Americký občan z Oklahomy Bill Baker obvykle pracuje na ropných plošinách. Jenže teď to je s prací v oboru složitější, takže vypomáhá na stavbách. Nikdy nevynechá příležitost požádat Boha o ochranu své dcery Allison, která už pět roků sedí ve vězení v daleké Marseille, protože podle tamních autorit zabila svou lesbickou přítelkyni Linu. Její otec se za ní záhy vydá a zjišťuje, že skutečným viníkem by mohl být týpek jménem Akim, který bydlí na jednom z nechvalně proslulých sídlišť. Právnička z legálního úhlu pohledu nemůže nechat případ znovu otevřít. A jistý kontakt požaduje za provedení testu DNA podezřelého slušnou sumičku. Vskutku svízelná situace pro někoho, kdo se ocitnul v neznámém prostředí, kde jsou na první pohled patrné kulturní odlišnosti, právo funguje jinak a všichni mluví cizí řečí. Naštěstí je tady symaptická Virginie se svou devítiletou dcerkou, které můžou alespoň s tou francouzštinou vypomoct.

Zatímco v roce 2016 slavil Tom McCarthy na Oscarech dvojnásobný úspěch, tentokrát byl zcela opomenutý, přestože co do korektnosti se ničím neprovinil. Že by za to mohla skutečnost, že Stillwater, na rozdíl od Spotlightu (recenze), nemá základ ve skutečné události, ač tak do značné míry působí? Na druhou stranu už úplně neplatí, že by se za hlavní roli v ambiciózním životopisném titulu automaticky nominovalo. Zoe Saldana (Nina), Jennifer Hudson (Respect), Paul Walter Hauser (Richard Jewell), Tom Hanks (Most špionů), Johnny Depp (Black Mass: Špinavá hra), Joseph Gordon-Levitt (Muž na laně) nebo Jessica Chastain (Velká hra) by mohli vyprávět.

 










 

Samotné obsazení Matta Damona bývá pro film de facto pokaždé výhrou. I tehdy, kdy zůstane tak trochu nepochopen – viz opravdu fajnová Velká čínská zeď. Ovšem zároveň se často stává, že u jeho projektů není příliš složité odhadnout vývoj událostí. Pokud vedle sebe nemá hvězdu stejné velikosti (případně ještě větší, je-li něco takového vůbec možné). Stillwater jej svedl dohromady s Abigail Breslin, která hrát rozhodně umí, ale jakoby o tom po celou svoji kariéru složitěji přesvědčovala producenty a režiséry snímků s velkým potenciálem. Camille Cottin už víckrát přesvědčila, že zvládá i seriózní role a k Mattu Damonovi se určitě hodí. Přesto si ji mnozí budou pamatovat spíše jako legrační Pařížskou blbku.

Ve Stillwateru se navíc stává, že jsme svědky scén – často krátkých – které vlastně příběh nikam neposouvají a jenom obtížně se hledá nějaká jejich významnější pointa. Rovněž se opakovaně řeší věci, které už víme. A pak tady máme onu předvídatelnost, kvůlí které musíme cca třicet minut filmu tak trochu přetrpět, aby se stalo to, o čem víme, že se stejně stane. Menší překvápko představuje fakt, že k posunu dojde na Stade Vélodrome, tedy domovském stadionu fotbalového klubu Olympique Marseille, kam se vejde přes 65 000 lidí. Takže zahlédnout v tomto davu jednoho konkrétního člověka je buď dílem supernáhody, anebo nějaké osudovosti, kdy se na hlavního protagonistu snad usmála paní Štěstěna.

 










 

Nutno si však uvědomit, že Bill není žádný Superman, který by si mohl zajít kamkoli pro kohokoli. Ani není akční hrdina typu Ethana Hunta, Johna Matrixe nebo Bryana Millse, který by měl technologické vychytávky, obrovskou sílu nebo „velmi specifickou sadu dovedností“. V jedné zamyšleníhodné scéně se dozvíme, že sice má doma dvě zbraně, ale to má de facto každý Američan. Nicméně není divu, že dělá chyby – některé dosti školácké. Někdy pramení z přílišné důvěřivosti, jindy z neopatrnosti. Ostatně sám o sobě tvrdí, že není z nejchytřejších. Nikdy nepůsobí dojmem, že by byl z uvěznění svojí dcery vyloženě zoufalý a na základě toho by tedy dělal zoufalé věci. Spíše jedná spontánně ve smyslu, že mu to či ono přijde v daný moment jako dobrý nápad.

Stillwater je film, který jeho režisér stručně popsal jako příběh otce a dcery. Ztrátu jedné si Bill pravděpodobně kompenzuje tím, jak ukázkově se stará o malou Mayu, která si jej proto oblíbí. Vztahy mezi postavami jsou načrtnuté a rozvíjené velmi poutavě, byť se tedy dá kupříkladu očekávat, že dříve či později dojde na hádky a po nich na usmiřování. To může proběhnout třeba na čarokrásném břehu Středozemního moře při „volném dni“, který malinko evokuje 25. hodinu. Ačkoli tam Monty Brogan trávil poslední hodiny na svobodě před nástupem do vězení, zatímco tady se Allison na den dostala ven. Fakt, že i tvůrcům Stillwateru šlo také o psychologický aspekt, se dozvíme až záhy po návratu za mříže. A ještě jeden známý titul se při sledování tohoto může vybavit. Konkrétně se jedná o ten, v jehož závěru nezapomenutelně zazní název Sweetwater. Ale to už jsou jenom takové asociace, jaké na celkovém hodnocení stějně nic nezmění.

P.S.: Bonusová sekce na Blu-ray obsahuje celkem tři videa, z nichž nejdelší tvrá pět minut. Jmenuje se AN ALCHEMY OF VIEWPOINTS a soustředí se nejen na hlavního hrdinu, ale také na další důležité postavy, včetně té, kterou ztvárňuje Lilou Siauvaud, jíž Matt Damon nazve „Malou Meryl Streep (odkaz na knihu)“. AN AMERICAN IN MARSEILLE: THE LOCATIONS OF SWEETWATER nám prozradí, že se jedná o milostný dopis francouzskému přístavnímu městu, o kterém Camille Cottin prohlásí, že je druhou hlavní postavou. Tvůrci totiž nechtěli příběh zasadit do nějaké v hollywoodských počinech profláklé metropole. A pochvalovali si, že mohli natáčet přímo ve městě, kde se odehrává samotný film, což nebývá pravidlem. Natáčení v nedalekém národním parku Calanques zase maximálně vyhovovalo producentovi Jonathanu Kingovi, který poprvé ve své kariéře strávil den na place v žabkách. WITH CURIOSITY & COMPASSION: THE DIRECTOR TOM McCARTHY nabídne pro ostatní inspirující přístup pana režiséra, jehož je Matt Damon velkým fandou. Dozvíme se, kdy se začal celý tento projekt formovat a proč byli osloveni dva francouzští scenáristé. Příběh měl působit opravdově, což se podařilo. K tomu Tom McCarthy tvrdí, že Stillwater poskytne více otázek než odpovědí, což ovšem není tak docela pravda.

FOTO: cinema.de