Kyjev - Kyjev prověřuje zprávy o ztrátě východoukrajinského města Lyman. O možném dobytí jedné z posledních ukrajinských bašt na severním břehu řeky Severní Doněc napsal dnes ruskojazyčný server BBC s odvoláním na poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksije Arestovyče a hlášení ukrajinského generálního štábu. O Lyman vedou ukrajinští vojáci tvrdé boje s ruskými silami již několik dní.
"Podle neověřených zpráv jsme přišli o město Lyman. Je to třeba prověřit," uvedl Arestovyč. Ukrajinský generální štáb dnes večer napsal, že ruští vojáci soustředili své síly na ostřelování ukrajinských jednotek jižně od Lymanu. To lze podle BBC rovněž vyložit jako nepřímé přiznání o dobytí města, ke kterému ruské jednotky postupují ze severu.
Pracovník ruského tisku Alexandr Koc na svém účtu na telegramu zveřejnil video, na kterém podle něj ruští vojáci kráčí Lymanem. Že bylo video natočeno skutečně v Lymanu, nelze nezávisle ověřit.
Obě strany konfliktu podle BBC hlásily boje na okraji města už nejméně před třemi dny. Ukrajinský generální štáb dnes ráno uvedl, že ruská armáda na plné ovládnutí města soustředí své síly.
Při ostřelování Charkova zahynulo sedm lidí, 17 je zraněných
Při obnoveném ostřelování východoukrajinského Charkova dnes zahynulo osm lidí, dalších 17 lidí včetně devítiletého dítěte bylo zraněno. S odvoláním na gubernátora Charkovské oblasti Oleha Syněhubova a ukrajinskou policii o tom informovala agentura Unian. Druhé největší ukrajinské město se v polovině tohoto měsíce začalo vracet k normálnímu životu, připomněla agentura AFP.
"Okupanti opět bombardují správní centrum," uvedl Syněhubov s odkazem na ruská vojska, která se ukrajinským silám podařilo od města zatlačit zpět téměř až k ruským hranicím. Střely podle gubernátora zasáhly rezidenční čtvrť Pavlovo Polje na severním okraji charkovského centra.
Ostřelování podle reportéra AFP na místě zasáhlo i další rezidenční oblasti, kde výrazně poničilo budovy.
Syněhubov oznámil sedm obětí dnešního ostřelování, tuto bilanci později na osm zvýšil šéf ukrajinské policie Ihor Klimenko, podle kterého zahynulo i pětiměsíční dítě. "Když začalo ostřelování, ulicí šla mladá rodina: žena s manželem a pětiměsíčním dítětem. Muž zemřel na místě, ženu hospitalizovali v kritickém stavu. Později policie Charkovské oblasti našla i tělo dítěte," napsal Klimenko na facebooku.
Charkovské metro, které tamní úřady po přestávce vynucené bombardováním zprovoznily teprve v úterý, bude kvůli ostřelování ruskými vojsky znovu sloužit jako kryt, napsal dnes ruskojazyčný server BBC.
"V Charkově je dnes hlučno a nebezpečno. Nepřátelští vojáci opět ostřelují naše město. Jsou zranění a bohužel i mrtví. Vyzývám vás, abyste zůstali na bezpečných místech - ve sklepích, v krytech, ve stanicích metra. Provoz metra nezastavíme, ale určíme speciální sektory, ve kterých můžete zůstat a přežít bombardování," uvedl starosta Charkova Ihor Terechov.
Charkov, který leží jen několik desítek kilometrů od ruských hranic, se po těžkém ostřelování na začátku ruské invaze od poloviny tohoto měsíce těšil relativnímu klidu. Unian připomíná, že ruský útok oblastní metropole zaznamenala i 23. května, při dopadu střely rovněž v oblasti Pavlovo Polje byl zraněn jeden člověk.
Ruské síly, které svou pozornost od Charkova přesunuly směrem k jižněji položeným oblastem východní Ukrajiny, se nyní podle Syněhubova v Charkovské oblasti soustředí na udržení vlastních pozic a přípravy na obnovení ofenzivy.
Rusko je ochotné přispět k řešení potravinové krize, požaduje uvolnění sankcí
Rusko je ochotné přispět k řešení potravinové krize způsobené válkou na Ukrajině, jako podmínku si ale klade uvolnění protiruských sankcí, které na ně Západ uvalil po invazi na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin to podle Kremlu sdělil italskému premiérovi Mariu Draghimu, se kterým dnes telefonoval.
