Budějovice jsou jihočeským městem pro byznys, zlepšit to ještě může dálnice

  8:58
České Budějovice letos uspěly jako ideální místo pro podnikatele, a to i přesto, že ještě minulý rok figurovaly mezi posledními v Jihočeském kraji. Podařilo se jim porazit například Tábor, Vimperk nebo Třeboň. Výrazný propad naopak zaznamenala Blatná, která z první příčky sklouzla až na jedenácté místo.

náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích | foto: Petr Lundák, MF DNES

Nikde jinde v Česku nenajdete město, kde je v poměru k počtu obyvatel víc podnikatelů. Stejně tak je zde největší počet živnostníků v Jihočeském kraji. České Budějovice si i díky tomu zajistily první místo v regionu v projektu Město pro byznys od agentury Datank. Vystřídaly loňského vítěze, Blatnou, jež letos skončila jedenáctá.

Projekt srovnává obce s rozšířenou působností podle příležitostí, které v nich podnikatelé mají. Výzkum vyzdvihuje v případě krajského města také podíl velkých firem nad 250 zaměstnanců nebo počet dobíjecích stanic pro elektromobily, jenž je čtvrtý nejvyšší v celé republice.

„Magistrát vynakládá dostatečné prostředky zejména na kulturu a veřejnou dopravu. Podnikatele může rovněž těšit, že město udržuje na přijatelné úrovni daň z nemovitosti,“ uvádí v závěrečné zprávě agentura Datank.

Podle primátora Jiřího Svobody je ještě několik dalších důvodů, proč jsou Budějovice pro živnostníky přívětivé. „Za posledních několik let se zlepšila infrastruktura a řadu městských prostor jsme nabídli právě jim. Určitě jim také v rozhodování pomáhá blízkost úřadů a institucí. Jistě se v hodnocení odráží i přístup našich úředníků,“ komentuje výsledky Svoboda.

I tak má ale primátor pocit, že by na tom mohly být Budějovice daleko lépe. Ještě vloni přitom skončily téměř na chvostu žebříčku, tedy na 14. místě ze 17 obcí. „Velkým limitem je spojení s okolními regiony, citelně nám tu chybí dálnice. Potřebovali bychom, aby se podařilo propojit Budějovice s Prahou. K tomu by měl pomoci i železniční koridor a hlavně dokončený obchvat města,“ jmenuje budějovický primátor.

V Trhových Svinech staví byty

Současně upozorňuje, že v době loňské covidové uzávěry měla všechna jihočeská sídla horší možnosti, jak rozvíjet podnikatelské prostředí. „Naštěstí i při pandemii náš úřad fungoval a řadu věcí bylo možné vyřídit vzdáleně. Snažili jsme se části podnikatelů v prvních měsících pomoci i odpuštěním nájemného, aby nemuseli platit za zavřené provozovny,“ připomíná Svoboda.

Město pro byznys

1. (14.) České Budějovice
2. (16.) Trhové Sviny
3. (15.) Tábor
4. (3.) Vimperk
5. (6.) Třeboň
...
14. (8.) Jindřichův Hradec
15. (7.) Dačice
16. (17.) Týn nad Vltavou
17. (4.) Kaplice

Pozn.: V závorce je loňské umístění. Výběr nejlepších a nejhorších umístění.

Skokanem roku se bezesporu staly druhé Trhové Sviny, které loni skončily na předposledním místě. Pětitisícové město na Budějovicku ale v předchozích letech obsazovalo přední příčky. Skvělého umístění dosáhlo především díky čerpání dotací, jejichž podíl na celkových příjmech je ve srovnání s dalšími obcemi v regionu velmi vysoký.

Z hodnocení také vyplývá, že v Trhových Svinech se daří stavět byty a do města se stěhují noví obyvatelé. „Potvrzují to i mé dlouhodobé statistiky, kdy skutečně sledujeme v posledních letech příliv lidí do města. Výjimkou byl pouze loňský covidový rok, kdy část populace ubyla. Na nové obyvatele ale dlouhodobě cílíme a snažíme se podporovat developerské projekty,“ vysvětluje starostka Věra Korčaková.

Z dílčích kategorií srovnávající jihočeská města vyšly Trhové Sviny jako nejlepší v přístupu veřejné správy k podnikatelům. „Velmi mě to potěšilo, protože se tím ukazuje, že úřad dobře funguje. Je to právě jedna z mála věcí, kterou jako představitelé města můžeme přímo ovlivnit,“ doplňuje Korčaková.

Na třetím místě se umístil Tábor, jenž dopadl velmi dobře například v testu elektronické komunikace. Agentura pomocí fiktivních podnikatelských dotazů ověřovala včasnost a kvalitu odpovědí živnostenských úřadů. Navíc podle Datanku vynakládá místní radnice dostatečné finance na bydlení, sportu a zejména sociální péče.

Kaplice tentokrát propadla

Velký propad žebříčkem naopak zaznamenala Kaplice na Českokrumlovsku, která po loňské čtvrté příčce obsadila poslední 17. místo. Vystřídala na něm Týn nad Vltavou na Českobudějovicku, jenž se letos umístil pouze o místo lépe. Kaplice se podle hodnocení potýká zejména s dlouhodobou nezaměstnaností, slabým přístupem radnice k podnikatelům i jejich neochotou do města přicházet.

Starosta Pavel Talíř vidí příčiny zejména ve velké nabídce pracovních míst, která nedokáže nikdo zaplnit. Firmy tak musejí shánět své zaměstnance v jiných regionech. „Ekonomika začíná být přehřátá, což je vidět i u nás v Kaplici. Firmám chybí zaměstnanci a není je kde brát. Musíme si uvědomit, že okolí Kaplice bylo donedávna zemědělskou oblastí,“ připouští Talíř.

Zároveň stejně jako Svoboda zmiňuje, že podnikatelům chybí dálnice na spojení s krajským městem. „Díky tomu by firmy mohly potenciálně lákat nové zaměstnance. Na druhou stranu se však s dostavbou D3 zlepší dostupnost do Rakouska, kde spousta lidí z pohraničí pracuje už nyní. Řadě z nich se to i přes náklady s dojížděním vyplatí, čímž v regionu ubývají pracovníci,“ uvažuje starosta Kaplice.