Platnost akreditace, kterou Ministerstvo zdravotnictví ČR schválilo již v dubnu letošního roku, je pět let. Význam urogynekologie a dopady akreditace na zdravotnické pracoviště v rozhovoru přibližuje primář gynekologicko-porodnického oddělení děčínské nemocnice MUDr. Peter Kraus.

Pane primáři, co je vlastně urogynekologie?
Jde o jeden ze základních oborů gynekologie. První oblastí, kterou se zabývá, je inkontinence - únik moči u žen. Může být různého typu a podle toho ji léčíme, ať již konzervativně nebo operativně. Druhou oblastí urogynekologie je porucha statiky pánevního dna, což znamená pokles jednotlivých kompartmentů pánevního dna současně nebo v různých kombinacích.

Co můžete, jako zdravotnické pracoviště, studentům nabídnout?
U nás se mohou školit i lékaři v přípravě na atestaci z urogynekologie. Můžeme jim nabídnout veškeré diagnostické a léčebné postupy a výkony, které se v urogynekologii v současnosti provádí. Stresovou inkontinenci řešíme pomocí transobturátorových pásek a v indikovaných případech i retropubických pásek, či Bulkamidem. Pokles pánevních orgánů dle indikace řešíme přední (zadní) plastikou s nebo bez laparoskopicky asistované hysterektomie, operací dle Amreich-Richtera, eventuálně laparoskopickou promontofixací. Školenci mohou vidět i klasickou urogynekologickou poradnu, kde indikujeme jednotlivé pacientky ke konservativnímu či operačnímu řešení. Součástí poradny je i urodynamické vyšetření a cystoskopie.

Jste nyní certifikovaným školicím centrem. Co musí lékař absolvovat, aby se stal specialistou?
Lékař, který se chce atestovat na urogynekologa, musí absolvovat devět měsíců praxe v centru, které má statut akreditovaného pracoviště, jaký jsme právě získali. A pak ještě tři měsíce v některém ze specializovaných center v Praze. Dále absolvuje přibližně pět několikadenních předatestačních seminářů včetně celostátních konferencí, musí splnit předepsané počty operací a být perfektně teoreticky připraven. Musí publikovat práci v odborném recenzovaném časopisu, kterou pak obhájí před zkušební komisí. Tam samozřejmě obhajuje i své teoretické znalosti.

Jaké jste museli splnit podmínky pro získání akreditace?
Pracoviště musí mít lékaře s atestací z urogynekologie, adekvátní přístrojové vybavení, dále odpovídající počet výkonů – operací, a dostatečný počet pacientek.

Nejčastěji přicházejí ženy, které v oblasti genitálu cítí abnormalitu, že jim „něco vadí“. Buď jim padá děloha, přední či zadní poševní stěna nebo třeba vše dohromady. Případně mají potíže s únikem moči, což léčíme medikamentózně nebo operativně.

Znamená to, že ne vždy je potřeba přistoupit k invazivnímu zákroku?
Při tzv. dráždivém močovém měchýři, kdy pacientky pociťují časté nutkání na močení a zásadně jim to snižuje kvalitu života, se řeší problém nejčastěji medikamentózně. Méně často, a to pouze pokud medikamentózní léčba nepomáhá, se aplikuje do močového měchýře botox, který má léčebné účinky. Vesměs je však léčba dráždivého močového měchýře konzervativní. Mají-li ženy únik moči při kašli, smíchu, běhu, či nošení břemena, ordinuje se rehabilitace. V případě, že se míjí účinkem, nastupuje operativa.  

Jakou roli hraje v této oblasti prevence? Je vůbec nějaká účinná, možná?
Žena by se měla zdravě stravovat a hydratovat, přiměřeně zatěžovat své pánevní dno - cvičit, hýbat se, běhat, plavat, jezdit na kole. Z mého pohledu je prevencí zdravý životní styl.

Roční statistiky Gynekologicko-porodnického oddělení Krajské zdravotní, a.s. – Nemocnice Děčín, o.z.:

• 150 operací odstranění dělohy

• 75 – 80 antiinkontinenčních operací

• 100 operací pro poruchu statiky pánevního dna

• 650 – 700 porodů (150 císařským řezem)