Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 752)

    Slunce upaluje, s letní čepicí na hlavě stoupám Zelným rynkem. V hale cítím průvan, v prvním patře je dusný stín. Sklenice s vínem, ctitelé divadla a hovořící legenda, pamětník, vědátor, skladatel Miloš Štědroň. Usedám a nábožně poslouchám, jak tomu bylo.

    Antonio Salieri (18. 8. 1750, Legnago – 7. 5. 1825, Vídeň) na obraze Josepha Willibrorda Mählera (1850). Repro Wiki

    Salieri byl slavnou, nejvlivnější hudební osobností habsburské metropole a ctěný pedagog. Mezi jeho žáky patřili Beethoven, Hummel, Moscheles, Schubert, Liszt…

    Mozart (27. 1. 1756, Salcburk – 5. 12. 1791, Vídeň), hudební génius, který se rodí jednou za pět tisíc let. Repro Thaddeus Helbing, cca 1766-67

    Mozart, hudební génius, který se rodí jednou za pět tisíc let, pocházel z rodiny kapelníka, houslisty ze Salzburku. Ve čtyřech letech byl nadaným hudebníkem, v šesti složil první skladbu, během své kariéry vytvořil sedmnáct oper, čtyřicet jednu symfonii, dvacet sedm koncertů pro klavír, tucty sonát, hudbu pro varhany, klarinet a další nástroje…

    Jako dospělý se nesmírně zajímal o svůj zevnějšek… Repro Barbara Kraft (1819).

    Jako dospělý se nesmírně zajímal o svůj zevnějšek, spoustu peněz utratil za paruky a šaty. Nejspíš si tak vynahrazoval skutečnost, že dorostl jen do výšky asi 160 cm a na obličeji měl jizvičky po neštovicích.

    Se Salierim se setkávali. Vzájemně si projevovali sympatie.

    Když 5. prosince 1791 v pětatřiceti Mozart náhle zemřel, jeho tělo oteklo. Byl pohřben do společného hrobu.

    V roce 1823 se Salieri fyzicky a psychicky zhroutil. Byl přijat do Všeobecné nemocnice, kde se měl v pomatení smyslů označit za viníka Mozartovy smrti… Zrodila se legenda.

    Puškin napsal story, Musorgskij operu, Shaffer drama, Forman natočil film. A v roce 2014 vznikla inscenace Vladimíra Morávka s Mirkem a Martinem Donutilovými

    Sestupuji po schodech, procházím hlučící Alžbětinkou a stoupám na Parnas. V aréně je příjemně. Odpočívám.

    Rána! Čmoud, planou ohně, z poklopu vylézá příšera. Probouzím se do pekelného snu. Přízraky, skřeti, dámy, dámičky a u líčícího stolku Salieriho stařecká tvář.

    Takt udává božský regenschori, divadelní mág Miroslav Donutil v roli zmírajícího intrikána Salieriho. Foto Ivo Dvořák

    Soubor je ve formě. Herci hrají, běhají, poletují, metají kozelce, zpívají. Jsou skvělí. Koncertují. Takt udává božský regenschori, divadelní mág Miroslav Donutil v roli zmírajícího intrikána Salieriho. Je bodrý, bohabojný, milý, tichý, ješitný, vzteklý, výbušný, výřečný i zákeřný.

    Režisér Morávek, věren své poetice, vytváří podobenství existence v tomto nejistém světě. Za mnou, přede mnou, nade mnou i pode mnou se neustále něco děje.

    Zatuchlost Vídně má kostýmní noblesu baroka i unuděnost všedních dnů. Klavír stojí u zdi. Na kupě slamníků poskakují rozvášnění mouřeníni. A z hrdla rozkošné divy tryská operní koloratura.

