Tbilisi - Ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu dnes jednali v gruzínském Tbilisi. Podle agentury AFP šlo o první přímé rozhovory obou představitelů kavkazských států od války v Náhorním Karabachu v roce 2020.

Setkání šéfa arménské diplomacie Ararata Mirzojana a jeho ázerbájdžánského protějšku Džejhuna Bajramova se uskutečnilo v návaznosti na zprostředkovatelské snahy Evropské unie, jejichž cílem je dosažení mírové dohody.

Oba diplomaté "projednali širokou škálu otázek souvisejících s normalizací vztahů mezi oběma zeměmi", sdělilo v prohlášení arménské ministerstvo zahraničí. Mirzojan "zdůraznil důležitost politického řešení karabašského konfliktu pro vybudování trvalého míru v kavkazském regionu", uvádí se dále v prohlášení.

Ázerbájdžánský ministr vyzval ke "stažení arménských ozbrojených sil z území Ázerbájdžánu". Narážel tím na karabašské oblasti, které dosud ovládají arménští separatisté. Podle prohlášení ministerstva v Baku se šéfové diplomacií "zavázali pokračovat v přímém dialogu mezi Ázerbájdžánem a Arménií".

Náhorní Karabach ovládli na přelomu 80. a 90. let arménští separatisté. Boje si tehdy vyžádaly na 30.000 mrtvých a statisíce uprchlíků. Další z kol otevřeného konfliktu mezi oběma znesvářenými stranami vypuklo na podzim roku 2020. Během několikatýdenní války Arménie na bojišti utrpěla porážku a územní ztráty, ale i díky zprostředkování Ruska si udržela kontrolu nad většinou horské oblasti. Počet obětí předloňského konfliktu se odhaduje na 5600.

V posledních měsících se odehrálo na hranici mezi oběma zeměmi několik ozbrojených incidentů, přičemž poslední z nich předcházel dnešní schůzce v Tbilisi jen o několik hodin.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a arménský premiér Nikol Pašinjan se v dubnu a květnu dvakrát setkali v Bruselu. Rusko, které se kvůli své invazi na Ukrajinu dostává do stále větší izolace na mezinárodní scéně, považuje Kavkaz za svou doménu a k evropské zprostředkovatelské iniciativě se staví odmítavě.