Odměny vedoucího stavebního úřadu Jana Košťála a vedoucího oddělení územního a stavebního řízení Jiřího Boudy zjišťoval spolek Prostor Prostějov, získal je však až po soudních tahanicích.

„Potvrdilo se, co jsme očekávali. Tedy že Košťál a Bouda berou hodně pěkné peníze nad rámec základního platového tarifu,“ řekl předseda spolku Jiří Zakopal.

Podle informačního systému o průměrném výdělku ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) průměrná výše odměn, příplatků a náhrad ve veřejném sektoru v letech 2017 až 2020 v rámci Česka dosahovala 34 až 38 procent celkového platu, v Olomouckém kraji to bylo 31 až 35 procent.

U Košťála a Boudy se však nenároková složka ve stejném období pohybovala kolem 50 procent. Například v roce 2018 získal zaměstnanec veřejného sektoru v regionu na odměnách, příplatcích a náhradách průměrně necelých 127 tisíc korun. Košťál ale za stejný rok takto získal přes 378 tisíc, Bouda pak necelých 242 tisíc.

„Tak velké odměny nepobírají ani někteří nejvýše postavení zaměstnanci Hradu,“ okomentoval to člen spolku Prostor Prostějov Vojtěch Jeřábek.

Plat se ve veřejném sektoru skládá z nárokové a nenárokové složky. Nárokovou, jež je garantována zákonem, tvoří základní platový tarif, který se určuje délkou vykonávané praxe a složitostí agendy.

Nenároková se skládá z příplatků a odměn, jejichž přiznávání je volnější. Jak vyplývá z oficiálních dokumentů, které má MF DNES k dispozici, největší část této složky u Košťála i Boudy tvoří právě osobní příplatky.

Úřad byl opakovaně terčem kritiky

Příručka pro personální agendu a odměňování zaměstnanců MPSV říká, že osobní příplatek lze přiznat pouze zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků či kvalitně plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, nebo zaměstnanci, jenž je vynikajícím a všeobecně uznávaným odborníkem.

Podle opozičního zastupitele Aleše Matyáška (Na rovinu!) mezi takové zaměstnance Košťál ani Bouda nepatří.

„Chování stavebního úřadu v Prostějově často vyvolává pozdvižení. Při jakékoliv nezákonnosti se pak vymlouvá a nijak konstruktivně nejedná. V tomto kontextu jsou získávané odměny katastrofální,“ kritizoval a posteskl si, že vedení města na špatné zkušenosti se stavebním úřadem nijak nereaguje.

„Košťál má za sebou řadu různých kauz a takový vedoucí na odměny nárok nemá. Podle mě by po tom všem na úřadě už vůbec neměl pracovat,“ dodal Matyášek.

Naráží tím třeba na nezákonná povolení některých staveb či kontroverzní využití veřejnoprávních smluv značně urychlujících územní nebo stavební řízení, na čemž se podíleli oba úředníci. Zmíněnou smlouvu využil při stavbě domu i primátor František Jura (ANO), krajský úřad přitom později konstatoval, že magistrát byl v tomto případě podjatý.

V současnosti je také Košťál obžalován z neoprávněného povolení fotovoltaické elektrárny u Vřesovic, jakékoliv porušení zákona nicméně odmítá.

„Můj podřízený Rudolf Tomášek si měl sám zajistit potřebné potvrzení a dokumenty, aby mohl souhlas s užíváním stavby vypracovat. Já jsem to nakonec už jen podepsal. Není v mých silách, abych si každý spis procházel,“ hájil se loni v září Košťál u brněnského krajského soudu.

Tajemník: Odměny jsou adekvátní jejich práci

Podle odbornice na platové odměňování z Odborového svazu státních orgánů a organizací Šárky Homfray jsou osobní příplatky, které u Košťála a Boudy vychází na zhruba deset tisíc korun měsíčně, u vzorného zaměstnance jejich platového tarifu adekvátní.

„V kontextu různých minulých kauz těchto úředníků mi ale výše osobních příplatků přijde zvláštní a město by ji mělo odůvodnit,“ podotkla Homfray.

Tajemník prostějovského magistrátu Libor Vojtek, který určuje výši nenárokové složky platu zaměstnanců, si však nemyslí, že by odměny a příplatky pro Košťála a Boudu byly přemrštěné.

„Oba odvádí práci adekvátní jejich platu a podle toho je já hodnotím,“ sdělil.

Primátora Juru se MF DNES nepodařilo v uplynulých dnech kontaktovat s žádostí o vyjádření ani telefonicky, ani přes e-mail. Stejně tak vedoucí stavebního úřadu Košťál, který dlouhodobě s médii nekomunikuje, nebyl na telefonu k zastižení a na e-mail ani SMS nereagoval. Vedoucí oddělení územního a stavebního řízení Bouda se k záležitosti vyjádřit odmítl.

Řadoví úředníci kvůli chybě o část peněz přišli

Spolek Prostor Prostějov se snažil přes zákon o svobodném přístupu k informacím získat platová ohodnocení Košťála a Boudy už od dubna 2019, magistrát jim ale opakovaně odmítal tyto informace poskytnout.

Proto spolek v srpnu 2019 podal na město žalobu a Krajský soud v Brně mu dal v září 2021 za pravdu, takže o měsíc později požadované informace získal. Rada města ještě mezitím jednohlasně odsouhlasila podání kasační stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu, ten ji ale letos v březnu zamítl.

„Vydání informací jsme se nijak nebránili, prostě jsme postupovali podle zákona. Soud udělal nějaký závěr a my jsme se podle něj řídili. Dál nemám potřebu to jakkoliv komentovat,“ uvedl tajemník Vojtek.

Není to poprvé, co platy na prostějovském stavebním úřadě vzbuzují kontroverzi. V roce 2017 odhalil Státní úřad inspekce práce nesrovnalosti v platovém ohodnocení na tomto odboru. Ukázalo se, že radnice po několik let vyplácela zaměstnancům nižší mzdu, než jakou si podle zákona zasloužili.

Město nakonec upravilo rozdělení lidí do platových tříd a dorovnalo platy dotčených zaměstnanců za předchozí tři roky. K jejich nelibosti se ovšem náprava netýkala i dřívějších let, což tehdejší tajemník magistrátu Lubomír Baláš zdůvodnil tím, že tak nelze učinit kvůli promlčecí lhůtě.