A myslím si, že bychom se většinově shodli, že to nejodpornější na socialismu bez lidské tváře, tedy v období normalizace, byl fakt, že se za vyslovení názoru nebo jeho nedostatečného odvolání a následného pokání vyhazovalo z práce a lidé se likvidovali ne už na šibenicích, ale existenčně. Tehdejší justice na to měla řadu fikaných paragrafů, které, snad s výjimkou toho o hanobení hlavy státu a jiných soudruhů, se vztahovaly k mimopolitickým souvislostem (příživnictví atd.). Jako by se komunista styděl říct na rovinu: tohle říkat nesmíš, za to půjdeš sedět. Byla to „tichá nedohoda“. Všichni jsme věděli, co čím riskujeme, a každý se zachoval podle svého. Dnešní liberálně-demokratická doba na to jde mnohem explicitněji, možná i proto, že si je arogantně jistá svou všemocností a beztrestností.
Anketa
Souhlasíte s trvalým umístěním vojsk jiných členských států NATO na území ČR?
4%
95%
hlasovalo: 47752 lidí
Hlavní referát na toto téma přednesla Marie Janšová, advokátka specializující se na pracovní právo, členka řady odborných institucí a předsedkyně Czech Employment Lawyers Association. V pracovním právu lze podle ní nalézt oporu pro to, aby se firmy, školy, zaměstnavatelé či jednotlivci domohli soudních verdiktů v případech týkajících se odkládání roušek a respirátorů či odmítání testování v rámci pracovněprávních vztahů. Článek, který o tom poté vyšel na webu Právní prostor, nesl jednoznačný titulek „V Česku budou padat rozsudky za ignorování proticovidových opatření i dezinformace“. Tuzemská justice řeší spory o to, jestli, kdy a do jaké míry byli lidé na pracovištích povinní dodržet preventivní opatření proti šíření koronaviru. Rozsudky zřejmě budou přibývat.
„Soudí se řada zaměstnavatelů i zaměstnanců. Nedávno vyhlášený rozsudek naznačuje, jak mohou soudy věci posuzovat,“ uvedla Marie Janšová. Ve zmíněném pracovněprávním sporu soud mimo jiné posuzoval otázku, zda bylo povinností zaměstnance vyplývající z jeho pracovněprávního vztahu dodržovat povinnosti stanovené v mimořádném opatření Ministerstva zdravotnictví, které se týkalo povinného testování žáků škol. A také zda případně tyto povinnosti nebyly v rozporu s právem dětí na vzdělání. Soud podle Janšové tuto povinnost zaměstnance nezpochybnil a navíc uvedl, že neexistuje vyšší právo, než je právo na ochranu života a zdraví.
Fotogalerie: - Tak já jedu! Babiš na cestách
Janšová se stejně jako analytici práva a rozsudků nejvyšších soudů domnívá, že pracovněprávní spory, jako je tento, se budou odkazovat na povinnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli. „Zaměstnavatel může požadovat dodržování určitých pravidel, typicky sadu opatření bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tato pravidla je pak pracující povinen plnit. Pracovní smlouva bývá v tomto ohledu základní dokument, který obvykle právě toto, kromě právních předpisů a vnitřních směrnic zaměstnavatele, také ukotvuje,“ míní pro změnu Petra Gříbková z Atlas Consulting, jedna z Unií podnikových právníků oceňovaných firemních právniček, která věc hodnotí právě za analytiky práva.
Anketa
Je sněmovní opozice (ANO a SPD) dostatečně důrazná v boji s vládou?
hlasovalo: 36800 lidí
Podle tohoto námětu, důsledně vzato, by se ale dali už dnes soudit ve velkém novináři kdejakých českých médií, kteří navršili jen třeba o hlavě státu Miloši Zemanovi tolik nepodložených nenávistných výpadů a dezinformací, že by to stačilo na hodně velký spis. Soudní.
Jeden právní spor a rozsudek k šíření dezinformací na pracovišti nebo jménem zaměstnavatele už justice i veřejnost také zná. Odsouzena byla s tím, že má právo podat odvolání, Jana Peterková, která zveřejnila na sociálních sítích nepravdivou informaci, že po očkování proti covidu zemřelo několik lidí v domově pro seniory nedaleko Prahy. Podle Gříbkové lze tyto rozsudky považovat za průlomové. „Právě proto budou počty dosouzených sporů podle všeho narůstat,“ dodala.
Fotogalerie: - Ukrajinští Romové na Hlaváku
Tak si to sečtěme. V historii byl drb a pomluva mnohokrát „lokomotivou dějin“. Na podrazech a dezinformacích stály mnohé totalitní i méně totalitní režimy. Vzpomeňme Dimitrova a zapálený Říšský sněm. Vzpomeňme dezinformační hru kolem vylodění v Normandii, které se podařilo mimo jiné proto, že Němci skočili na špionážní dezinformaci. Vzpomeňme Lee Harvey Oswalda a jeho nikdy nevyjasněnou roli kolem zavraždění Kennedyho. Vzpomeňme na debakl kolem vylodění v Zátoce sviní. Atd. atd. atd. To jsou ty velké, důkladně vykoumané dezinformace, vedoucí k historickým změnám. Je příznačné, že za tyto fakes nikdo souzen nebyl, spíše povyšován do vyšších funkcí a hodností.
Anketa
Bojíte se Vladimira Putina?
2%
96%
hlasovalo: 18318 lidí
Vzpomeňme na socialismus. Což se tehdy nezacházelo s lidmi jako s odpadem – navenek podle politického klíče, ale uvnitř často jen z lidské pomstychtivosti?
Jak nám předvádějí právnická esa, jsme v tom zase. Ale jak je to v tom Cimrmanovi, když Smrťák v podání Ladislava Smoljaka zmešká výkon práce (usmrcení), poníženě odchází, ale varovně říká: „Po mně přijde novej, mladší, a ten se nezakecá.“ Zdá se, že už je to tady.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
