Extrémní přehřívání komunikací a zastavěných ploch, vysoká prašnost nebo riziko přívalových dešťů. To jsou hlavní problémy, které se snaží vyřešit nová adaptační strategie na změnu klimatu v Českých Budějovicích, jež pomalu finišuje. Příležitost seznámit se s obsahem strategie a plánovanými projekty budou mít obyvatelé města dnes od 17 hodin v místním klubu Horká vana.

Klimatická strategie města se skládá ze tří částí. Ta první, analytická, je již kompletní a schválená. Pomocí takzvané pocitové mapy se k ní mohli vyjádřit i obyvatelé města.

„Přišlo přes 300 různých podnětů. Nejčastěji si lidé stěžovali na nezastřešené zastávky či přehřívání betonových a asfaltových ploch bez zeleně. Dále je trápila prašnost ulic v letních měsících nebo nedostatek stromů. Navrhovali také zastřešení několika dětských hřišť,“ sdělil náměstek primátora Ivo Moravec.

S respondenty se shodují i pocity lidí, kteří se v pátek pohybovali na hlavním budějovickém náměstí, kdy polední teploty převyšovaly 26 stupňů. Většinou jim chybí zeleň a úkryt před sluníčkem. Líbí se jim vodní prvky.

„Ocenila bych tu více stromů a klidných parků. Mlžítka jsou fajn hlavně pro děti, jen by jich po městě mohlo být více,“ popsala jedna z obyvatelek města Gabriela Rambousková.

V návaznosti na podněty místních i posudky odborníků pak druhá, návrhová část strategie, obsahuje pět hlavních oblastí, na které je třeba se zaměřit. Patří mezi ně například přizpůsobení krajiny, reakce na zvyšující se teploty na veřejných místech, snižování emisí či udržitelné nakládání s vodou.

Rada města už druhou etapu strategie projednala a navrhla ji pro schválení. Zastupitelstvo pak o jejich návrhu rozhodne příští pondělí.

Vize do roku 2030

Pokud návrhová část uspěje, mohou se začít plánovat konkrétní projekty. Mezi ně mají patřit revitalizace, zelené střechy, zadržování dešťové vody a budování zelenomodré infrastruktury s vodními prvky.

Podle Moravce by se pak souhrnná cena všech projektů měla pohybovat okolo jedné miliardy korun. Město počítá s tím, že se vše podaří stihnout do roku 2030.

Jako součást strategie město už nyní uvažuje o energetické úpravě deseti městských budov. Jedná se převážně o základní a mateřské školy, ale nechybí ani domov pro seniory Hvízdal nebo centrum sociálních služeb Staroměstská.

Mezi další důležité projekty patří zkvalitnění veřejných prostranství například kolem KD Slavie, na náměstí u Juvelu nebo na Pražském předměstí. Dále město plánuje rozšíření parku Čtyři Dvory, výstavbu liniového parku či zeleného koridoru podél Vráteckého potoka a obnovu parku v Polní.

Adaptační strategie se ale netýká jen města a pozemků v jeho vlastnictví. Měla by se promítnout i do podoby budoucích developerských projektů. Prvním signálem, který ji potvrzuje, by se mohlo stát plánované obchodní centrum ve čtvrti Mladé u sjezdu z dálnice D3.

Budějovická strategie však není v kraji jediná. Vychází totiž z vládního akčního plánu adaptace na změnu klimatu schváleného v roce 2017, a tak se jí musí zabývat všechna města. Například v Písku nedávno vypracovali studii takzvané modrozelené infrastruktury, která řeší i otázku tepelných ostrovů nebo zelených ploch a zadržování vody.

„Vedení města bude studii schvalovat v tomto měsíci a poté ji bude moci použít při zpracování územního plánu města jako závazný podklad,“ připomíná vedoucí píseckého odboru životního prostředí Miloslav Šatra.

Táboru strategie chybí

Podle něj však vedení města cílí na ochlazování ulic dlouhodobě třeba změnou tvaru parkovišť nebo rozšiřováním zelených ploch.

„U různých investic požadujeme, aby se vždy sázely stromy s velkou korunou. Firmy například musejí mít 35 procent plochy pokryté zelení. Pokud to ale nejde, nahrazují ji takzvanou zelenou fasádou, tedy sítí s popínavými rostlinami,“ pokračuje.

Podobně jsou na tom v Táboře, kde otázku tepelných ostrovů řeší především v sídlištních lokalitách. Zaměřují se také na krajinu v místech, kde by se potenciálně mělo v budoucnu stavět.

„V tuto chvíli ale bohužel nemáme žádnou celkovou strategii, jak postupovat v celém městě. Nicméně na její podobě momentálně pracujeme,“ přidává místostarosta města Václav Klecanda.

Konkrétní podobu tak dostává i studie zaměřená na Pražské sídliště, kde by vedení města chtělo použít modrozelenou infrastrukturu.

„Podobně bychom rádi postupovali i na dalších sídlištích. Hodně nám ale napoví zkušenosti z této lokality. Modrozelenou infrastrukturu jsme ale začlenili do urbanistické soutěže na areál Dvorce,“ hlásí Klecanda s tím, že město nyní připravuje pravidla týkající se zeleně i pro investory.