Nový rámcový vzdělávací program má být hotový do konce příštího roku a změny ve výuce by děti měly pocítit nejpozději v září za dva roky.
Hlavní změnou má být rozdělení obsahu vzdělávání na jádrový a rozvíjející. „Zamýšlená redukce ve vzdělávání není ve smyslu nějakého bezhlavého škrtání. Plánujeme rozdělení vzdělávacího obsahu na povinné minimum, které budou umět všichni žáci, a rozvíjejícím vzdělávacím obsahem umožnit rozvíjení individuálního vzdělávacího potenciálu každého žáka,“ plánuje ministr školství Petr Gazdík.
Návrhy byly dva, buď aby společným jádrem byl minimální obsah potřebný pro to, aby absolvent základní školy mohl žít odpovědný a bezpečný život, nebo aby jádrem byla příprava žáka s ohledem na další studium maturitního oboru. Expertní tým ministerstva se přiklonil k první variantě.
Rodiče marně hledají střední školy pro děti, na pracáku končí i premianti |
Tedy, aby povinné bylo jen minimum učiva z hlavních předmětů. „Mají to zvládat i žáci, kteří na maturitní obor nemíří, jsou to znalosti a dovednosti, které má i méně úspěšný žák,“ navrhuje pracovní verze dokumentu.
Netrapme všechny děti těžkou matematikou
Které učivo bude považováno za „minimum“ a co už bude „rozvíjející“ se musí teprve určit. Vymezení zvládání povinného minima má za cíl snížit počet žáků, kteří v základním vzdělávání zažívají opakovaný a trvalý neúspěch.
Každá škola bude rozvíjecí učivo nabízet povinně, rozdělení má však dle odborníků „umožňovat individualizaci výuky dle schopností, zájmu a preferencí jednotlivých žáků, vzhledem k jejich další vzdělávací cestě“.
„Chceme, aby bylo možné podpořit třeba nadaného žáka na jazyky, kterému nejde matematika, aby mohl v matematice realizovat jen jádro a na základě jeho nadání a zájmu se rozvíjet v osvojování cizích jazyků,“ hájí návrh Gazdík.
Nepřijaté deváťáky úřady práce nespasí, mohou být jen nádeníky |
K této části však přišlo nejvíce připomínek odborné veřejnosti a ministerstvo po kritice ještě celý nápad zváží. „Uznávám, že lidé mají strach, že by mohlo přispět k nerovnostem ve vzdělávání. Připravujeme kulatý stůl a až po jasném vyjádření, po konzultaci ve školském výboru, dojdeme k závěru,“ uvedl Gazdík ve středu na tiskové konferenci.
„Zvažujeme varianty, jak to rozdělit. Může se nakonec stát, že návrh neprojde a rozdělení nebude,“ je po kritice v připomínkovém řízení opatrný i ředitel Národního pedagogického institutu Ivo Jupa.
Mělo by na základních školách ubýt povinného učiva?
„Obecně by reforma rámcového vzdělávacího programu přinést, že se děti budou učit v souvislostech. Když to řeknu obrazně, není to o tom si zapamatovat kolik má kapr šupin, ale jak žijí ryby ve vodě a co pro to může člověk udělat,“ slibuje si šéf Asociace ředitelů základních škol Lubomír Zajíc.
Dovednosti, se kterými by žáci ze základních škol měli odcházet, jsou podle Zajíce hlavně otevřenost vůči novým výzvám, schopnost učit se, mít kritické myšlení, vyhledávat informace, třídit je a vyznat se v nich.
Redukci učiva pomohla samovolně i pandemie
Které věci se děti učí navíc a nejsou nezbytným minimem pro absolventy základních škol, ukázala podle učitelů i pandemie covidu-19. „Snad každý učitel během distanční výuky redukoval učivo a zjistil, co bylo zbytné. Pandemie nám ukázala, že si umíme najít opravdu to nejdůležitější,“ míní Dana Ticháčková z Učitelské platformy.
„Z dat České školní inspekce víme, že školy samozřejmě učivo nějakým způsobem redukovat musely, protože jinak by nešla domácí výuka zvládnout. Ovšem je potřeba říct, že řadě škol se redukce učiva osvědčila,“ potvrzuje i Gazdík.
Pandemie ukázala, že učiva je moc, míní Plaga. Chce rozvíjet kritické myšlení |
Ticháčková jako učitelka na prvním stupni by se zaměřila na znalost češtiny, cizího jazyka, rozvoj matematického a logického myšlení a práci s novými digitálními technologiemi. Tato kompetence je v rámcovém vzdělávacím programu nová, avšak do budoucna dle odborníků klíčová.
Většina dětí v první třídě je už zběhlá v ovládání chytrého mobilního telefonu nebo počítače, poukazuje Ticháčková. Děti se to musely naučit i kvůli distanční výuce. „Musíme to v nich rozvíjet, ukázat jim, že tablet nebo telefon nejsou jen na hry, ale že to jsou stroje, se kterými si můžeme ulehčit život, získávat skrze něj informace, něco vytvářet,“ vysvětluje.
Na papíře hezké, v realitě provedení pokulhává
Podle Učitelské platformy je se změnami problém u samotných učitelů. „Některé školy místo aby si vybraly priority, převzaly rámcový vzdělávací program s úplně všemi doporučeními a snažily se to všechno nacpat do svých školních vzdělávacích programů. Všichni si řekli, že musí umět všechno,“ kritizuje Ticháčková vlastní řady.
„Většina učitelů stále žije v tom, že se učí podle osnov, i když jsou to vystudovaní inteligentní lidé, tak někteří stále neví, že osnovy už sedmnáct let neexistují,“ mrzí Ticháčkovou.
Zvýšení platů pro nepedagogy bude, řekl šéf odborů po jednání s ministrem |
Gazdík upozorňuje i na to, že změna nemůže zůstat jen u redukce učiva, ale musí dojít i ke změně srovnávacích testů a přijímacích zkoušek na střední školy. „Musíme změnit zkoušky, jinak se budou žáci dál biflovat ne kvůli znalostem, ale kvůli testům a přijímacím zkouškám,“ uznává.
„Je potřeba vyřadit okruhy učiva, které se učí jen proto, že jsou obsahem přijímací zkoušky, to bude možné jedině tehdy, když se přijímací zkoušky změní a budou vycházet z potřeb škol a z talentu žáka a jeho osobnosti a zájmu,“ míní i Forum rodičů podle jeho mluvčí Hany Chalušové.
