Sedmi obcím z Českobudějovicka schází základní a někde i mateřská škola

Už druhý rok po sobě nemají vlastní spádovost a sehnat místo je pro rodiče čím dál těžší problém.

„My, poněvadž spád nemáme, tak jsme vlastně nikde neměli přednostní místo a nebyli jsme umístěni. Byla to hlavně velká bezmoc a vlastně i vztek, že naše děti nejsou upřednostňované. Takže vlastně všude čekáme, až když na nás někde zbyde místo jako, když bych to tak řekla, nějaká podřadnější kategorie dětí,“ popisuje Jana Pouzarová z Dubičného na Českobudějovicku zkušenosti s umístěným svých dvou dětí do mateřských škol. Pro staršího syna nakonec na poslední chvíli zajistila místo na nedaleké Dobré Vodě.

Příští rok pro něj bude muset shánět základní školu.

„Nemáme tam spád, za rok ho opět mít nebudeme. Nepřijde mi ani nějak logisticky možné, aby se zapsal někam do centra města a druhé dítě mi chodilo do školky na Rudolfově,“ dodává Jana Pouzarová.

Obec Adamov má alespoň vlastní školku. U budoucích prvňáčků je ale ve stejné situaci. Stavba vlastní školní budovy podle nezávislého starosty Petra Shickera nepříchází v úvahu:

„Zaprvé nemáme kde ji postavit. To znamená, že nemáme vyhovující pozemek. Druhá věc je samozřejmě finanční náročnost. Situace není dobrá, ale v této době není možné ji řešit, protože nikdo s námi spádovost nechce řešit, kapacity jsou plné.“

Vypovězení spádovosti se dále týkalo obcí Hůry, Libníč, Jivno nebo Hlincová Hora. Město Rudolfov se hájí tím, že se snaží primárně zajistit kapacitu pro své děti. Počet žáků základní školy se navíc za posledních 10 zdvojnásobil, vysvětluje starosta Vít Kavalír z ODS.

„V roce 2011 navštěvovalo naši základní školu 288 žáků, v současné době 524 žáků. Kdybychom spádovost měli zachovanou, tak bychom museli losovat i z našich dětí a to bychom byli neradi.“

Částečnou naději představuje plán obce Hůry, která chce školu postavit ve spolupráci se soukromým developerem. Provoz ale zahájí nejdříve ve školním roce 2024 - 2025.