Draghi následně uvedl, že při hovoru s ruským státníkem zaznamenal obecnou ochotu Putina najít řešení potravinové krize. O tématu bude ještě telefonicky jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Telefonát s Putinem se podle italského premiéra konal na základě iniciativy Říma.
"Cítil jsem, že je mou povinností převzít (iniciativu) kvůli vážnosti humanitární krize, která může zasáhnout nejchudší obyvatele planety," uvedl Draghi. Dodal, že mu Putin řekl, že za potravinovou krizi mohou protiruské sankce.
"Vladimir Putin zdůraznil, že je Ruská federace připravena významně přispět k překonání potravinového krizi skrze export obilí a hnojiva. To je podmíněno uvolněním politicky motivovaných sankcí Západu," uvedl Kreml v prohlášení.
Na otázku, zda si při telefonátu všiml ze strany Putina i naděje na obnovení mírových hovorů mezi Moskvou a Kyjevem, Draghi odpověděl záporně, napsala agentura DPA.
Rusko poté, co na konci února vojensky napadlo sousední Ukrajinu, zablokovalo ukrajinské černomořské přístavy, a zemi tak export její pšenice znemožnilo. OSN v této souvislosti varuje před hladomorem v některých chudých zemích, Ukrajina totiž byla až do války jedním z největších vývozců obilí, kukuřice a slunečnicového oleje na světě. Ruská invaze tyto dodávky zastavila a například v přístavních skladech v Oděse se nahromadily statisíce tun pšenice.
Kyjev Moskvu v souvislosti s požadavkem na zrušení sankcí obvinil z vydírání. Obává se i další podmínky Ruska, a to odminování ukrajinského pobřeží, což by umožnilo vytvoření koridoru pro plavbu obchodních lodí. Ukrajina by tím ale zároveň mohla otevřít cestu pro ruské síly, píše DPA.
Dodávky západních zbraní na Ukrajinu podle Lavrova vedou k eskalaci
Zásobování Ukrajiny západními zbraněmi, které mohou zasáhnout ruské území, povede k nepřijatelné eskalaci. Podle agentury TASS to dnes uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Lavrov ruské stanici RT vysílající v arabštině řekl, že ruští představitelé varovali Západ, že fakticky vede zástupnou válku s Ruskem prostřednictvím Ukrajinců. Dodávky zbraní schopných ohrozit ruské území podle něj budou "nejvážnějším krokem k nepřijatelné eskalaci".
Řada západních zemí v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu začala dodávat Kyjevu nejdříve lehké a později i těžké zbraně, včetně tanků, samohybných houfnic, systémů protivzdušné obrany či protilodních střel.
Ukrajinští velitelé dnes připustili těžkou situaci na bojišti a vyzvali západní partnery k dodávkám dalších zbraní, především dalekonosných, které by umožnily zlepšit situaci ukrajinských sil. Vzhledem k ruské ofenzivě v Donbasu na východě země potřebují Ukrajinci tyto zbraně co nejdříve.
Šéf ruské diplomacie v rozhovoru dále vyčetl ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému jeho údajnou neochotu k vyjednávání o ukončení bojů. Západ podle něj z této neústupnosti Kyjeva těží.
Zelenskyj ve středu prohlásil, že chce jednat pouze přímo se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, a ne přes prostředníky. Prvním krokem k rozhovorům by podle ukrajinského prezidenta mělo být stažení ruských vojsk na pozice, ve kterých byla před zahájením invaze na Ukrajinu 24. února.
Ukrajina připouští potíže, žádá o zbraně proti ruské převaze
Ukrajinští velitelé dnes připustili těžkou situaci na bojišti a vyzvali západní partnery k dodávkám zbraní, především dalekonosných, které by umožnily zlepšit situaci ukrajinských sil. Vzhledem k ruské ofenzívě v Donbasu na východě země potřebují Ukrajinci tyto zbraně co nejdříve.
"Je nám velice těžko, ale držíme se. Bojujeme za každý kousek fronty, za každou ves. Vyhnat nepřítele z naší země nám pomůže západní zbraně a techniky," uvedl náčelník ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj podle listu Ukrajinska pravda. "Velice potřebujeme typy zbraní, které nám umožní zasahovat nepřítele na velkou vzdálenost. S tím nelze čekat, vždyť za zpozdilost se platí životy lidí, kteří brání svět před ruskými fašisty," dodal.
