Architekti: Byty v paneláku nejsou podřadné, mívají prostorové kvality a dají se otevřít od okna k oknu
David Neuhäusl a Matěj Hunal jsou architekti, kteří se mimo jiné věnují rekonstrukcím panelákových bytů. „Panelový dům bych jako architekt nebral jako nic podřadného. Mají obrovský potenciál. Záleží na lokalitě, na konkrétních parametrech, ale pro mě už je to ve stejné kategorii jako jako činžovní nebo rodinný dům,“ tvrdí Matěj Hunal.
Panelové byty dokáže studio NEUHĀUSL HUNAL proměnit v industriální prostor s odkrytými panely.
„Samozřejmě záleží primárně na klientovi, se kterým pracujeme. To je základ veškeré architektury. Ale s panelovými byty se nám nepracuje vůbec špatně. Často mají prostorové kvality. A pokud je ochota a ambice je využít, tak může vzniknout velmi fajn a příjemné bydlení,“ říká David Neuhäusel v pořadu Bourání Radia Wave.
„Navíc je tam skrytý potenciál toho materiálu, panelu. Když s klientem cítíme společnou cestu, dá se panel využít,“ doplňuje Hunal.
I kvůli stoupajícím cenám nemovitostí začínají být panelové domy čím dál lákavějším prostorem k bydlení. „Jako architekt bych to rozhodně nevylučoval,“ říká Hunal.
I panelový byt lze s pomocí architektů dobře upravovat. „Panelové domy z pozdější doby mají docela dobrý příčný nosný systém, který často umožní to otevřít od okna k oknu. Teď zrovna děláme byt pro jednoho umělce a mohli jsme tam být extrémně radikální. Nejsou tam dveře a člověk vidí skrz. Má to neuvěřitelnou kvalitu, je to loftová záležitost,“ těší Neuhäusela.
Harmonizovat soukromé a veřejné
Neuhäusel se věnuje také veřejnému developmentu. „Development obecně je jakákoliv investice do nemovitostí za účelem zhodnocení a veřejný development je to, co dělá veřejný sektor. Je to i oprava silnice, výstavba obecního bydlení nebo stavba čističky odpadních vod. Říká se, že největší developer je starosta,“ přibližuje.
Zdůrazňuje, že pro řešení nedostatku bydlení je důležité, aby veřejný sektor začal být aktivnější než dosud.
„Po revoluci se to nechalo na soukromém sektoru, ale teď vidíme, že to úplně nefunguje. Dostupnost bydlení se snižuje. A abychom se mohli udržitelně a smysluplně rozvíjet jako celá společnost, tak je potřeba zájmy soukromé a veřejné harmonizovat,“ tvrdí Neuhäusel a dodává:
„Ještě v roce 2020 bylo 25 procent výstavby obecní. Teď to bylo jedno procento.“
Za pozitivní příklad spolupráce soukromé a veřejné výstavby považuje Brno.
„V privatizaci v 90. letech si určilo jasnou politiku, že si ponechá 15 procent bytového fondu ve svém vlastnictví. To město opravdu dodrželo. A všechny peníze, které se získaly z privatizace, město zase investovalo do výstavby, přípravy pozemků a podobně,“ uzavírá Neuhäusel.
