Běžný život lidí v baroku vám může přiblížit výstava, která ve žďárském regionálním muzeu začala právě dnes. Ukazuje, jak se lišil život muže a ženy, bohatého a chudého člověka, sirotka, vdovy či svobodné matky, vojáka či kněze. Vykresluje křesťanské obřady a svátky stejně jako lidové obřady a magii po celý rok. Mezi exponáty uvidíte škapulíře, které měly chránit nositele, nebo koutní plachtu oddělující ve světnici místo pro matku v šestinedělí. Návštěvníci si vyzkouší psaní husím brkem nebo i práci pekaře, řekl Miloslav Lopaur z městského muzea.
Jde o jednu z úvodních akcí letošních oslav 300 let od posvěcení kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, památky UNESCO. Výstava Roky v baroku bude přístupná ve žďárském muzeu do 6. listopadu. Pak ji převezme muzeum v dolnorakouském Retzu, které se na jejím vzniku podílelo. »Zapůjčilo velmi hodnotné barokní předměty,« uvedl Lopaur. Jde o škapulíře, dobové sklo, cechovní korbele i o zobrazení patrona kostela na Zelené hoře. »Tady bude i zajímavé, jak v Rakousku nahlíželi na kult svatého Jana Nepomuckého,« sdělil.
Život tehdejších obyvatel výstava ukazuje z více pohledů, od narození přes školu, různé kariéry až po tehdejší přípravy na smrt. »Jsou tam určité výseče založené na určité pravděpodobnosti, co je vlastně v té barokní době mohlo čekat,« řekl Lopaur. Každý druhý člověk se tehdy nedožil dospělosti a zhruba třetině se mohlo stát, že vyrůstali jako sirotci, protože přišli o otce nebo matku. »Je to směs věcí truchlivých i radostných,« podotkl Lopaur k výstavě. Dozvíte se, co se tehdy jedlo a pilo, i jak se uplatňovala spravedlnost a seznámíte se také s dobovou módou. Atmosféru dotváří pro tuto příležitost pořízené nahrávky.
»Je to trochu posazené na konkrétní životní příběh žďárského pekaře Václava Kršky, který je zástupcem měšťanského stavu,« popsal Lopaur. Jde o reálnou postavu, o níž jsou zmínky v městských knihách. Pekař se narodil asi v roce 1669 a zemřel v roce 1719, manželka Justina ho přežila. »Víme, kde bydlel, nepatřil mezi nejzámožnější měšťany. Víme o něm, že se hodně potýkal s dluhy,« nastínil.
Poutní areál na Zelené hoře je dílem architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Kostel byl vysvěcený 27. září 1722. Akce k výročí organizovalo město, římskokatolická farnost, spolek Putování za Santinim a zámek Kinských, přispěl na ně kraj a program na podporu příhraniční spolupráce.
(čtk)
FOTO – Národní knihovna ČR, santini300.cz