Městská společnost zpracovala třicetistránkový materiál s názvem „Koncepce stabilizace výše prokazatelné ztráty“ podložený mnoha daty, predikcemi a také třemi různými úspornými variantami. MF DNES má neveřejný materiál k dispozici.
Expertiza si vysloužila pochvalu zastupitelů za precizní zpracování, ale zároveň i zděšení z drastických škrtů. Jen pro připomenutí: Hradec ve svém letošním rozpočtu počítá s dotací dopravnímu podniku 293,9 milionu korun, avšak ve skutečnosti odhaduje sanaci ztrát až na 340 milionů.
Úsporné balíčky dopravního podniku jsou tři a i ten nejmírnější by nejspíš přinesl velkou kritiku veřejnosti. Počítá při současných cenách jízdného s úsporou pěti milionů korun a nejcitelnější ztrátou by bylo zrušení všech spojů do pěti hodin ráno a po 23. hodině. Tím by dopravce najezdil o 306 tisíc kilometrů za rok méně a propustil by čtyři řidiče.
Patnáctimilionová úspora by kromě rušení ranních a nočních linek přinesla celoroční provoz podle prázdninového jízdního řádu s posílením školních spojů. Firma by tímto ujela o 635 tisíc kilometrů méně a stála by před nutností propustit 20 řidičů.
Třetí varianta je drakonická. Kromě doplnění o školní spoje by hradecké autobusy a trolejbusy celoročně jezdily jen v sobotním režimu. Ve stručnosti by škrtla 34 procent rozsahu provozu, přes dva miliony kilometrů a 50 řidičů z celkového počtu 225 šoférů. Na druhou stranu by mohla znamenat úsporu do 90 milionů korun.
Dopravní podnik v číslechNáklady v roce 2021 / 2022 (v mil. Kč) Tržby z MHD (v mil. Kč) Počet cestujících (v mil.) |
Koncepce však přinesla i další jen málo známá čísla. Srovnání nákladů v loňském a letošním roce jen potvrzuje skokový nárůst cen všech energií.
Rostla cena paliva
Zatímco loni činily náklady na pohonné hmoty a elektřinu 50 milionů, letos už to bude nejméně 82 milionů. Pouhé korunové zdražení paliv znamená zhruba 1,3 milionu korun ročně navíc.
Nárůst ostatních nákladů už tak dramatický není, i když například u položky náhradní díly a servis se projevilo citelné zdražení skel, pryžových dílů a pneumatik.
Dopravní podnik za servis a náhradní díly loni utratil 55 milionů, letos je kalkulace o devět milionů více. Stouply i osobní náklady, byť ani nekopírovaly inflaci: z loňských 224 milionů na 233 milionů korun.
Mimochodem dokument zmiňuje i platy řidičů. Berou v průměru 29 456 korun hrubého měsíčně, což je o 20 procent méně, než kolik si vydělá řidič v linkové autobusové dopravě. Průměrný věk řidičů hradeckého podniku je 55 let, momentálně jich do plného stavu chybí 12 a šest je v náborovém řízení.
Úkol až pro nové vedení města
Třicetistránkový materiál může městu sloužit jako vodítko. S největší pravděpodobností nyní tato koncepce zůstane pět měsíců založená, protože současnému vedení města zbývá posledních necelých pět měsíců.
Nové vedení, které vzejde ze zářijových komunálních voleb, se strategií bude muset zabývat chtě nechtě bezprostředně po nástupu.
Jak je téma ožehavé, ilustrují chaotické návrhy změn ceníku jízdného. Na začátku prosince město oznámilo, že od Nového roku až nečekaně vysoko zdraží některé jízdenky. Za týden pak radnice pod tlakem veřejnosti i opozice rozhodla, že zdražení počká do dubna a poté až do konce roku.
Před měsícem se začalo jednat o plánu podstatné slevy pro žáky, kteří by platili za roční jízdenku pouze 100 korun, tedy stejně jako senioři nad 70 let. I to však bude muset počkat až na novou vládu města.
