Počátkem roku tomu nešlo uniknout: Vávra se spojuje s Xixoio! Watzke a Vávra jdou prodávat elektroměry jako hrnce! Na populárního finančníka se snesla ostrá vlna kritiky kvůli tomu, že oznámil spolupráci s platformou, která slibovala využívat blockchainové technologie k financování firem. O její serióznosti ovšem dodnes panuje řada pochyb. Radovan Vávra už z projektu vystoupil a v druhé části rozhovoru pro CzechCrunch vysvětluje, proč a co udělal nebo chtěl udělat.

Radovan Vávra kromě toho, že byl ředitelem Komerční banky a pak krátce i Union banky a že se z něj v době covidové pandemie stala investiční celebrita, je také podnikatelem. Jednou z firem, která patřila do jeho portfolia, byla SimpleCell. Ta využívala technologii internetu věcí (IoT) od francouzské společnosti Sigfox a plánovala prodávat chytré elektroměry do domácností.

Právě na tento svůj produkt se Vávra a spol. rozhodli po novém roce sehnat peníze s pomocí zakladatele Xixoio Richarda Watzkeho. Zjednodušeně – Watzkeho síť obchodních zástupců měla sehnat dost lidí, kteří by si koupili digitální tokeny, jež by Vávrův podnik vydal, a stali by se tak jejich investory. Pak ale přišla válka na Ukrajině a ze spolupráce sešlo. Vávra dokonce odprodal svůj podíl v SimpleCell obchodnímu partnerovi Miloši Vyhnalovi (i kvůli tomu, aby nebyl ve střetu zájmů s ohledem na svůj nástup do dozorčí rady ČEZ).

Fakt, že se rozhodl s Xixoio dělat byznys, měl poměrně tvrdý dopad. Aspoň v médiích. Řada novinářů a ekonomů od loňského podzimu upozorňovala, že jde o mimořádně riskantní a v mnoha ohledech nepříliš důvěryhodnou platformu, která slibuje, jak s pomocí kryptotechnologií změní finanční svět. Vávra nyní přiznává, že celou věc trochu podcenil, jakkoliv ničeho nelituje: „Zjišťoval jsem si informace a postupně poznával, že Xixoio je vysoce riskantní projekt. Po všech stránkách. Jenže ta riskantnost z mého pohledu nepřevážila potenciální benefity, jak jsem je tehdy vnímal. Prostě se neobjevil okamžik, kdy bych musel říct, že s tímhle teda ne. Že se o někom blbě mluví, není ještě důvod, abys ho poslal k šípku.“

Mnohem větší problém prý viděl v tom, jací lidé za ním chodili a jak o potenciální investici do SimpleCell přemýšleli. Protože se z Vávry stal v posledních letech velmi známý člověk, byli mu lidé ochotní svěřit své peníze, aniž by pořádně rozuměli tomu, co jim nabízí. To ho prý vyděsilo a uvědomil si to právě na akcích, kterých se zúčastnil spolu se zástupci Xixoio.

Proč ho taková důvěra vystrašila, proč ničeho z toho, co se stalo, nelituje a jak na tokenizaci SimpleCell pohlížel jeho investiční kolega Miloš Vyhnal, to Radovan Vávra popisuje v druhé části obsáhlého rozhovoru pro CzechCrunch. V té první se detailně rozhovořil hlavně o tom, proč míří do dozorčí rady ČEZ. A to je i moment, kde přišla řeč ještě na jedno klíčové téma – nové složení České národní banky a nový guvernér Aleš Michl.

Teď sice míříš do ČEZ, ale nelákala by tě ČNB? Můj soukromý tip byl, že právě to je místo, kam jsi v koutku duše vzhlížel…
Vůbec. Mě už bankovnictví moc nezajímá. Zkusil jsem si, jaké to je. Jediný model, ve kterém by mě bankovnictví obecně lákalo, je, kdyby se vláda rozhodla pro co nejrychlejší přijetí eura. V ten moment by se můj totální nezájem změnil v totální zájem. Kdybych měl totiž jmenovat jednu nejdůležitější makro věc, kterou by tento stát měl udělat, je to přijetí eura.

