Hradec Králové - Krajský soud v Hradci Králové v odvolacím řízení zamítl nárok rodu Walderode v restituční kauze, v níž jde o majetek zhruba za tři miliardy korun. Rod o vrácení majetku usiluje od roku 1992. Nárok nyní uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová. Dnešního jednání se nezúčastnila. Stát majetek zkonfiskoval po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Dnešní rozhodnutí krajského soudu je pravomocné. Právní zástupce rodu Walderode chce podat dovolání a dostat věc až k Ústavnímu soudu.
Fotogalerie
"Rozsudek okresního soudu potvrzujeme v celém rozsahu," řekl soudce senátu krajského soudu Jan Fifka. Odvolací senát upozornil, že je vázán rozhodnutím Nejvyššího soudu, podle něhož není Walderode oprávněnou osobou z hlediska restitučního nároku.
Na žalované straně stojí 15 subjektů - čtyři jako vedlejší účastníci. Jsou mezi nimi Národní památkový ústav, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo státní podnik Lesy České republiky. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec v Turnově i okolní pozemky. Spis má asi 1600 stran.
Právní zástupce rodu Roman Heyduk chce podat dovolání k Nejvyššímu soudu. "Nejvyšší soud nám to pravděpodobně odmítne, poté máme právo to podat k soudu ústavnímu. Ústavní stížnost se musí podat proto, že jsou tady dvě rozhodnutí Nejvyššího soudu a jedno rozhodnutí Ústavního soudu, která jsou protichůdná. Jediný, kdo má právo do toho vnést jasno, je Ústavní soud," řekl Heyduk novinářům.
Rozhodnutí uvítal turnovský starosta Tomáš Hocke (Nezávislý blok). Neuzavřený spor totiž brání v Turnově v rozvoji obchodně průmyslové zóny Vesecko. Komplikuje i rozvoj bytové zóny na Daliměřicích či směnu pozemků v jiných lokalitách.
"Každý rozsudek, který je vůči městu Turnov příznivý, je pozitivní. Na druhou stranu vnímám, že je to jenom cesta justičním systémem České republiky, která trvá 25 let a předpokládám, že se paní hraběnka odvolá k Nejvyššímu soudu. Asi záměrem všech stran je, aby se to dostalo k Ústavnímu soudu," odhadl Hocke.
Aktuálně chce Turnov prodat skoro dva hektary svých pozemků v obchodně průmyslové zóně Vesecko v části Daliměřice. Získat tím chce radnice přes 47 milionů korun. Zájemci o pozemky ale budou potřebovat i dohodu s dědičkou rodu Walderode o vzdání se restitučního nároku, ta bude nezbytnou podmínkou pro účast v soutěži.
Prvoinstanční Okresní soud v Semilech nárok rodu Walderode na majetek loni v prosinci zamítl. Proti rozhodnutí semilského soudu se odvolala žalobkyně Kammerlanderová. Původně v září 2017 ale okresní soud nárok rodu takzvaným mezitímním rozsudkem uznal, což v roce 2019 potvrdil i hradecký krajský soud. Nejvyšší soud ale vyhověl dovoláním Lesů ČR, města Turnov a Státního pozemkového úřadu a věc vrátil semilskému soudu k novému projednání se závazným právním názorem. Sílu změnit toto rozhodnutí má podle semilského soudce Michala Poláka jen Ústavní soud.
Walderode přišel o panství v části Semilska, Jablonecka a Liberecka po druhé světové válce jako Němec na základě Benešových dekretů. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek ale nazpět nezískal, neboť po komunistickém převratu v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo a šlechtic zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Vzápětí se objevila svědectví, že během války spolupracoval s nacisty. Justice se proto zabývala také tím, zda se za druhé světové války neprovinil proti československému státu. Walderode zemřel v roce 2000.
