Čestným občanem Prahy 10 se in memoriam stal básník a výtvarník Jiří Kolář

Všestranně zaměřený umělec Jiří Kolář se posmrtně stal čestným občanem Prahy 10, ocenění včera převzal jeho synovec Martin Helcl. Významný český výtvarník, básník, překladatel či dramatik žil a tvořil mimo jiné ve Vršovicích. Desátá městská část jeho život a dílo představí i prostřednictvím kulturních akcí, které pořádá či spolupořádá.

Praha 10 věnuje Jiřímu Koláři v pořadí třetí ze svých tematických roků, a to v souvislosti s výročím dvaceti let od jeho úmrtí. V roce 2020 už vzpomínala na spisovatele Karla Čapka (130 let od narození), vloni pak na architekta Jana Kotěru (150 let od narození). Ve všech případech na osobnosti spojené s Desítkou vzpomínala mixem kulturních aktivit a udělením čestného občanství in memoriam.

Stejného ocenění se posmrtně dočkal i Jiří Kolář, slavnostní akt předání občanství proběhl symbolicky v parku naproti ZŠ U Vršovického nádraží, který od loňska nese Kolářovo jméno.

Význam umělce připomněl přímo na místě happening „Slovo v ulicích“, který městská část připravila ve spolupráci s organizací Máš umělecké střevo? a Naší školou Praha, a po Kolářově vzoru si hrál s písmeny v prostoru.

„V Praze 10 žilo mnoho významných osobností, které naši městskou část nejen proslavili, ale navíc učinili součástí své tvorby. Jiří Kolář patří k těm nejvýznamnějším. V roce 1949, kdy se přestěhoval na Desítku do Krymské ulice, se začal naplno věnovat výtvarnému umění a literatuře, a s místem jeho bydliště se setkáme hned v několika básnických dílech. Zejména v jeho patrně nejznámější knize Prométheova játra, jejíž děj Kolář zasadil do Vršovic, odmítl v ní všechny formy totalitní vlády, a dostal se proto do konfliktu s tehdejším režimem,“ uvedl David Kašpar (VLASTA / STAN), místostarosta MČ Praha 10 pro kulturu, školství a sousedské aktivity. 

Kolář byl jedním z prvních signatářů Charty 77, komunistickým režimem byl donucen k emigraci. Usadil se ve Francii, kde získal i občanství.  V nepřítomnosti byl odsouzen k ročnímu vězení a ztrátě veškerého majetku.

Světového věhlasu pak Kolář dosáhl se svými kolážemi, které od roku 1980 tvořil z Paříže, kde žil až do revoluce. Od 90. let minulého století pobýval střídavě v Česku a Francii, zemřel v roce 2002 v Praze.

Na nezvyklou všestrannost a výjimečnou kvalitu Kolářovy tvorby budou upozorňovat hned dvě výstavy v desítkovém veřejném prostoru: expozice v Parku Jiřího Koláře a na náměstí Svatopluka Čecha. Obě výstavy budou k vidění od 21. června.

„Zatímco první z nich obsahuje řadu zajímavých fotografií, archivních materiálů a výňatků z Kolářovy literární tvorby, druhá využívá vzácné možnosti představit ve velkém zvětšení Kolářovu výtvarnou tvorbu,“ sdělila profesorka Marie Klimešová. Právě historička umění a blízká spolupracovnice žijících příbuzných Jiřího Koláře je hlavní autorkou výstav.

Marie Klimešová bude rovněž jednou z účastnic tematické besedy pro širokou veřejnost, která se koná 26. května od 18 hodin v ZŠ U Vršovického nádraží. Kompletní program „Kolářova“ roku je na webu desáté městské části a bude průběžně aktualizovaný.

„Myslím, že jméno Jiřího Koláře není mezi širokou veřejností až tak známé, jak by si tato osobnost zasloužila. Pevně věřím, že se nám podaří to aspoň trochu změnit, a že k jeho tvorbě přitáhneme i ty nejmenší. Vždyť tvořit koláže je opravdu hravá činnost, ke které si může najít cestu téměř každý,“ dodal místostarosta Kašpar.