak řízení ve věci skončilo, není možné zjistit. Probíhá neveřejně za zavřenými dveřmi. Navíc jeho účastníky jsou děti.  

Jihlavský psychiatr Miroslav Skačáni podotýká, že šikana ve společnosti byla vždy a patrně i vždy bude. Vyplývá to podle něj z mnoha faktorů. 

„Tím hlavním je osobnost člověka, který šikanuje. Mohlo ho k tomu vést rodinné prostředí, ve kterém vyrůstal,“ předesílá.

Případně podle něj může zafungovat vůdčí silná osobnost, která s sebou může takzvaně strhnout další, které se k šikanování připojí. 

„Svou roli mohla sehrát i koronavirová pandemie, kdy byli lidé poměrně dlouhou dobu v sociální izolaci a nemohli nikam chodit. Pandemie proto mohla vyvolat pocity frustrace, kterou si pak na někom kompenzujete,“ vysvětluje odborník.

Diskuze k článku