Každopádně ty jsi byl jeden z mála lidí, který nedával najevo obavy a zděšení z Aleše Michla, nového guvernéra.
Není důvod. Má doktorát z ekonomie, takže se nemusíme bavit o tom, jestli je to politická trafika, nebo jestli tomu rozumí. Ten kluk tomu rozumí. Tečka. Zadruhé, na problematiku inflace má shodou okolností stejný, technicistní názor jako já. To není věc politiky. Je to stejné, jako když se vědec kouká do mikroskopu a říká, že vidí rakovinu a přijde dalších pět a ti tvrdí, že to je chřipka. Já i Michl říkáme, prd, žádná chřipka, máme tu rakovinu. A třetí důvod je, že chci, aby lidé mladší generace začali nahrazovat mou a dokonce tu starší generaci. Jedna z inovačních brzd spočívá v tom, že tuhle zemi vlastní boomeři. Je to tak i v jiných západních zemích a je to špatně, u nás je tento problém ale větší. Jsem rád, že Michlovi není 65 let.

A že má blízko k Andreji Babišovi ti nevadí?
Tenhle argumentační koncept nesnáším. Když jsem nastoupil do Komerční banky, říkalo se, že jsem člověk Klause a Milana Velka. Ano, Velek byl můj přítel, ale protože jsme bydleli ve stejné vesnici, kam jsem oba jezdili drahými auty, bylo těžké se neznat. Pak mi vyčítali, že pomáhám s financemi Babišovi, který na mě přitom dnes všude útočí. Vyčítali mi, že jsem člověk Iva Rittiga, protože se známe. Tohle nálepkování neberu. Že Michl něco někde dělal, to pro mě nic neznamená. Osobně ho neznám, ale pochybuji, že by jeho konání řídil Babiš a že by věci dělal kvůli němu.

Michl svého času pomáhal Babišovi dost. Na druhou stranu, když do ČNB nastupoval Jiří Rusnok, jeho spojení s Milošem Zemanem bylo podstatně užší a teď ho ti samí lidé, kteří atakují Michla, adorují.
Ano. Dokonce by se dalo říct, že to byla politická dohoda, že to byl obchod mezi Rusnokem a Zemanem.

Takže Michl má dostat šanci a snad nespláčeme nad vejdělkem.
Brečet nebudeme. Guvernér není CEO, nemůže své kolegy odvolávat. Je součástí sedmičlenného týmu. Teď už navíc známe další členy rady, které mu tam prezident poslal, a jsou to samá korektní jména, zkušení a uznávaní ekonomové a ekonomky. Tak čeho se bát?

Co je třeba změnit?
Jestli bych měl něco vytknout Rusnokově éře, tak kromě jiného pohledu na boj s inflací, to je styl komunikace. Ta by potřebovala vylepšit a Michl to chápe. Mluvit řečí bankéřů je smrt, tomu nikdo kromě dalších bankéřů a pár novinářů nerozumí. Lidé potřebují, aby jim to někdo uměl vysvětlit. Rusnok suchý a opatrný styl komunikace nevymyslel, on ho přijal tak, jak ho zavedli hoši před ním. Vychází to z osobního charakteru lidí, Zdeněk Tůma, který to prosadil a který byl za mě nejlepší guvernér, je komunikačně velmi úsporný. I když mluví k babičkám, myslí na investiční analytiky a není schopen na ně zapomenout. Michl jo, klidně bude trivializovat.

Jiří Rusnok už ohlásil, že rada ČNB na svém posledním červnovém jednání před nástupem Michla na post guvernéra ještě jednou (a to asi dost výrazně nad šest procent) zvedne základní úrokové sazby. Asi s tím nesouhlasíš, že?
Nelíbí se mi to proto, že sazby už zvedali moc a příliš rychle. Teď jsou v pasti. Ano, měli by je zvedat, jenže ne z 5,75 na 6,5, ale ze dvou na dva a půl procenta. Takže neříkám, že se sazby nemají zvedat, ale ne tak hrrr. Souhlasím s tím, co tvrdí Jan Švejnar. Podle něj se sazby dají zvedat vždycky, ale ekonomika by měla dost víc času. Možná bude lepší nemít ambici být na titulní stránce odborného časopisu pro centrální bankéře a mít větší pokoru před tím, co řídíme a co máme na starost. Vím, že podle zákona mají naši centrální bankéři za úkol starost o cenovou stabilitu, ale to přece není nějaké od života odtržené číslo, za každou inflací jsou lidské bytosti. Jde také o HDP a kdo na něj nehledí, není dobrý národohospodář.