Generál Olexij Gromov z ukrajinského generálního štábu podle agentury Reuters dnes před novináři připustil, že Rusové mají na bojišti v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny momentálně navrch. "Nepřítel má převahu v letectvu a dělostřelectvu, ale děláme vše, co můžeme," prohlásil. Upozornil také na přesunu ruských raket Iskander na západ Běloruska, což zvyšuje nebezpečí nového ostřelování západní Ukrajiny.
"Situace je těžká a jsou znamení, že se ještě zhorší. Nepřítel nasadil všechny síly a prostředky k obsazení našeho území a obklíčení našich vojsk. Boje dosáhly maximální intenzity, nepřítel bere pozice našich vojsk útokem hned na několika místech současně. Před námi je mimořádně těžká a dlouhá etapa války, ve které jsou ztráty z naší strany bohužel nevyhnutelné," řekla novinářům náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová.
Gromov, který je zástupcem náčelníka operativní správy generálního štábu, podle agentury Unian upozornil, že Moskva, nehledě na značné ztráty a demoralizaci svých vojáků, vrhá do boje čím dál více nevycvičených vojáků a pokouší se uchvátit co nejvíce ukrajinského území.
Náměstkyně Maljarová znovu varovala před nebezpečím "mnichovanství" a zrádcovských nápadů na usmíření agresora. "Odmítáme takový bezmocný pacifismus. Ukrajina bude bojovat až do úplného osvobození svýh území v mezinárodně uznaných hranicích," zdůraznila.
Válka Ruska proti Ukrajině dnes pokračuje 92. dnem.
Kyjev vyšetřuje na 14.000 obvinění z válečných zločinů spáchaných ruskými silami
Ukrajinská prokuratura vyšetřuje bezmála 14.000 obvinění z válečných zločinů spáchaných ruskými silami, uvedla dnes ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová. Úřady podle ní každý den obdrží 100 až 200 nových hlášení, napsal server BBC.
"Dnes máme téměř 14.000 případů týkajících se pouze válečných zločinů a dalších téměř 6000 podobných případů," uvedla Venediktová na návštěvě v Británii. Jedná se o její první zahraniční cestu od 24. února, kdy na Ukrajinu vpadla ruská armáda. V Londýně se podle BBC setká s britskou generální prokurátorkou Suellou Bravermanovou a dalšími britskými činiteli, se kterými probere možnosti pomoci západních zemí při vyšetřování.
Ukrajinské úřady podle Venediktové nejčastěji vyšetřují ostřelování civilních budov, zejména nemocnic a škol. Celkem bylo od začátku války zničeno více než 1000 zdravotnických a vzdělávacích zařízení, uvedla prokurátorka, podle které se hlášení týkají i rabování a znásilnění, vyšetřuje se ale i možná genocida.
"Jednoznačně souhlasím, že máme na Ukrajině co dočinění s genocidou. Proč? Protože ruská (armáda) a nejvyšší ruské velení přišly (na Ukrajinu), aby zničily ukrajinský stát, zabily všechny Ukrajince a chtějí, aby toto území bylo součástí Ruské federace," uvedla Venediktová.
Hlavní vyšetřování by mělo podle generální prokurátorky stát na ukrajinských úřadech. "Protože jenom my rozumíme své zemi, našim lidem, našemu prostředí," dodala. Svou roli by podle ní měl ale hrát i Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu, a to při posuzování role ruského vedení v konfliktu, potenciálně i ruského prezidenta Vladimira Putina.
"Všichni chápeme, že jde o velkou rybu, rybu pro mezinárodní spravedlnost," podotkla Venediktová.
O válečných zločinech páchaných na Ukrajině se začalo hovořit zejména v souvislosti se stažením ruských jednotek ze severu Ukrajiny na začátku dubna. Rusko veškeré obviňování ruských vojáků odmítá navzdory množícím se důkazům a svědectvím a označuje je za provokace Ukrajiny. Podobně také popírá, že by při bojích cílilo na civilisty a civilní infrastruktury.
Ruské síly se soustředí na ovládnutí měst v Doněcké oblasti
Ruské síly se soustředí na plné ovládnutí města Lyman v Doněcké oblasti a na upevnění pozic poblíž Severodoněcku a Avdijivky v téže oblasti, uvedl generální štáb ukrajinské armády ve svém pravidelném ranním přehledu u bojích. Rusko se také chystá k novým útokům na Slovjansk v Doněcké oblasti, doplnil štáb a upozornil, že invazní síly nadále ostřelují rezidenční oblasti. Proruští separatisté oznámili, že v Doněcké a Luhanské oblasti je přibližně 8000 ukrajinských zajatců. Na okupovaném jihu Ukrajiny Rusové budují už třetí obrannou linii. Podle Moskvy z blokovaného přístavu v Mariupolu už odplulo pět cizích lodí.
