28.5. tohoto roku se dožívá 75 let pan Miloš Sedlák – rodák z Pístovic u Vyškova.
Byl skoro 20 let účastníkem federálního Mistrovství ČSSR ve třídách 50, 80 a 125 ccm. Tyto třídy nevelkých objemů jsou háklivé na každý kilogram váhy jezdce. A Miloš se svou subtilní postavou byl vhodným prototypem takového pilota. Silniční motocyklový sport vyžaduje krom odhodlání a talentu značné množství financí. Je to často rozhodující parametr toho, jak úspěšná kariéra pilota bude. Miloš rozhodně nebyl z těch, kdo by měl peněz přebytek. Závodění pohltilo veškeré peníze, co tvrdě vydělal. Občas pomohli kamarádi a sponzoři, ale hlavní tíha byla na jezdci. Krom peněz bylo potřeba i shánět pololegálně (spíš ilegálně) náhradní díly na zahraniční motocykly. Ty byly pro ježdění ve špici federálního Mistráku nebo v mezinárodních závodech holá nutnost.
Miloš se svým Kreidlerem bojoval proti největším jménům malých kubatur statečně. A úspěšně. Někdy vyhrával, někdy padal. A zhusta řešil potíže s technikou jako všichni v těch dobách. V roce 1984 při premiérovém ročníku třídy 80 ccm (nahradila třídu 50 ccm) získal zaslouženě titul Mistra ČSSR. Jak píše Jirka Franek ve své knize – Nebyl snad nikdo, kdo by mu ten titul nepřál. A jeho pístovický soused Honza Dobiáš bral ten rok titul ve třídě 125 ccm.
Miloš tehdy závodil proti takovým borcům jako byli Z. Havrda, M. Moravanský, K. Samák, oba Krmíčkové a dalším. A stejně jako byl skvělý závodník byl i člověk. A pořád je. Vím o tom svoje. Jako mladý závodník jsem si přišel tehdy za Milošem několikrát pro nějaký rozumy. Měl svých starostí víc než dost jako všichni na závodech. Ale pomohl a poradil, jak mohl a uměl. To zdaleka nebyla samozřejmost. Ani tehdy, tím míň teď. A co vím tak se tak Miloš choval ke všem začínajícím jezdcům. A vlastně k lidem obecně.
Velikost a charakter člověka se formuje a pozná během času. Někdo obstojí, někdo ne. Kde a kdy se to láme těžko říct. Někdo je slušný a poctivý celý život. Kdybych měl Miloše Sedláka nějak stručně charakterizovat, použil bych asi právě tato slova – slušnost a poctivost. Že se někdo s takovou charakteristikou prosadí v poněkud drsným a egoistickým prostředí závodů, je rozhodně zvláštní. Hodně zvláštní. A je dobře že to jde. Miloš Sedlák je toho živým důkazem.
Mám to štěstí a čest, že můžu Miloše a jeho rodinu považovat za své přátele. On, jeho milá žena Lída a šikovná dcera Nikola jsou často k vidění na našich závodech. Třeba kdysi na GP v Brně nebo třeba v Kopčanech, Kyjově atd. Je na nich vidět, jak je to tam baví a jak tam jsou tam rádi. Za sebe můžu říct, že mně hrozně moc těší, když se takovým lidem jako je Miloš Sedlák dostává zaslouženého uznání. Za to co v životě dokázali.
V roce 2015 při MOTO GP v Brně bylo defilé motolegend před nabitými tribunami v otevřených vozech BMW. Jedním z nich byl i Miloš Sedlák. Spolu s Pavlem Dekánkem, Bohumilem Stašou, Petrem Balážem, Waynem Gardnerem, Fausto Gresinim, Philem Readem a Franco Uncinim. Je z toho video na youtube. Ještě dnes mně jde mráz po zádech, když to vidím. Nebo když Milošovi a ostatním tleskal plný sál brněnské radnice na charitativní akci MOTO GP přítele Roba Sobčáka před pár lety. Zasloužená odměna pro ty borce, kteří tomu tolik obětovali a tolik toho ve sportu dokázali.
Miloš byl osobním přítelem pana Gustava Havla staršího. A stále je přítelem jeho syna Gustava jr. Byl jsem u jejich setkání po letech u pana Havla doma. Bylo to jako návrat v čase o roky zpátky.
Miloše prostě lidi mají rádi. A být s ním je radost.
K narozeninám Ti přeji Miloši jen to nejlepší, hlavně zdraví ať Ti slouží. Jseš jeden z těch vzácných lidí, díky kterým je na světě hezky.
Jaroslav Brzobohatý