    Konstance (Simona Hába Zmrzlá) a Wolfgang Amadeus Mozart (Martin Donutil). Foto Ivo Dvořák

    Do nudy stínů císařského dvora vpadá Wolfgang Amadeus Mozart (Martin Donutil). Na hlavě kohoutí hřebínek, z úst mu drnčí drzá slova a smích podobný kokrhání selat. Je hbitý, sexuchtivý, nevybíravě prostořeký. Běhá Vídní, hledá práci, štěstí však nemá. Není diplomat. Na každém kroku si dělá nepřátele. Touží po rodinném zázemí. Žení se. Konstance (Simona Hába Zmrzlá) je však milovnicí světských rozmařilostí a peněz. Věčně zahloubaný skladatel začne hledat úlevu v alkoholovém oparu.

    Odlesk barokní noblesy je měněn v nemocniční beznaděj Antonia Salieriho (Miroslav Donutil). Foto Ivo Dvořák

    Strhující drama je situováno do labyrintu vídeňského blázince. Odlesk barokní noblesy je měněn v nemocniční beznaděj Antonia Salieriho. Přibývá planoucích ohňů, pachů, čmoudů a prachu. Dekorace a rekvizity jsou přesunuty mezi veteš do podkroví. Lze vidět i svítící znak zednářů.

    Je vzpomínána Kouzelná flétna a Rekviem. Božský Amadeus je zaházen kupou prašných slamníků, skladatel Salieri si podřezává hrdlo a geniální představení končí…

    Namáhavě se zvedám a spolu s diváky aplauduji. Vzdáváme hold umění i umělcům.

    Tleskáme dlouho…

    Velká škoda, že jde o derniéru…

    Brno – Komín, 23. 6. 2022 

    Divadlo Husa na Provázku, Brno – Peter Shaffer: Amadeus (tj. Milovaný Bohem). Hommage á Miloš Forman. Překlad: Martin Hilský, režie: Vladimír Morávek, dramaturgie: Lucie Němečková, scéna: Svatopluk Sládeček, kostýmy: Sylva Zimula Hanáková, hudba: Petr Hromádkaa Wolfgang Amadeus Mozart, korepetice: David Janík, pohybová spolupráce: Leona Qaša Kvasnicová, inspice: Lenka JirkůHana Senková, foto: Ivo Dvořák. Osoby a obsazení: Antonio Salieri – Miroslav Donutil, Tereza Salieriová, jeho žena – Monika Čermáková, Wolfgang Amadeus Mozart – Martin Donutil, Konstance Weberová, jeho žena – Simona Hába Zmrzlá, Josef II., rakouský císař – Robert Mikluš, Hrabě Johann Kilian von Strack, císařký komoří – Pavel Zatloukal, Baronka Waldstädtenová – Nicole Maláčová, Baron Gottfried van Swieten, prefekt – Vladimír Hauser, Hraběnka von Rosenberg, mondéna – Ivana Hloužková, Větříček („Venticelli“), donašeč – Milan Holenda, Větříček („Venticelli“), donašeč – Ondřej Kokorský, Větříček („Venticelli“), donašeč – Adam Mašura, Větříček („Venticelli“), donašeč – Dalibor Buš, Salieriho kuchař, 87 let – Dominik Teleky, Salieriho komorník, 89 let – Adam Mašura, Kateřina Cavalieri, Salieriho žačka, velmi talentovaná – Tereza Marečková, Královna noci – Andrea Horská, Muž u piána – Martin Jakubíček, Filip Daňhel, David Janík, Zázračné dítě, 10 let – Martin Sova, Martin Bajer, Alexandr Klement, Viktorie Kozánková. Premiéra 4. 3. 2014. Psáno z derniéry 18. 6. 2022, Divadlo Husa na provázku, Brno.

    ///

    Více o inscenaci Amadeus (tj. Milovaný Bohem) na i-DN:

    Tip na březen – Amadeus

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 47)

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 385)

    Více o inscenaci Amadeus (tj. Milovaný Bohem) v DN 8/2014:

    Dvakrát brněnský Amadeus aneb The worst of Mozart


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 752)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,