"Nepřítel se pokouší zlepšit svoji taktickou situaci u města Izjum a obnovit ofenzivu na Slovjansk," uvedl štáb a upozornil, že ruská vojska ostřelovala pomocí dělostřelectva, raketometů a minometů obce v regionu. Rusové podle štábu při útocích směrem na Bachmut a Avdijivku využívají též prostředky radioelektronického boje.
V uplynulých 24 hodinách ukrajinští obránci odrazili několik útoků v Doněcké i Luhanské oblasti, zničili čtyři tanky, dva dělostřelecké systémy, obrněný transportér a pět bezpilotních průzkumných letounů. Právě k Doněcké a Luhanské oblasti se v poslední době upírá hlavní pozornost ruské armády, na jejíž straně bojují také síly proruských separatistů z východní Ukrajiny.
Zástupce takzvané Luhanské lidové republiky v Rusku Rodion Mirošnik dnes podle ruské agentury TASS sdělil, že v Doněcké a Luhanské oblasti je 8000 ukrajinských zajatců, údaj není možné ověřit z nezávislých zdrojů. Luhanská lidová republika je jedním z útvarů, který vyhlásili separatisté a který nedávno před zahájením invaze na Ukrajinu Rusko uznalo.
Ukrajinský generální štáb odhadl, že Rusko od útoku na Ukrajinu před 92 dny přišlo o asi 29.600 vojáků, 1315 tanků, 3235 obrněných vozidel, 617 děl a 502 dronů. Tyto údaje nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Britské ministerstvo obrany v dnešní analýze situace, opírající se o poznatky vojenské rozvědky, upozornilo na neúspěchy ruských výsadkových vojsk, jednak při březnovém pokusu dobýt letiště v Hostemelu u Kyjeva, a při květnovém pokusu o překročení řeky Severní Doněc. Problém podle Britů spočívá s tom, že ruské velení nepoužívá tyto elitní jednotky, čítající asi 45.000 převážně profesionálních výsadkářů, v souladu s jejich účelem, ale dává jim úkoly příslušící spíše pěchotě vybavené těžkými zbraněmi. Smíšené výkony ruských parašutistů v této válce, ve které utrpěli těžké ztráty, podle britského ministerstva svědčí o špatném využití jejich schopností ze strany ruského velení a důsledcích toho, že si Rusko nezajistilo vzdušnou nadvládu nad Ukrajinou.
Ukrajina dostala od spojenců bitevní letouny Su-25, tvrdí ukrajinský list
Ukrajina obdržela od západních spojenců bitevní letouny Su-25 sovětské konstrukce, oznámil dnes na svém webu list RBK-Ukrajina. Stroje jsou podle deníku rozebrané, jejich počet a konkrétní zemi původu list neupřesnil.
"Bitevníky rozebrali kvůli snazší dopravě," napsal deník. Stalo se tak v logistickém centru kdesi v Evropě, vytvořeném kvůli snazším dodávkách vojenské pomoci Ukrajině. V středisku působí 110 vojáků ze 30 zemí, dodal list s odvoláním na americký tisk. V centru prý pomohli demontovat bitevníky Su-25 a také vojenské transportní vrtulníky Mi-17 a tuto techniku už odeslali na Ukrajinu.
RBK-Ukrajina neupřesnil, ze kterého spojeneckého státu pocházely letouny Su-25, které během nynější války používají obě bojující strany. Připomněl starší informovace médií, že Polsko již poslalo na Ukrajinu skoro všechny náhradní díly ke stíhačkám MiG-29, ale oficiálně tato informace potvrzena nebyla.
Bitevní letouny Su-25 a vrtulníky Mi-8/Mi-17 byly ve výzbroji prakticky všech států někdejšího sovětského bloku a jeho spojenců, podědily je i letectva Česka a Slovenska, které je mezitím vyřadily. Podle veřejně dostupných informací má tyto letouny z členských zemí NATO ve své výzbroji stále Bulharsko.
Na okupovaném jihu Ukrajiny Rusové budují už třetí obrannou linii
Uskupení ruských vojsk v Chersonské oblasti a v okupovaných okresech Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny budují již třetí obrannou linii, což svědčí o záměru Ruska pevněji se usadit na těchto územích, upozornil mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj. Obchody v Chersonské oblasti také mají nařízeno mít od nynějška cenovky kromě ukrajinských hřiven také v ruských rublech.
