Praha - Pod názvem Žofi Z-4515 vychází první komiks v ČR o holokaustu Romů a Sintů, jehož švédsko-kalderašské vydání z roku 2005 vyhrálo cenu Artists against Nazism. Kniha vznikla na základě osobních vzpomínek polské Romky Sofie Taikonové, která svůj život a zejména pobyt v koncentračním táboře převyprávěla spisovatelce Gunille Lundgrenové. Příběh vycházející u příležitosti 77. výročí konce druhé světové války nakreslila Amanda Erikssonová. ČTK o tom dnes za nakladatelství Kher informovala Rena Horvátová.
"Silný příběh Sofii Taikonové posíláme do světa právě ve dnech připomínky druhé světové války v očekávání, že zesílí hlas romských přeživších, aby byli vážně vyslyšeni. V průběhu prací na knize se nám ale kvůli válce na Ukrajině Sofiin osud nepříjemně aktualizoval. Věříme, že šťastný konec knihy pomůže všem předat tolik potřebnou naději, že dobro nakonec zvítězí," uvedla ředitelka nakladatelství Kher Radka Patočková.
Kniha nabízí výpovědi romských přeživších. Nesoustředí se jen na válečné zážitky, ale zároveň hájí jejich předválečný život a současně ukazuje, jakým způsobem si po válce budovali nové životy.
Sofia Taikonová (1931–2005) pocházela z rodiny Romů, kteří před válkou žili na území Polska kočovným způsobem života a živili se tradičními profesemi: ženy věštěním, muži obchodem s koňmi. Nikdo jiný z rodiny kromě Sofii nepřežil odvlečení do koncentračních táborů v Osvětimi a Ravensbrücku. Po válce žila ve Švédsku, kde se vdala za kalderašského Roma a v průběhu života se stala respektovanou zástupkyní této subetnické skupiny. Publikace své knihy se nedožila, zemřela několik měsíců před jejím vydáním.
Kniha Žofi Z-4515 vznikla ve Švédsku původně pro děti a mládež, následně však dokázala tématem a zpracováním oslovit i dospělé publikum včetně rodičů a pedagogů. "O romském holokaustu existuje velmi málo děl. Komiksovou formou vyprávěný příběh malé Žofi s vytetovaným číslem Z–4515 může být vhodnou formou, jak s osudy Romů za války seznámit dospívající mládež," sdělila bývalá ombudsmanka Anna Šabatová.
Kniha vychází v mimořádném oboustranném vydání. Z jedné strany v překladu Marie Voslářové česky, z druhé v překladu Markéty Hajské a Ivety Kokyové romsky. "V době, kdy se mnozí romští rodiče po letech neúprosné jazykové asimilace opatrně vrací k romštině, sami ji chtějí užívat a rádi by ji předali svým dětem, je tento komiks ideálním prostředkem jazykového i emocionálního sdílení. Romskou mutaci navíc ocení i narůstající počty amatérských studentů romštiny z řad majority," podotkla romistka a redaktorka Kher Karolína Ryvolová.
