Ceny uhlí, dřeva či dřevěných briket rostou téměř stejně rychle jako ceny plynu či elektrické energie. Není výjimkou, když prodejci přeceňují zboží každých čtrnáct dnů. Podle nich však není důvod k panice, dřeva i uhlí je dostatek.
„Zaznamenali jsme stoprocentní nárůst objednávek oproti loňskému roku. Lidé se chtějí hlavně předzásobit a zároveň objednávají i větší množství dřeva než v minulosti. Navíc přišli i noví zákazníci,“ popisuje aktuální situaci Mirka Kosová z litoměřické společnosti Kosovo polesí, která se zabývá prodejem palivového dřeva.
Jeho ceny rostou v řádech stokorun. Na kubíku dřeva je nyní rozdíl i 200 či 300 korun než před několika týdny.
Za zdražením stojí stejně jako v jiných oblastech hlavně stoupající vstupní náklady, jako jsou vyšší ceny dopravy, pohonných hmot, nákladů na těžbu či na mzdy. Za růst ceny však může také právě abnormální zájem.
V poslední době se dokonce dříve o dost levnější měkké palivové dřevo, jako je smrk či borovice, cenou dotahuje na dražší bukové a dubové tvrdé dřevo. Ceny nejlevnějšího štípaného dřeva dnes začínají zhruba na 900 korunách za tzv. prostorový metr sypaný, ale mohou se podle druhu a jeho kvality vyšplhat i přes dva tisíce korun.
„Lidé se bojí, že nebude plyn, a tak se předzásobují. Dříve většina zákazníků odebírala dřevo až před topnou sezonou, hned na spotřebu,“ říká Martin Zahumenský, vedoucí marketingu spediční firmy Zdemar, jež sama vyrábí štípané palivové dřevo i dřevěné brikety a zabývá se také distribucí hnědého uhlí domácnostem.
Právě kvůli ruské invazi na Ukrajinu stouply oproti únorovým cenám i vstupní náklady na výrobu peletek. Na tuně jde o nárůst o jeden až dva tisíce korun.
„Vstupy jsou najednou vyšší o 30 až 50 procent, což se promítá i do koncové ceny. Ukrajina byla největším dodavatelem peletek i briket. Jejich dovoz nyní klesl zhruba na 10 procent původního množství,“ doplňuje Zahumenský s tím, že i to žene cenu nahoru. Domácí výrobci totiž shání a vykupují piliny, hobliny či dřevo ve zvýšeném množství, než tomu bývalo dříve.
Zdražuje i hnědé uhlí
Kvůli nárůstu cen energií však podražilo i hnědé uhlí. Na 100 kilogramech šla od letošního ledna cena nahoru o 80 korun. Podle kvality za něj zájemci zaplatí zhruba 450 korun a výše. V minulých letech ceny běžně rostly maximálně v řádech korun.
Uhlí je však podle Lukáše Kopeckého, mluvčího Severočeských dolů, které provozují lom Bílina, odkud míří tento druh paliva do většiny domácností v Česku, dostatek. Kvůli pravidelné každoroční technologické odstávce se sice momentálně uhlí netěží, velkosklady, které zásobují drobné odběratele, se uhlím začnou plnit opět v květnu.
„V současné době bereme objednávky a uhlí budeme rozvážet jako vždy v létě,“ doplňuje Jiří Sokol, který má své stálé zákazníky na Děčínsku.