"V Chersonské oblasti, na okupovaném území Záporožské oblasti vidíme posilování jednotek přemístěných z (anektovaného) Krymu. Také vidíme, jak silné uskupení nyní Rusko rozmisťuje na okupovaném území jihu Ukrajiny," řekl mluvčí podle listu Ukrajinska pravda. "Od začátku května okupační vojska posilují obranu. Budují odpovídající ženijní stavby, stavějí ne jednu, ani dvě, ale tři obranné linie," dodal. Tyto vojenské aspekty podle Skibického dokazují záměr Ruska udržet tato území.
Rusy dosazený gubernátor Chersonské oblasti Volodymyr Saldo (rusky Vladimir Saldo) dnes oznámil, že v oblasti platí předpis, který ukládá všem obchodníkům mít všechny ceníky a cenovky ve dvou měnách, hřivnách a rublech. "Je to povinná podmínka, aby směli pokračovat v podnikání," prohlásil podle agentury Interfax. Oblastní správa zavedla systém dvou měn 23. května, kurz stanovila na dva rubly za jednu hřivnu. Všechny bezhotovostní platby a převody v oblasti se uskutečňují jen v rublech, dodal Interfax.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu podepsal dekret, který obyvatelům ukrajinské Chersonské a Záporožské oblasti usnadní podání žádosti o ruské občanství. Moskvou dosazené vedení Záporožské oblasti, kterou zčásti ovládají ruští vojáci, už zahájilo přípravy na vydávání ruských pasů. Ukrajina krok Moskvy považuje za "závažné narušení územní celistvosti" a obává se, že Ukrajinci budou k přijetí ruského občanství nuceni, informovala agentura AFP.
Ruské síly od zahájení války na konci února obsadily významnou část jihoukrajinské Chersonské oblasti včetně oblastní metropole Chersonu a do jejího čela Moskva dosadila novou, proruskou správu. Nové vedení již dříve uvedlo, že Putina požádá o připojení oblasti k Ruské federaci. Územní zisky mají ruské jednotky i v sousední Záporožské oblasti, a to od Azovského moře na jihu, až po řeku Dněpr na severu. Město Záporoží, které je oblastní metropolí, stále kontrolují ukrajinské síly.
Zjednodušený postup při podání žádosti o ruské občanství měli už dříve povolený obyvatelé samozvaných separatistických proruských útvarů na jihovýchodě Ukrajiny - Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky.
"Nucené vydávání pasů Ukrajincům v Chersonu a Záporoží je dalším důkazem zločinného cíle ruské války proti Ukrajině," uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí v prohlášení. Cílem Ruska je podle něj "zabrat a okupovat ukrajinská území a integrovat je právně, politicky a ekonomicky do Ruska".
Z blokovaného přístavu v Mariupolu už odplulo pět cizích lodí
Z přístavu v ukrajinském Mariupolu, který nyní okupují ruské jednotky, už odplulo pět zahraničních lodí, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez uvedení podrobností. Ukrajinské přístavy, které Rusové blokují, se ocitly v centru pozornosti kvůli obavám, že problémy s vývozem obilí z Ukrajiny přispějí ke zvýšení cen potravin a prohloubí jejich nedostatek v některých zemích. Tvrzení Moskvy o vyplutí lodí nelze nezávisle ověřit.
"Ruští ženisté v úterý odminovali mariupolský přístav a odborníci ruské Černomořské flotily odstranili z plavební dráhy ukrajinskou pohraniční hlídkovou loď, kterou potopili členové pluku Azov. Díky tomu mohlo pět zahraničních lodí vyplout na moře," sdělila na středečním brífinku mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.
Ruské ministerstvo obrany ve středu večer kromě toho oznámilo, že otevře námořní koridory pro proplutí lodí. Koridory mají fungovat denně od 08:00 do 19:00 moskevského času (07:00 až 18:00 SELČ) po trase z Mariupolu a přístavů Cherson, Mykolaiv (Nikolajev), Černomorsk, Očakiv, Oděsa a Južne, uvedlo ministerstvo podle agentury Interfax.
Blokáda ukrajinských přístavů ruskou černomořskou flotilou může vyvolat celosvětovou potravinovou krizí, varuje OSN. Ukrajina je jedním z největším vývozců obilí, kukuřice a slunečnicového oleje na světě. Ruská invaze tyto dodávky přerušila a v přístavních skladech v Oděse se nahromadily statisíce tun pšenice.
Válka na Ukrajině … SLEDUJEME ON-LINE