Ať stanoví výši úspor město, žádá šéf podniku
Dosluhující vedení města by si přálo zastropovat takzvanou kompenzaci prokazatelné ztráty, tedy každoročně nenavyšovat dotaci.
„Pokud to má nějakým způsobem fungovat, musí udržet inflaci. Při 471 milionech nákladů, které má Dopravní podnik, a při desetiprocentní inflaci je to úkol každoročně ušetřit 47 milionů. Z provozních věcí to nelze. Šlo by to jen, kdybychom začali omezovat dopravu v Hradci Králové,“ říká ředitel dopravního podniku Zdeněk Abraham.
„To rozhodnutí je ale na městě, aby zadalo, kolik peněz bychom měli uspořit, a my bychom zpracovali projekt, případně to realizovali přímo v provozu. Úspora ve výši 100 milionů by znamenala, že bychom celý týden jezdili nedělní jízdní řád. To je zcela nereálné, protože by se zaměstnanci ani děti nedokázali dostat do škol ani zpátky. Pokud se budeme bavit o stabilizování, jediná možnost je snížení dopravy a proškrtání linek,“ tvrdí ředitel Abraham.
„Jsou jen dvě varianty: buď budeme dopravní podnik financovat, anebo budeme omezovat služby, nic jiného není možné. Za současné situace jsou možné úspory v řádu milionů, nikoli sto milionů. Podle vývoje energií na trhu to vypadá, že příští rok se podnik dostane ještě do vyšších nákladů, zejména pak elektřiny. Doplatek jen za paliva se bude pohybovat opět v dalších desítkách milionů,“ navazuje náměstek primátora pro majetek města Pavel Marek (ANO).
Znechucení z dění ve vedení města už několik měsíců dává najevo radní Jiří Langer (ANO). Podle něj musí koncepci dopravního podniku představit město. Pochybuje však, že je schopné něco takového udělat.
„Město to hodilo na dopravní podnik, což není správně. Vedení města by si mělo říct – a to se neděje – jaké jsou priority. My je přehazujeme vidlemi z jedné strany na druhou a žádné nemáme. Když jsem nastupoval jako zastupitel, myslel jsem si, že s tím něco můžeme udělat, ale zjistil jsem, že většině z vás vůbec nejde o město, ale o své osobní zájmy. Mrzí mě, že jsem pořád v této společnosti, ale už to nějak doklepu. Téměř se stydím, že jsem ve vedení města,“ shrnuje Langer.
Dopravní (a parkovací) podnik
Podle Martina Hanouska (Změna a Zelení) by město a dopravní podnik neměly pouze hledat úspory, ale naopak nacházet jiné možnosti příjmů. Možnosti tu podle něj jsou.
„Vždyť dopravní podnik nemusí provozovat jen dopravu. Vidím možnosti příjmů například z provozování integrovaného dopravního systému. Velký prostor je i v provozování parkovacího systému. Máme tu nešťastnou smlouvu s ISP, ale město by mělo dospět k tomu, aby se systém rozšiřoval i do jiných částí města. Někde je to nutně potřeba a navíc je tu prostor právě pro podnik, který by mohl být provozovatelem,“ nabízí možné řešení Hanousek.
Souhlasí i exnáměstkyně pro správu majetku města Věra Pourová (ANO): „Zastropování financí pro dopravní podnik je z kategorie science fiction, možná by to bylo i na Nobelovu cenu, pokud by se to podařilo.“
„Podnik by měl využívat další možnosti příjmů. Parkovací lokality mimo centrum jsou plně v rukou města. V této oblasti tu není žádný řád. Pokud by tu řád byl a současně mírné zpoplatnění parkovacích míst, bylo by to řešení v oblasti bezpečnosti i pořádku a současně by to přineslo i příjem do pokladny dopravního podniku,“ domnívá se Pourová.
Pochybuje však Marek. „Představa, že parkovací systém nám bude vydělávat hned, je lichá, náklady na jeho zřízení jsou vysoké, než by začal přispívat do rozpočtu dopravního, trvalo by to deset dvacet let,“ říká.
