Pacientů, kterým operační zákrok odsunulo omezení péče kvůli covidu, jsou v kraji stovky. Nejčastěji mají potíže s bolavými klouby, křečovými žilami, žlučníkem, kýlou, štítnou žlázou nebo třeba trpí urologickými problémy. Někteří už na operaci čekají dva roky.
„Takové mám v ordinaci také. Chystali se na operaci, měli termín, a pak do toho vstoupil covid a zákrok se jim posunul. Několikrát. U kyčlí a kolen pak mohla přetrvávat bolestivost a omezený pohyb. Ale zase to není život ohrožující situace, proto museli čekat,“ potvrdil zlínský praktický lékař Lubomír Nečas. „Teď už se postupně dostávají na řadu,“ doplnil.
Nemocnice v kraji stejně jako jinde v republice rušily naplánované operace opakovaně. Poprvé předloni na jaře, pak v zimě a znovu ke konci loňského roku. Mezitím měli lékaři jen pár měsíců na to, aby si vydechli po náročném covidovém období a vybrali dovolenou. Velkou část operací nestihli, a už je museli znovu omezovat.
Kromě péče o covidové pacienty tak poskytovali jen akutní a onkologickou péči. V případě akutních potíží se samozřejmě dostali na řadu lidé s problémy se žlučníkem nebo kýlou.
Čekací doby některých zákroků, které snesly odklad, se ale výrazně prodloužily. Naposledy k tomu nemocnice musely přistoupit loni na podzim a před koncem roku. Šlo především o operace, po kterých se dá čekat dlouhodobá hospitalizace kvůli rekonvalescenci nebo nutná pooperační intenzivní péče.
Nemocnice hledají možnosti, jak operovat víc
Například v největší krajské nemocnici ve Zlíně museli loni kvůli covidu zastavit plánovanou operativu na pět měsíců.
„Týdně jsme byli nuceni odkládat asi 15 větších operací typu totální endoprotézy (TEP) kyčlí a kolen a asi 10 menších výkonů. Tedy asi 60 takových operací měsíčně. Obdobná situace byla i v roce 2020,“ upozornila mluvčí Baťovy nemocnice Renáta Večerková.
V obou letech se ale lékaři snažili zbytek roku využít k tomu, aby časovou ztrátu operací dohnali.
„Odoperovali jsme i v tak omezeném čase asi 400 endoprotéz během každého roku. I teď hledáme možnosti, jak navýšit počet operací a prodloužit operační časy. Ale z uvedeného vyplývá, že se čekací doba na tyto velké operace kyčle a kolena výrazně prodlužuje a dnes se pohybuje v časovém rozmezí 2,5 až 3 roky,“ zdůraznila Večerková.
V ostatních nemocnicích v kraji je situace podobná, i když pořadník možná není tak dlouhý.
„Odložení operací kvůli covidu se nejvíce dotklo pacientů čekajících na TEP kyčelního a kolenního kloubu. Zatímco před vypuknutím koronavirové epidemie byla čekací doba 10 až 12 měsíců, nyní se prodloužila až na dva roky,“ potvrdil primář ortopedického oddělení Uherskohradišťské nemocnice Martin Skládal.
Pacienti mají vyčkat na instrukce, přesto volají
Všude už se i k těmto operacím vrátili. Část pacientů dostala náhradní termín. I specialisté v ambulancích ale upozorňují, že situace není dobrá a lidé přicházejí k operacím v horším zdravotním stavu a s většími bolestmi.
Podle Skládala jde také o výrazně zhoršenou mobilitu kvůli těžkým deformačním změnám v oblasti postiženého kloubu.
„Jedeme na maximální výkon a snažíme se deficit snížit co nejvíce. Pravdou ale je, že někteří pacienti se k náhradám velkých kloubů dostávají na sál s pokročilejšími lokálními nálezy,“ naznačil také člen představenstva Kroměřížské nemocnice Jiří Javora.
K plánované operativě se vrátila i ortopedie ve Vsetínské nemocnici. Kvůli operaci kýly, žlučníku, křečových žil a podobně se mohou lidé objednat prostřednictvím svého praktického lékaře, případně sami. S velkými operacemi včetně totálních endoprotéz je ale potřeba počkat, až se zdravotníci ozvou sami.
„Pacienty kontaktujeme telefonicky a dopisem dle pořadníku,“ informoval primář ortopedického oddělení Tomáš Strnad, který žádá pacienty, aby vyčkali instrukcí. „I tak nám mnozí volají, což naši činnost a péči o ostatní nemocné neurychluje,“ dodal.