Jiří Rusnok tvrdí, že kdyby nezačali loni zvedat sazby, byla by dnes inflace přes 20 procent.
To je nesmysl. I zastánci jestřábí politiky říkají, že efekt zvyšování sazeb se projeví za 12 až 18 měsíců. Inflace nezareaguje na sazby tak rychle, to je nesmysl. Zároveň ale je třeba uznat, že to rada ČNB neměla jednoduché, protože fiskální politika Babišovy agrovlády byla zničující. Sešly se tři čarodějnice: špatná fiskální politika, černá labuť v podobě covidu a nákladový hrb v podobě drahých komodit a nedostatku komponentů. Kdyby přišla sama kterákoliv z těch částí, vznikla by jen bouře a my bychom jí prošli. Jenže přišly tři a vznikla superbouře. Ještě k tomu přičti válku na Ukrajině a máme problém. Bohužel centrální banky mají na takové závažné situace myslet, soukromí investoři ne.

Když zmiňuješ závažnost, tak mě napadá, že i to je důvod, proč dát Aleši Michlovi šanci. Tíha odpovědnosti a vážnosti instituce z něj možná sejme část jeho showmanství.
To je dobrý point. Nezapomeň ale na to, že nevíme, kde je nula. Když se s ním budeš bavit o kryptu a že by ČNB mohla mít politiku v tomto ohledu dál, tak je dost dobře možné, že to bude akorát on a možná ještě někdo, kdo si o tom aspoň po cestě na záchod povídají, ale zbytek banky to ignoruje. Co tím chci říct, je, že my nevíme, jak moc velkou generální opravu ČNB potřebuje a možná bude jeho drajv a nevyzpytatelnost potřebovat víc, než si myslíme. Jak by řekla Alena: „We will see.“

Ostatně dostat z centrální banky něco ke kryptu je kumšt. Přitom se kolem něj děje tolik věcí, chystá se velká regulace…
Bohužel si tu málokdo uvědomuje, že evropská regulace prostě přijde, my ji dokonce budeme finalizovat a když nemáš žádnou národní pozici, což Česko nemá, protože tu krypto z politiků a vysokých úředníků nikoho nezajímá, musíš jen kývat na to, co prosazují jiní.

Pojďme na Xixoio. Bavíte se ještě s Richardem Watzkem?
Volal mi pár dní nazpátek, takže asi jo.

Nebral to jako nůž do zad, že jsi ze spolupráce s ním vycouval?
Tohle se na kapitálových trzích děje dnes a denně. Firmy pracují měsíce na veřejné emisi akcií a pak z toho na poslední chvíli sejde. Porsche chystá vstup na burzu na letošek a uvidíme, jestli k tomu dojde. Teď zrovna vstoupila na pražskou burzu společnost Gevorkian. Já bych to v jejich kůži neudělal.

Proč?
Protože ruský magor může použít taktickou jadernou zbraň a v ten moment půjdou kapitálové trhy do kytek. Minimálně na nějakou dobu. Už teď je vidět, že finanční trhy tahají za ruční brzdu. Už jsem asi moc starej a zkušenej, ale 24. února jsem viděl, že to pro SimpleCell a Xixoio je gameover. Pokud bych to hned nevypnul, nesedíme tu teď spolu, ale spíš bych někde utrápenej visel na větvi.

Tys to mentálně odepsal hned?
Ne úplně. Byl jsem přesvědčený – a psal jsem to i na Twitter –, že válka skončí 21. března. Kdyby tento můj scénář vyšel, což se nestalo, vrátili bychom se k tokenizaci. Možná beze mě, protože se objevila možnost jít do ČEZ, ale vrátili bychom se ke stolu. Jenže bylo čím dál jasnější, že z války na Ukrajině bude zamrzlý konflikt, který potrvá měsíce, možná roky. To bude mít dopad do ekonomiky a v takové atmosféře shánět peníze není snadné.

Věděl jsi hned, že s Xixoio skončíš?
Putin napadl Ukrajinu den po posledním zastavení naší roadshow ve Veselí nad Moravou. Ráno jsem se probudil na hotelu, kouknu na mobil a vidím, že ruské tanky jedou na Kyjev. Stejně jako skoro celý svět jsem si myslel, že to bude trvat pár dní, že Zelenskyj odletí vrtulníkem, který mu pošlou Američané, a že bude brzy po válce. To se nestalo a já jsem rád, že jsem ten projekt zarazil.

Kdy ses teda rozhodl, že to definitivně stopneš? Když přišla oficiálně nabídka jít do ČEZ?
S dozorčí radou to úplně nesouvisí. Do konce března jsem zvažoval, co bude dál. A na konci března jsem se rozhodl, že svůj podíl v SimpleCell prodám Miloši Vyhnalovi.

Jaký byl důvod?
Jednak mi došlo, že z Ukrajiny může být klidně další Palestina a Izrael. Jednak bylo jasné, že firma potřebuje jednotné vedení. S Milošem jsme byli předem dohodnutí, co se stane, když nastane A), co když nastane B). A ve vztahu k ČEZ se mi to hodilo, to je pravda, ale je to spíš shoda náhod.

Proč už jsi u SimpleCell nechtěl být?
V byznysu jde o peníze. Miloš je profesionální bankéř, je to strukturovaný manažer, který se rád kouká do Excelu a day-to-day byznys není úplně jeho šálek kávy. Je takový i komunikačně, je chladnější.

Takže on úpis tokenů přes Xixoio dělat nechtěl, to byl tvůj nápad. A když to nevyšlo, rozešli jste se?
Jo. Jeho by to ani nenapadlo, on by šel rovnou cestou akvizice, spojením s jiným hráčem, což je i něco, co se aktuálně řeší. On moji vizi ale podporoval, to zase pozor, v tom jsme byli zajedno, ale když se ukázalo, že tudy to nepůjde, tak jsme chladně začali řešit budoucnost jinak.

A proč jsi chtěl jít cestou IPCO? Nebyl by prodej firmy nebo spojení s jiným podnikem jednodušší?
Bylo by to jednodušší, je to jako kupování akcií. Prostě klikáš. Jenže mě baví se umazat, mě baví jet do Veselí nad Moravou.

A mluvit s lidmi, jo?
Přesně. To mě lákalo. Baví mě to. Chci být mezi lidmi, mluvit s nimi, přesvědčovat je.

Zároveň jsi ten retail ale podcenil.
Že bych naše chytré elektroměry prodával retailu, to by mně nevadilo. Co by mně ale vadilo, že bych si ty lidi nemohl pořádně prověřit, že bych se nemohl ujistit, že aspoň rámcově vědí, co dělají.

Jak tě to nemohlo napadnout? Vždyť Xixoio má přesně na tom postavenou svou obchodní síť.
Věř tomu, nebo ne, ale nedošlo mi to. A víš proč? Protože jsme v SimpleCell měli historicky zkušenost s podobným typem financování, kdy jsme touto cestou, samozřejmě ne přes Xixoio, udali neregulované dluhopisy za 50 milionů korun. Dneska už jsou splacené, ale bylo to něco, co se nám docela osvědčilo. Byl jsem u úpisu i splacení. Těch 50 milionů jsme měli od zhruba 35 lidí, se všema jsme nakonec komunikovali a byli to poučení lidé.

A tys myslel, že s Xixoio se dostaneš ke stejným, bonitním klientům?
Co ti mám říkat… Prostě jsem nečekal, že za mnou na akci někdo přijde a řekne: „Pane Vávra, já vás mám rád, vůbec nerozumím tomu, co tu nabízíte, ale dám vám svých našetřených 200 tisíc. Věřím vám.“ Když jsem vybíral peníze přes bondy SimpleCell, což bylo asi před čtyřmi roky, moc lidí mě neznalo a nic takového se nestalo. Nikdo mi nechce věřit, ale tohle se změnilo a mně nedošlo, že lidi dají peníze na můj ksicht, ne na produkt, který nabízím. Když spolu teď půjdeme po Praze, každou chvíli mě někdo zastaví a bude se chtít vyfotit. To během covidu nebylo, to je pro mě nová situace, nevěděl jsem to. Moje jediná zkušenost s retailem byla, když jsem prodával bondy. Tehdy to probíhalo naprosto standardně. Myslel jsem, že to teď bude stejné.

A že to akorát doplníš blockchainovým pelem…
Jo, to nepopírám, znělo to sexy. Až na roadshow jsem pochopil, co se děje. Těm lidem bylo úplně jedno, co přináším a že o své peníze můžou přijít. Ani je to nezajímalo. A to mě vyděsilo.

Mně přišlo, jako bys propadl falešnému dojmu, že jsi tak slavný, že ti projde cokoliv.
Bylo to přesně naopak. Ty jako novinář máš v popisu práce sledovat, co se děje. Z definice jsi víc informovaný. Já neměl tušení, co to je. Viděl jsem billboard, nic víc. A kdyby nebylo památného vánočního večírku u Rowan Legal, kde byli všichni slušně oblečení, ale jen dvě paka Vávra a Watzke ve svetrech, nikdy bychom se nepotkali. Oni se pohybovali úplně mimo mě, já mimo ně.

V tento moment obvykle následuje otázka, jestli toho lituju. A já říkám, že nelituju. Ani mě to nepoškodilo, protože většina lidí, která mě v lednu zatratila, se teď ozývá zpět a zvou mě, ať jim přijdou něco odmoderovat nebo tak. Hlavní problém byl šok – řada lidí měla nějakou představu o Xixoio, ale vůbec nepochopila, co s nimi chci dělat. Já se s nimi nespojil, chtěl jsem být jen jejich zákazník.

Jenže i tím, že jsi chtěl být jejich zákazníky, jsi je legitimizoval. A indicií, že tam něco smrdí, bylo a je dost.
Máš pravdu, tuhle výtku beru. Od toho večírku, kde jsme se s Richardem Watzkem potkali, jsem samozřejmě nežil ve vakuu, zjišťoval jsem si informace a postupně poznával, že Xixoio je vysoce riskantní projekt. Po všech stránkách. Jenže ta riskantnost z mého pohledu nepřevážila potenciální benefity, jak jsem je tehdy vnímal. Prostě se neobjevil okamžik, kdy bych musel říct, že s tímhle teda ne. Že se o někom blbě mluví, není ještě důvod, abys ho poslal k šípku.

Konflikt na Ukrajině ti to usnadnil.
Putin to rozhodl za mě. Už to nebylo o Vávrovi, o Watzkem, ale o tom, že to nejde udělat. A já jsem si pro porážku jít nechtěl, to nemám v povaze.

Jak teď přemýšlíš o investování?
Zatímco v případě SimpleCell se všechno rozčíslo 24. únorem, v případě kapitálových trhů a americké ekonomiky tento rozhodný moment ještě nenastal. Americká ministryně financí už sice připustila, že inflace asi bude trvalejší, než mysleli, ale jasný signál, jak dlouhá a těžká recese nás čeká, pořád chybí. A dokud ten moment nenastane, jsme v kasinu. Můj soukromý pohled je, že trhy jsou dnes už tak vystrašené a je na nich tolik negativního sentimentu, že jediná cesta je vzhůru. Souhlasím s tím, co někdo napsal na Twitter, a to že v roce 2030 řekneme, že tato dekáda byla zaslíbená investicím do akcií.

Neděsí tě válka?
Děsí, ale děsí mě lidsky, ne jako investora. Nevnímám ji jako historicky zásadní otřes, který by změnil investiční dynamiku. Nerozbourá to v delším horizontu mezinárodní obchod. Jasně, jsou tu negativní aspekty jako tendence k deglobalizaci nebo vyšší ceny a nedostatek komodit, ale proti těmto strašákům stejně jako v minulosti začnou vystupovat good guys typu inovace. Nejsme odsouzeni k zániku.

Zatímco covid byla černá labuť, válka je jen geopolitika?
Jo. Zahýbalo to energiemi, zahýbe to obilím. To se dělo a bude se dít. Ale jsou tu dvě labutě, které tu krouží a které můžou mít zásadní dopad. Jednou je riziko nukleárního konfliktu. A druhá labuť je nějaká pekelná mutace covidu.

Fakt to tak vidíš?
Vidím. To, že Číňané dělají, co dělají, tedy nulová tolerance a tvrdé lockdowny, má smysl. Hrozně se toho bojí. Vědí, že každá mutace covidu může stvořit monstrum. Kdyby se to stalo, buď nebezpečný covid, nebo nukleární válka, byla by to pro světovou ekonomiku zásadní rána.